Prvenství v klubové Extralize si v krumsínském finále zajistili hráči Vrchlabí. Carreau Brno se po dominanci z posledních let muselo smířit s druhým místem. Sestup POP Praha a CdP Loděnice dokázal, jak se ligová soutěž kvalitativně vyrovnala. O své místo na výsluní mezi klubovou elitou se příští rok poperou týmy PEK Stolín A a PC Sokol Lipník 1, které postoupily z 1. ligy. 

Extraliga MČR klubů

Kulový blesk Olomouc – 1. KPK Vrchlabí (0:6)

Vrchlabí mělo v ranním zápase jasný úkol – získat 2 body potřebné k jisté výhře v Extralize. Olomouc nastoupila v plné sestavě, jejíž základ tvořili čerství vítězové Olomouckého poháru. Vrchlabská liga není ale o nic jednodušší, což se ukázalo hned od začátku. Hráči z Krkonoš nepřipouštěli komplikace a úvodní zápasy vyhráli přesvědčivě 13:2 a 13:3.

Ve druhém kole přidali na konto výhru 13:5 ve dvojicích, jenže trojice ovládali Olomoučtí, kteří šplhali až do stavu 12:4. Pětka však vrátila Vrchlabany rychle do zápasu a když po chvíli dokonali obrat na 13:12, propukly na hřišti hlasité oslavy. „Tak jsme mistři no a có, no a có, no a có-ó-ó!“ ozývalo se areálem. Poslední dva zápasy dopadly obdobně, a tak se zrodila první výhra 6:0 v sezóně. Po mnoha letech snažení, kdy byl triumf několikrát velmi blízko, se Vrchlabí konečně dočkalo vysněného titulu a příští rok bude reprezentovat Česko na EuroCupu.

POP Praha – SKP Hranice VI – Valšovice (2:4)

Jelikož celkové vítězství Vrchlabí, které mělo před finálovým dnem náskok tří bodů, bylo obecně považováno za velice pravděpodobné, zřejmě nejdůležitější zápas dne odehrál pražský POP s výběrem Valšovic. Oba týmy měly před začátkem ročníku bezesporu jiné ambice, než v závěrečném kole bojovat o udržení, ale o to zajímavější bylo sledovat, jak se družstva vypořádají se zcela rozdílným tlakem.

POP se musel obejít bez jedničky českého žebříčku Jakuba Konšela a Veroniky Slobodové, Valšovicím zase chybělo duo Kutá-Tománek, které se v dosavadním průběhu soutěže pyšnilo výbornou bilancí. Všichni zúčastnění si byli vědomi důležitosti tohoto utkání, takže napětí se v prvním kole dalo krájet. Trojice Svobodová-Kutý-Jakeš poměrně s přehledem přehrála Hodboďovou s Vokrouhlíkovou a Ondřejem Preussem a podobně jednoznačně vypadal i souboj mezi dvojicí Gratcl-Grepl proti Pavlu Vlkovi s Michalem Preussem. Když však Grepl přibližně po 30 minutách hry nedohodil třináctý bod, tak se důležitý zápas protáhl. Valšovičtí nakonec zvítězili až na limit 12:9.

Vedení v poměru 2:0 moravským hráčům dodalo klid na rukou a suverénně ovládli trojice v poměru 13:1, rozhodnout mohl už čtvrtý zápas. V něm Svobodová s Jakešem ale po několika zbytečných zaváháních v prostřední části vysoko prohrávali a proti Hodboďové s Michalem Preussem už nedokázali výsledek zvrátit.

Potenciální remíza 3:3 stále dávala Pražanům šanci na záchranu v Extralize. Po jasné výhře Svobodové s Kutým a Jakešem proti Hodboďové, Vokrouhlíkové a Ondřeji Preussovi však těmto nadějím zhasla svíčka a naopak Valšovičtí mohli považovat cíl dne za splněný. „Dneska jsme přijeli dát vše do zápasu s POPem, na Kolovou už si sám půjdu sednout, je rozhodnuto a jsem po včerejšku totálně zničený,“ přiblížil své pocity po utkání čerstvý vítěz Zlatého prasátka a kapitán Valšovic Tomáš Kutý.

Hrode Krumsín – CdP Loděnice (4:2)

K jistotě udržení Valšovicím po výhře nad Pražany scházelo jediné, aby jejich přátelé z Krumsína porazili Loděnici, která rovněž živila naději na setrvání v nejvyšší soutěži. Po vítězství manželů Krpcových s Davidem Faltýnkem a také Pírka s Kaplánkem se zdálo, že Loděnickým už k záchraně nic nepomůže.

Druhé kolo ovšem přineslo dramatický zvrat, jelikož Vedralová s Marhoulem dali kanára Krpcové s Kaplánkem a rovněž Pírek, Faltýnek a Zbyšek Pořízka prohráli své utkání. Nepohoda v týmu pořadatelů vyvrcholila absencí Kaplánka ve třetím kole. I bez něj ale Krumsínští v netradičních sestavách – Pírek, Kprcová a Faltýnek, Krpec, Pořízka – dokázali zbývající zápasy zvládnout.

O sestupujících do 1. ligy tak bylo definitivně rozhodnuto. „Určitě jsme sem dnes nepřijeli prohrát, to bychom rovnou zůstali doma. Se sestupem jsme se do poslední chvíle nechtěli smířit, teď už se ale nedá dělat nic jiného, než zabrat a pokusit se do Extraligy vrátit hned v následujícím roce,“ popsal své plány kapitán Pražanů Ondřej Preuss.

Carreau Brno – PC Kolová (3:3)

Brněnské Carreau před tímto zápasem mohlo už jen doufat v zaváhání Vrchlabí, navíc proti ním stál soupeř z Kolové, který pravě na Jihomoravany ztrácel jediný bod a mohl reálně pomýšlet na druhé místo. Když v úvodním zápase Mrázková s Kaucou a Plucarem porazili Moosovou, Hodbodě a Iva Michálka 13:1, bylo jasné, že několikanásobné ligové šampiony nečeká nic snadného. Kacerovský s Beránkem navíc porazili Juráně s Tomášem Michálkem, takže reálná možnost na celkové vítězství v lize se Brňanům téměř jistě rozplynula.

Přesto Carreau ve druhém kole zabralo a vyhrálo oba zápasy. Slavili Moosová s Ivem Michálkem a Juráň s Hodboděm a Michálkem Tomášem. Ve stejnou chvíli však Vrchlabí přetavilo ve vítězství hned první možný „matchball“ proti Kulové blesku, tudíž o vítězi ligy bylo rozhodnuto.

V pohodovém tempu pak skvěle hrající Kacerovský s Kaucou v poměru 13:2 porazili Moosovou s Ivem Michálkem. Brňané vydřeli alespoň remízu díky Juráňovi, Hodboďovi a Tomáši Michálkovi, kteří vyhráli nad Mrázkovou, Plucarem a Beránkem.

Hrode Krumsín  – 1. KPK Vrchlabí (4:2)

Krumsín bojoval na dálku s Kolovou o třetí místo a nutně potřeboval bodovat. Kádr Vrchlabí už měl titul jistý, a tak mohl nasadit Vojtěcha Bílka, který začal kouzlit na pozici plaséra. S Lukášem Michaličkou v prvním zápase přehrávali Kaplánka s Pírkem, jenže ve druhé polovině utkání se chytl Kaplánek na střele a nekompromisním výkonem zařídil obrat na 13:10. Stejným poměrem, ale v opačném pořadí, dopadly úvodní trojice, takže se pokračovalo za stavu 1:1 na zápasy.

Remízový průběh se nezměnil ani po kole druhém, rozhodnout tedy musely až poslední dvě utkání. V nich dominovali od začátku domácí, kteří nakonec brali dva body za výhru 4:2 a stali se jediným pokořitelem čerstvých šampiónů v tomto ročníku.

SKP Hranice VI – Valšovice – PC Kolová (0:6)

Valšovičtí, kteří ten den již měli v podstatě splněno, nastoupili proti Kolové s dobrou náladou, ale bez potřebného odhodlání. V úvodním zápase dvojic nastoupil poprvé Navalaný ke Greplovi a i když se po suverénním začátku zdálo, že své utkání proti Kacerovskému s Beránkem bez problémů zvládnout, museli se nakonec před svým soupeřem sklonit kvůli výsledku 10:11. Souboj trojic rovněž opanovali Kolovští.

Od té chvíle Valšovičtí jen stěží hledali motivaci a druhé kolo bylo jasnou záležitostí hráčů ze západních Čech. Valšovickým nepomohl ani kapitán Kutý, který na lavičce náhradníků vydržel jen úvodní kolo. V tom třetím dokonce vytvořil silnou dvojici s Greplem, ta však zklamala na celé čáře a prohrála s duem Mrázková-Kauca jasně 1:13. Když ani stabilní trojice Svobodová-Jakeš-Gratcl nedokázala zvítězit, museli se Valšovičtí rozloučit s ročníkem nelichotivým kanárem. Kolová si zajistila třetí příčku.

POP Praha – Carreau Brno (2:4)

Pražané nastoupili k odpolednímu utkání již s vědomím, že se s nejvyšší soutěží loučí. Brňané rovněž museli skousnout hořkou zkušenost – po letech Extraligu nevyhrají, ani kdyby POP rozdrtili 6:0.

Zápasy byly díky těmto výchozím podmínkám spíše uvolněné a exhibiční. Zejména Brňané hráli výrazně střeleckým stylem, kdy neváhali atakovat koule soupeře i při značném deficitu železa ve svých rukou. POP však v prvním kole držel krok, když vyhrál dvojice a prohrál smíšenou trojici. V druhém kole už Carreau udeřilo dostatečně a přehrálo Pražany v obou zápasech. Romana Hodboďová, nezvykle hrající s Pavlem Vlkem, v zápase dvojic sice dlouho vedla nad duem Šárky Moosové a Tomáše Michálka, vítězství však nakonec slavil zlepšující se soupeř.

V posledním kole již jen korigovali Ondřej Preuss s Pavlem Vlkem, kteří dokázali dotáhnout dvojice, kde sice již psali 9:0, ale Petr Juráň s Pavlem Hodboďem je přesto málem „dohnali a předehnali“ po vzoru Nikity Chruščova.  Trojice POP opět prohrál, a tak zakončil své neblahé působení v letošním ročníku sedmou prohrou s totožným skóre 2:4.

CdP Loděnice – Kulový blesk Olomouc (3:3)

Rovněž zápas Kulového Blesku s Loděnicí se obešel bez potřebné dramatičnosti. Olomoučtí měli jistý klidný střed tabulky a hráči z Loděnice se museli smířit s pádem do 1. ligy. V prvních zápasech hráči z Hané jasně zvládli trojice, naopak dvojice prohráli v poměru 13:9.

Ve druhém kole se s výtečnou formou potkali Loděničtí, když zvítězili v obou utkáních 13:1. Vondrouš s Vedralovou přehráli Janu Konečnou s Jiřím Voňkou a triplet Marhoul-Nagy-Mrázek porazil Rozsypalovou s Pavlem Konečným a Petrem Voňkou.

Závěrečný dvojzápas pro změnu ovládli hráči Kulového blesku, čímž se sestupující Loděnicí uzavřeli sezónu remízou.

Tabulka:

1. KPK Vrchlabí – 12 b.
2. Carreau Brno – 10 b.
3. PC Kolová – 9 b.
4. Hrode Krumsín – 9 b.
5. Kulový blesk Olomouc – 6 b.
6. SKP Hranice VI Valšovice – 5 b.
7. CdP Loděnice – 3 b.
8. POP Praha – 2 b.

1. liga MČR klubů 

PEK Stolín A  – PC Sokol Lipník 2 (6:0)

Stolín, vítěz extraligy z roku 2011, neponechal nic náhodně a o svém návratu mezi klubovou smetánku rozhodl dominantním způsobem, když proti Lipníku 2 vyhrál všechna utkání. Výsledky 13:2, 13:6, 13:1, 13:1 a 13:4 hovoří samy za sebe. Zejména trojice, kterou tvořila Iveta Hájková a otec a syn Ježkovi působila velice silným dojmem. Dramatický byl pouze zápas mezi trojicí Vejrek-Mallat-Hájek st. a tripletem Muzikant-Zdobinský st.-Zdobinský ml., jenž skončil těsnou výhrou Stolína 13:12

Aura Havlíčkův Brod – PC Sokol Lipník 1 (3:3)

Souboj o postup mezi havlíčkobrodskou Aurou a Lipníkem 2 nabídl dramatický průběh. V prvním kole nejprve Kučerová s Habáskem a Pachlou porazili v poměru 13:2 otce a syna Vavroviče, kteří hráli s Kateřinou Froňkovou, ale Mrňák se Šolcem prohráli dvojice s Fafkem a Morávkem 6:13.

Druhé kolo lépe zvládli hráči Lipníka a jednou nohou nakročili do Extraligy.  Froňková s Vavrovičem ml. zvítězili v duelu mixů proti Kučerové s Habáskem 13:5 a tým Fafek-Morávek-Vavrovič st. přehrál Mrňáka se Šolcem a Pachlou 13:8.

Hráči z Vysočiny nicméně nehodlali nic vzdát předčasně a celé utkání zdramatizovali, když ve stylu vendety vyhráli oba poslední zápasy. Kučerová s Habáskem oplatili se skórem 13:6 porážku Froňkové s Vavrovičem ml. a lipnická trojice Fafek, Morávek a Vavrovič st. pak v důležitém zápase podlehla Mrňákovi, Šolcovi a Pachlovi nejtěsnějším možným rozdílem 13:12.

Pozorný čtenář už dává dohromady počty. Na zápasy 3:3, skóre 54:63 – postup slavil Lipník!

PEK Stolín A – PC Sokol Lipník (3:3!)

Milovník vyrovnaných soubojů si přišel na své v závěrečném utkání, v němž se hrálo o vítězství v 1. lize. Duel proti Auře byl pro lipnické „áčko“ teprv rozehřívacím, skutečné drama diváci viděli až ve finále proti Stolínu.

V první zápase trojic se střetly rodinné týmy doplněné o ženský element. Jirkové Ježkové společně s Ivetou Hájkovou nedali šanci staršímu a mladšímu Vavrovičovi s Kateřinou Froňkovou – kanár. Za Lipník však vyrovnali Fafek s Morávkem, kteří si poradili s Hájkem st. a Mallatem.

Jelikož remízou skončilo i kolo druhé, v němž vyhrála stolínská dvojice Ježková-Ježek st. a lipnická trojice Fafek-Morávek-Vavrovič st, bylo jasné, že o vítězi rozhodnou až poslední zápasy. Jenže! Hájková s Ježkem ml. o bod porazili Froňkovou s mladším z Vavrovičů, ale Fafek s Morávkem a Vavrovičem st. zvítězili nad Vejrkem, Ježkovou a Ježkem st.

„Zápas skončil 3:3 a skóre je shodné 57:57, musíme najít v řádech, jak tu situaci řešit,“ obeznámil všechny přítomné s neobvyklou situací předseda STK (sportovně technická komice, pozn. redakce) Vladimír Brázda. Nakonec Hájková s Ježkem starším a mladším proti Fafkovi, Morávkovi a Vavrovičovi ml. sehráli jeden dodatečný nához (zde ke shlédnutí), v němž až polední koule rozhodla o tom, že vítězem 1. ligy se stal PC Sokol Lipník 1.

PC Sokol Lipník 2 – Aura Havlíčkův Brod (4:2)

Souboj o třetí místo již postrádal potřebné nasazení. Oba týmy byly zklamané z nevydařených semifinálových bojů, což se projevilo na kvalitě zápasů. V okamžiku, kdy byl zápas po úvodních dvou kolech vyrovnaný na stavu utkání 2:2, hráči Aury zbylé duely skrečovali a pospíšili si domů. Třetí místo tak Lipník 2 vybojoval snáze, než mohl předem doufat.