Monako – Čeští junioři se na mistrovství Evropy v Monaku umístili jako třetí česká juniorská reprezentace v historii na 5.-8. místě. Hodnotný výsledek je umocněn tím, že našemu týmu bylo v průměru třináct let a šlo tak o nejmladší celek celého šampionátu. Ve střelbě na přesnost hájil české barvy Vojtěch Bílek, který se dokázal prostřílet na devátou příčku. Evropskými mistry se podle očekávání stala Francie v čele se supertalentem Tysonem Molinasem, který dominoval i ve střelbě.

Na rovinu, po letošních juniorských nominačních kotrmelcích, kdy rozdílné názory juniorských trenérů a našich žebříčkově nejlepších juniorů vyústily v jejich vyřazení z týmu, byla naše účast brána spíše jako vklad do budoucna. Výprava čítající Vojtěcha Bílka, který jako jediný ze sestavy již měl zkušenost z předešlého juniorského šampionátu v Bordeaux, Martina Hájka ml., jemuž účast zajistily především kvalitní výkony na MČR juniorů, Jana Vorla, který získal pět medailových umístění ze 34 turnajů, kterých se letos zúčastnil, a Robina Konšela, který se do sestavy dostal na poslední chvíli zásluhou jistých a sebevědomých výkonů z poslední doby, neměla mít ambice na postup ze švýcara, natož do nejlepší osmičky šampionátu, kterého se zúčastnilo 21 států.

Že se tak nakonec stalo, je zásluhou velké bojovnosti kluků a poměrně dobré psychiky v rozhodujících utkáních, kdy se o vítězi rozhodovalo v posledních nervy drásajících hrách. Dá se říct, že nám byl vcelku nakloněn i los. Všechny zápasy s týmy, se kterými jsme měli šanci hrát rovnocenné souboje kluci vydřeli v náš prospěch. Musím jako divák smeknout před tím, jak se popasovali s mnohem staršími a zkušenějšími hráči soupeřů. Náš tým byl s velkým náskokem nejmladším na šampionátu, proto není divu, že mu velmi často fandili i nezávislí diváci.  A nutno dodat, že povzbuzování se pozitivně promítlo i do jejich hry a nebylo pro ně svazující.

Většinu zápasů odehrál Bílek na pozici plaséra, Hájek v roli univerzála a post střelce zaujal Konšel. V některých zápasech střídal na „účku“ Vorel Hájka.

ČR – Polsko 12:11

V úvodním utkání se český tým utkal s našimi severními sousedy, jejichž mládež je v posledních letech na velmi dobré úrovni. Po vyrovnaném průběhu jsme před posledním náhozem ještě prohrávali 10:11, ale i chybné střely Poláků v poslední hře nám pomohly k rozhodujícím dvěma bodům.

ČR – Španělsko 3:13

Los druhého kola švýcara byl nad naše síly. Technicky skvěle připravení Španělé nám nedali čichnout a zápas se pomalu, ale jistě sunul k jasné prohře. Nakonec jsme dokázali připsat jen tři body.

ČR – Belgie 4:13

Opět skvěle technicky vybavený soupeř nám nedal moc šancí. Belgičtí hráči, se kterými jsme se utkali letos už dvakrát v září na turnaji v Německu, měli vysokou úspěšnost střelby a precizní podrotované plasy, na které jsme neměli.

ČR – Rakousko 13:11

Čtvrté kolo bylo papírově schůdnější, čekalo nás Rakousko. V celém zápase jsme měli trochu navrch, ale soupeř se držel stále na dostřel. Dobré nervy v závěru definitivně převážily misky vah na naši stranu. Byl to statečný výkon celé trojice, o vítězství rozhodl především náš lepší plas. Po tomto zápasu jsme drželi průběžnou desátou příčku ve švýcaru a rozhodnout o našem případném postupu měl sobotní ranní zápas proti Slovensku.

ČR – Slovensko 11:8

Před zápasem si Slováci asi celkem věřili, v srpnu na soustředění na Slovensku nám uštědřili drsného kanára. Ale v Monaku bylo vše jinak. Od prvního náhozu jsme předváděli lepší hru, avšak několikrát jsme bohužel nevyužili možnost dohodit další body. Proto byl 20 minut před koncem bohatého časového limitu stav pouze 4:3 pro nás. Pak jsme se přeci jen bodově utrhli na 10:4 a vše vypadalo růžově.

Nicméně v dalších několika hrách jsme se prezentovali zbytečně defenzivní hrou, tzv. hrou na svědky. Slováci ucítili naši nejistotu a strach z výhry a před posledním náhozem se dotáhli na nebezpečných 10:8. Naštěstí v závěrečném náhoze naše předposlední koule z Konšelovy ruky rozhodla utkání. Šťastným vývozem košona za dva body, ze kterých soupeř svými čtyřmi koulemi umazal pouze bod, jsme zvítězili a zajistili si postup do skupin na dvě prohry z osmé příčky. Místo v nejlepší dvanáctce nezbylo například na vyspělé týmy Nizozemí, Dánska, Lucemburska či Anglie.

ČR – Izrael 4:13

Do skupiny jsme dostali Francii a Izrael. Náš první zápas s Izraelem se nám vůbec nevyvedl, zaostávali jsme na všech pozicích. Nepomohlo ani střídání Vorla za Hájka. Sebevědomím hýřící Izraelci se mohli rychle chystat na Francii.

ČR – Izrael 13:5

Proti Francouzům však dostali lekci v podobě kanára a nekoncentrovaně nastoupili i v odvetě proti nám. Po první hře 4:0 pro nás! Našim narostla křídla, trpělivou a přitom útočnou hrou jsme tentokrát soupeři nedali šanci a po výhře 13:5 postoupili do opravdu vysněné osmičky! Radost, potlesk ochozů nebral konce.

ČR – Belgie 8:13

Náš letos opravdu osudový soupeř vystavil Čechům ve čtvrtfinále stopku. Naši ještě vedli 4:0, ale Belgičani zapnuli na plné obrátky a my si další body připsali až za stavu 4:11. Přesto náš výkon v tomto zápase nelze označit za propadák, rozhodně to byl nejlepší výkon proti tomuto soupeři v letošní sezóně.

Finále přineslo velké drama

Ale jak ukázal i zbytek mistrovství, Belgičané rozhodně nebyli žádná ořezávátka. Své nesporné kvality projevili následující semifinálovou výhrou nad Italy a pak především dvouhodinovým finále proti Francii. V něm sice prohrávali už 0:7, pak taky 7:12, ale velkou kvalitou dokázali “rozkývat“ i do té doby suverénní Francouze, kteří v semifinále vymazali ze hřiště Španěly. Prohra 11:13 a především úroveň hry byla skutečným vyvrcholením šampionátu, který nám přinesl tolik juniorské, ale lépe řečeno v našem případě opravdu dětské radosti.

Součástí každého mistrovství bývá i soutěž ve střelbě na přesnost. Již dříve byl do této disciplíny nominován Vojtěch Bílek. Přestože jinak působil na pozici plaséra a za celý šampionát ve hře střílel pouze jednou, prokázal, že tato nominace byla dobrou volbou. Ve čtvrteční kvalifikaci neuspěl, když nastřílel pouze 11 bodů, ale svůj nejlepší výkon si schovával až na pátek. Z prvního místa se kvalifikoval špičkový francouzský střelec Tyson Molinas, který nastřílel 48 bodů.

V pátek večer pro Bílka nastala příležitost se opravit a zabojovat o jedno ze zbylých čtyř postupových míst. Poté, co po prvním ateliéru nastřádal úctyhodných 16 bodů, nezdál se Molinasův výkon nedostižitelným. Vojtěchova kvalitní střelba sice pokračovala, ale většinou v podobě smolných  “káčkových“ jedniček a jednoho košona za pět. Ovace tribun, výsledek 24 bodů a konečné deváté místo. Na osmého Angličana chyběl bod. Přes počáteční smutek je to jistě slušný výsledek a zkušenost.

K průběhu šampionátu, výsledkům a pocitům se vyjádřili i samotní junioři.

S jakým předsevzetím jsi do Monaka odjížděl?

Vojtěch Bílek: Do Monaka jsem odjížděl asi s tím, abychom postoupili ze švýcara, ale postup do osmičky jsem nečekal.
Martin Hájek ml.: Postoupit alespoň ze základní části.
Jan Vorel: Že nasbírám zkušenosti.
Robin Konšel: Do Monaka jsem nejel s velkými ambicemi, rozhodně jsem nepočítal, že bychom postoupili do čtvrtfinále.

Jak často jsi před mistrovstvím Evropy trénoval a na co ses zaměřoval?

Bílek: Trénoval jsem každý den co se dalo a zaměřoval jsem se na objíždění koule před košonem a samozřejmě na střelecké ateliéry.
Hájek: Trénoval jsem tak nějak normálně a zaměřoval jsem se na plas a na střelbu.
Vorel: Na plas.
Konšel: Před mistrovstvím Evropy jsem trénoval minimálně hodinu denně.

Kdo ze soupeřů, proti kterým jste hráli, na tebe udělal největší dojem a čím?

Bílek: Největší dojem na mě udělal tým Španělska, byl sebevědomý a nechyboval.
Hájek: Španělé, hlavně tím, že byli absolutně v klidu.
Vorel: Proti kterým jsme hráli, tak Belgie a proti kterému ne, tak Švédsko.
Konšel: Největší dojem na mě udělalo Španělsko svým skvělým plasováním a neomylnou střelbou.

Který zápas se ti povedl nejvíc?

Bílek: Nejvíce se mi povedl rozhodující zápas o postup do osmičky proti Izraeli.
Hájek: Asi proti Rakousku.
Vorel: Žádný.
Konšel: Myslím, že nejlepší zápas jsem hrál ten druhý proti Izraeli.

Co považuješ za tvoji přednost a co naopak za slabinu?

Bílek: Za mojí přednost považuji vysoké podtočené hody půl metr před košon a za svoji slabinu považuji nízké hody z dřepu.
Hájek: Přednost střelba a dohazování koulí a slabina je první koule.
Vorel: Umím tým podpořit psychicky. Slabinou je boční rotace.
Konšel: Výhodu mám v tom, že někdy vystřelím opravdu vše a nevýhodu, že když mi to nejde, tak znervózním.

Téměř všichni v týmu jste byli nováčci na mistrovství Evropy. Jak ses vypořádal s nervozitou, máš na to nějaký recept?

Bílek: Nervózní jsem nebyl, protože jsem se během hry bavil s kluky a to mě uklidňovalo.
Hájek: S nervozitou jsem se vypořádal celkem v pohodě.
Vorel: Recept? Sedět na lavičce.
Konšel: Snažil jsem se nebýt nervózní, ale přiznávám, že mi to moc nejde.

Ve vaší hře občas chyběla uvolněnost a tím i radost ze hry. Budeš se při hře příště více usmívat?

Bílek: No dobře, pokusím se. Já se při hře moc neusmívám kvůli tomu, že se dost soustředím. Říká mi to dost lidí na turnajích.
Hájek: Já si myslím, že usmívat se není tak moc potřeba, ale budu se snažit.
Vorel: Když budu vyhrávat, tak jo.
Konšel: Budu se snažit více usmívat.

Jaký byl tvůj největší zážitek na šampionátu?

Bílek: Když jsme vyhráli zápas o postup do osmičky nebo když jsem se vyfotil s Diegem Rizzim, který se přijel na mistrovství podívat.
Hájek: Asi zápas, když jsme porazili Izrael a postoupili jsme do osmičky.
Vorel: Vidět naživo Francouze.
Konšel: Můj největší zážitek je, že jsme postoupili do čtvrtfinále.

Umístění na mistrovství bylo jistě úspěchem, přesto, bereš si ze šampionátu nějaké předsevzetí do budoucna? Na čem musíš do do příště nejvíce zapracovat?

Bílek: Do budoucna chci zapracovat na všem, ale nejvíce asi na práci se zápěstím.
Hájek: Asi to, že musím trénovat hlavně první koule.
Vorel: Na boční rotaci.
Konšel: Rozhodně nejvíce musím zapracovat na psychice.

Vojto, na turnaji jsi působil v týmu na pozici plaséra. Jak bys popsal ostatním povrch? Lze jej porovnat s nějakým terénem u nás a jaký typ hodu zde platil nejvíce?

Bílek: Byl to tvrdý a těžký terén, občas větší kamínek. V Česku bych to přirovnal asi k terénu ve Vědomicích na hřištích 4 a 5, akorát zde bylo méně malých kamínků. Já jsem se celý šampionát snažil přijít na to, jaký typ hodu hrát, ale nejvíce platil hodně podtočený vyšší hod ze dřepu, co proti nám hráli i Španěl s Izraelcem.

V soutěži na přesnost střelby jsi skončil nakonec devátý. Co chybělo k tomu, abys postoupil do osmičky a tam se utkal třeba s Molinasem?

Bílek: Chyběl jeden jediný bod k tomu, abych s tím Angličanem šel alespoň do rozstřelu. Kdybych měl posoudit, co chybělo přesně, bylo to trochu štěstí. Když jsem střílel košon na 7 metrů, tak to bylo maximálně 5 cm za něj, nebo na kouli mezi koulemi jsem dal dvě káčka, ale z toho celkem jen dva body. Při kouli za košonem jsem dal pěkné retro, které se otřelo o košona…

Jak na tebe působila bouřlivá atmosféra při střelbě? Nabudila tě, nebo tě spíše srážela?

Bílek: Atmosféra ze sedaček byla úžasná, rozhodně mě hnala dopředu.

Martine, na turnajích tě ostatní hráči vídají málo. Uvidí tě příští rok častěji?

Hájek: Já na turnaje budu jezdit tak, jak budu mít spoluhráče, a tak, jak se mi bude chtít. Na turnajích mě uvidí přibližně stejně jako letos, protože nepotřebuji nějak moc honit žebříček a body.

Co je podle tebe třeba, abyste pro příště udrželi nasazenou laťku, protože postupem do osmičky jste si na sebe trochu upletli bič?

Hájek: Hrát alespoň stejně dobře jako letos nebo i lépe.

Na čem sis pochutnal na šampionátu nejvíce?

Hájek: Na dezertu s pudinkem.

Honzo, jak ses popasoval ve své mysli s tím, že jsi byl většinou střídající hráč?

Vorel: Dobře, čekal jsem to.

Všichni už víme, že máš svoji taktiku. Popiš nám ji. Viděl jsi takovou i u soupeřů?

Vorel: Viděl, nikdo totiž na svědečka nehraje.

Robine, dostal ses do týmu na poslední chvíli. Jak ti sedli tvoji spoluhráči? Byla v týmu pohoda?

Konšel: S kluky jsme se ihned spřátelili. V týmu byla pohoda.

Jako střelec střílíš kouli raději hned, nebo máš raději, když ti tam spoluhráč nejdříve položí tzv. svědka?

Konšel: Raději střílím kouli hned.

Přišlo mi, že tvoje úspěšnost střelby byla stále téměř stejná. Rozlišuješ při hře důležitost té či oné střely?

Konšel: Důležitost střely neměním, ať střílím za konec nebo za jeden bod. Prostě se snažím trefit.