Draguignan (Francie) – Vrchlabští horalé se na přelomu července a srpna vypravili přímo do světové kolébky pétanque reprezentovat Českou republiku v kvalifikační skupině EuroCupu na mistrovství Evropy klubů a to právě díky prvnímu vítězství v Extralize, které vyvrcholilo vloni v říjnu. V přijatelné skupině zahráli trochu pod očekávání a skončili jen pár krůčků pod pomyslnou čarou úspěchu, a to když na ně zbylo třetí, nepostupové místo. Radost z postupu si tak mohli užívat naprosto suverénní domácí Francouzi a slovenští sousedé z klubu CAP.

Ve francouzském regionu Provence v menším městečku Draguignan se na konci července odehrávala kvalifikační skupina EuroCupu, kam naší republiku jela reprezentovat výprava z 1. KPK Vrchlabí v poměrně hojném počtu devíti hráčů. Celý šampionát se odehrával ve specializované hale na pétanque, která disponovala zhruba dvaceti hřišti a v případě jejího uzavření nebo většího hladu po tréninku bylo možné využívat i hřiště venkovní, kterých bylo ještě o něco málo více.

Celkově byl areál velmi vyhovující a nabízel kvalitní zázemí i potřebné občerstvení v podobě dvou stánků s pitím a nějakou menší bagetou, takže menší jedlíci si vystačili v areálu a pro ty ostatní byla možnost placeného obědu přímo od pořadatele nebo nákup v nedalekém supermarketu. Co se týče herního prostředí, v hale byl povrch více jak přijatelný, jednalo se o drobné kamínky s lehkým posypem větších oblázků. Možná jediným drobným problémem bylo až skleníkové ovzduší a celkové sucho v hale, které se sice snažili pořadatelé zmírnit kropením, ale to mělo ve výsledku spíš opačný efekt a zúčastnění byli rázem jednou nohou někde u deštných pralesů. Ale není divu, venkovní teploty se po celou dobu točily okolo 40 °C.

Celková organizace turnaje probíhala bez větších chyb či delších prostojů, naopak turnaj krásně odsýpal, čemuž z velké části přispívali domácí kati, kteří soupeře ze hřišť mazali v řádkách minut. Taky není divu, na soupisce Francouzů byla k nalezení taková zvučná jména jako Dylan Rocher, Henri Lacroix, Stéphane Robineau, Romain Fournie, Ludovic Montoro, Jean-Michel Puccinelli či španělská akvizice Yolanda Matarranz. „Tak to budou jatka! Myslím, že Draguignan by v každém kole nemusel hrát vůbec trojice a přesto by postoupil z prvního místa,“ predikoval nadšeně francouzský fanoušek Joseph Sini a následné souboje ukázaly, že měl pravdu.

Hrála se sedmičlenná skupina každý s každým. Pravidla EuroCupu letos dostála velkých změn, neboť se zkopíroval systém francouzské klubové soutěže. Jedno utkání sestávalo ze tří kol – 6x jednotlivci, 3x dvojice a 2x trojice s tím, že za každý vyhraný zápas jedniček byly 2 body, dvojice za 3 body a trojice za 5 bodů. V jednom utkání se tak dalo nasbírat až 31 bodů. Kritériem pro celkové pořadí v tabulce pak nebyl počet vyhraných utkání, ale celkový součet všech bodů za vyhrané zápasy. Mohli jste tak každého porazit, ale stejně vám to nemuselo stačit na celkové vítězství, což se nakonec stalo osudné například Anglii. Na druhou stranu, každý zápas byl stejně důležitý a nedalo se tak nic vypustit, nehrály se žádné „zbytečné“ zápasy.

Česko – Lotyšsko 22:9 (skóre 127:101)

V úplně prvním zápase čtvrtečního odpoledne se český výběr utkal s lotyšským JRFPC Upesciema Warriors. Za vyzdvihnutí stojí mladí hráči Edgars Silovs se střeleckým průměrem tak 90 % a Marija Silova, která po celou dobu turnaje vytrvale kontrovala Vláďu Brázdu, a jestli mu řekla své ANO, to nevíme dodnes…

Úvodní triplety jsme zvládli poměry 13:12 a 13:9 v mixech. V singlech hráli Lotyši poměrně dobře, což vyplynulo jen ve tři vyhrané zápasy Vojty Bílka, Lucky Venclové a Luboše Srnského. Ve dvojkách zaúřadovala mladá dvojice Michalička-Srnský, která Lotyšům nadělila prvního kanára. Sehraná dvojice D. Bílek-Mašek vyhrála s přehledem 13:12, v mixech ale přišla těsná prohra Vládi a Lucky 11:13. Celkové skóre z prvního utkání činilo 22:9.

Česko – Slovensko 10:21 (112:112)

Druhý hrací den v pátek ráno na nás čekal papírově největší konkurent o druhé postupové místo – slovenský CAP Bratislava, kterému chyběl střelec Martin Lampert. Po ranním nahecování přišlo vystřízlivění rychleji, než by kdokoliv z nás očekával a z původního „minimálně jedny trojky“ se vyvrbilo „alespoň všechny jedničky,“ protože jsme obě trojice prohráli. Brázda, Michalička a Srnský dosáhl jen na osm bodů, zatímco D. Bílek, Mašek a Venclová udělali ještě o tři body méně.

Do jedniček nastupovali Vrchlabští s tím, že se již láme chleba a ztráta dalších bodů by byla kritická. Jenže se opět do jejich plánů vkradl trošku stres, a i přes to, že byly všechny zápasy velmi vyrovnané, body získal pouze Srnský a Venclová. Za zmínku snad ještě stojí zápas Michaličky, který prohrál zápas až poslední soupeřovou střelou, takže stav utkání byl stále v propastném rozdílu 4:18.

Jako poslední nás čekaly dvojice, které se tvářily jako již rozhodující. Prohraje se víc než zápas a naděje jsou ty tam. Celkem rychle si ale Češi vybudovali ve všech zápasech slušný náskok. Srnský s Bílkem svůj zápas svižně dotáhli k vítěznému konci v poměru 13:2 a hned vzápětí i Mašek s Michaličkou 13:3. Jenže V. Bílek s Venclovou svůj náskok udržet nedokázali a zápas se pomalu začal měnit v jejich neprospěch. V závěru utkání se situaci ještě zkoušel zachránit střídáním Brázda, ale bez úspěchu. Suma sumárum, velké zklamání a celkově drtivá prohra 10:21, která sice ještě neznamenala ztrátu naděje, ale dosti napověděla o šancích.

Česko – Bulharsko 14:17 (112:111)

Pro návrat na dobré pozice bylo třeba proti bulharskému týmu Makarov & friends zkoncentrovat síly a ztratit co nejméně. Singly přinesly čtyři výhry a dvě prohry a naděje na postup byly zase o kousek dál. Jenže to ještě nikdo netušil, co za fiasko nastane v trojicích. Vrchlabí, které doufalo, že v tripletech bude těžit z přesně určených rolí, nastoupilo na soupeře, kteří působili přesně opačným dojmem, jenže přišly nečekané dvě prohry po výsledcích 3:13 a 11:13.

Směsici zklamání a hněvu na sebe samotné měl zahnat souboj dvojic. Jenže dvojice Brázda-V. Bílek prohrála 5:13 a pak celkové trápení alespoň trošku zmírnily dvojice Mašek-Venclová poměrem 13:6 a Srnský-Michalička 13:9. Po druhém herním dni už byly šance na postup někde na úrovni galaktické teorie. Zlomový den jsme nezvládli, Bulhaři nás navíc díky trojicím v celkovém součtu porazili poměrem 17:14.

Česko – Francie 0:31 (46:143)

Slunečné sobotní dopoledne bylo mítinkem vrchlabských hráčů se světovou elitou. Nabitý domácí tým ABC Draguignan se nebál vyšperkovat soupisku světovými velikány, mezi nimiž nechyběl ani Dylan Rocher. Ten měl před sebou největší výzvu turnaje, kterou byl Viktor Šebek. Právě poslední zmiňovaný měl před sebou největší výzvu turnaje a tím byl Viktor Šebek. Nejmenovaná motivace ho měla hnát vpřed – uhrát celý jeden bod. Souboj těchto dvou urostlých borců po dlouhém urputném boji skončil jen těsně 0:13 v neprospěch horala.

Dále za zmínku rozhodně stojí dva zápasy Michaličky a Venclové, kteří oba padli poměrem 12:13. Lukáš Michalička těsně prohrál střelecký souboj s mladým Sonym Berthem a krásný zápas sehrála Lucka Venclová se světovou mistryní Yolandou Matarranz. V závěru se po úspěšném plasu i střelbě Lucka dostala na skóre 12:11, jenže poslední nához si Yolanda pohlídala a inkasovala poslední potřebné body. Celý komentovaný zápas je k vidění zde.

Triplety si společně zahráli otec a syn Bílkovi obohaceni o známého parťáka Lukáše Michaličku, zápas skončil 5:13. V druhém zápasu nastoupili již zmiňovaní Venclová, Šebek a Brázda, prohráli 0:13.

Souboj dvojic nabral rychlého spádu pro dua Mašek-Brázda, kterým se nepodařil uhrát ani bod, a pro Michaličku s V. Bílkem, kteří uhráli bod jeden. O pěkný zápas se ovšem znovu postarala Lucka Venclová doplněna ostrostřelcem Danem Bílkem. Ukazatel skóre značil 9:9, v tom ale po odstřeleném košonku Dylan Rocher znovu ukázal, proč patří mezi světovou špičku – carreau za čtyři body a konec. Překvapení se tak nekonalo a Francie opět bez ztráty bodíku drtivě zvítězila 31:0.

Česko – Skotsko 26:5 (133:76)

Po sobotě vypadala tabulka pro Čechy hrozivě, na závěr je ale čekali papírově nejslabší soupeři a dal se očekávat posun vzhůru. Slováci rozhodně neměli nic jistého, a kdyby zaváhali, o postup mohli snadno přijít.

Pro nás bylo předposlední výzvou Skotsko, které na první pohled působilo spíše jako reprezentační výběr 55+ a celkově jejich herní i taktické schopnosti byly o něco v ranější fázi než u ostatních výběrů. I přes to ovšem Vrchlabští do zápasů vstoupili namotivováni a chtěli si co největším bodovým ziskem zajistit třetí místo. Jako první šli na řadu trojice, kde Vrchlabáci s přehledem zvítězili v poměru 13:3 a 13:4. Následovali jednotlivci, kde prohrál svůj zápas pouze Michalička, a ve dvojicích svoji úlohu nezvládli pouze Srnský s Vojtou Bílkem, takže po všech utkáních činil součet jednoznačných 26:5. Tak trochu povinná výhra nás posunula v tabulce výše.

Slováci mezitím hráli rozhodující zápas proti Bulharům. Stav 10:2 po jednotlivcích nenasvědčoval žádnému dramatu, jenže pak Bulhaři opět vyhráli obě trojice a závěrečné dvojice měly rozhodnout o šancích na postup. V případě, že by Slováci ztratili vše, nabídli by své místo Čechům i Bulharům. Kvalitním soustředěným výkonem si ale slovenští hráči došli ve všech zápasech pro výhry, a tím si téměř definitivně zajistili postup do finále. V posledním utkání s Lotyši jim totiž stačilo uhrát pouhých deset bodů.

Česko – Ukrajina 25:6 (131:89)

Jako úplně poslední výzvou pro nás byl tajemný ukrajinský klub NGO SCP Kyjev, který se celý šampionát prezentoval velmi kvalitní a vyrovnanou hrou. Vrchlabští už ovšem oplývali svojí uvolněností a konečně měla jejich hra podobnou úroveň jako na domácím působišti. Naopak na Ukrajině byla vidět jistá dávka nervozity, z čehož pramenily výhry v trojicích 13:6 a 13:1.

Jednotlivci skončily smírně 3:3, a tím mohli Slováci začít slavit, přestože prohráli pět zápasů jednotlivců. Závěrečné zápasy dvojic postupně zvládli Brázda s Michaličkou 13:7, Bílek ml. s Venclovou 13:6 a jako úplně poslední celou kvalifikaci uzavřeli Srnský s D. Bílkem v poměrně vyrovnaném a utrápeném zápase, kde měli Vrchlabští o trošku víc štěstí a zápas dotáhli do vítězného konce 13:11, čímž pečetili konečné třetí místo.

Domácí hvězdný Draguignan nakonec neprohrál z 66 dílčích zápasů ani jediný. Slováci si druhé místo zasloužili kvalitními výkony a minimálními výpadky. Vrchlabí skončilo třetí a nevyužilo tak jedinečného losu, který se už jen tak nemusí opakovat.

Výsledky:

1.
Francie – ABC Draguignan 186:0

2.
Slovensko – CAP Bratislava 109:77

3.
Česko – 1. KPK Vrchlabí 97:89

4.
Bulharsko – Markarov & friends 81:105

5.
Lotyšsko – JRFPC Upesciema Warriors 70:116

6.
Ukrajina – NGO SCP Kyjev 66:120

7.
Skotsko – Inverleith PC 42:144

Foto: Philippe Rosenzveig, 1. KPK Vrchlabí