Rakouské Centrope vyhráli Maďaři, ale body psalo Rakousko

Illmitz (Rakousko) – Ve finále se potkaly dva maďarsky mluvící týmy a tak to vypadalo, že si tato země na posledním turnaji série v sezóně pojistila hodně bodů. Ale vítězný tým Laszlo Frank, Benedek Bús a István Federi jsou registrováni v rakouské federaci. Ve finále porazili své krajany a katy českých týmů, trojici ve složení János Fülöp, László Iván a Gyula Kemény. Bronzová medaile zůstala doma a zasloužili se o ni hráči rakouské reprezentace Sven Thill, Lionel Bossard, Alberto Hinojosa a Sven Viennet, když porazili Veroniku Slobodovou, Petra Sedláčka a Juraje Adlera.

Poslední letošní turnaj série Centrope Cup připadnul na Rakousko, kde se konal na už tradičním místě u Neziderského jezera. Jak je u rakušanů zvykem, začínalo se v sobotu až kolem jedenácté hodiny ranní, aby měly i týmy z větší dálky čas přijet a nemusely vstávat v nekřesťanské hodiny. Všechny příjemně překvapila změna, že kromě hlavních hřišť se výrazně změnila hřiště na parkovišti, které pořadatelé posypali štěrkem a tak nebyla tak kutálivá. Vzikla kvalitní a pro plaséry náročná hřiště, kde „kutáleči“ neměli moc šancí na úspěch. Mezi 83 týmy byli zastoupeni nejen hráči zemí Centrope, ale také Ukrajinci a exotičtí hráči z Mauríciu. Čeští hráči se zúčastnili v hojném počtu a vytvořili 21 úplných nebo smíšených trojic.

Sysém hry nikoho nepřekvapil, hrálo se pět kol švýcara a nepochopitelně krátký limit 50 minut a jeden nához s postupem do KO32, nejlepších 16 týmů pak bojovalo v neděli. „Schůze Centrope výboru se nakonec nekonala, protože nikdo prý nemá žádnou agendu. My jsme chtěli diskutovat o tom limitu a Ralf řekl, že příští rok bude delší a dál není co řešit,“ nechal se slyšet Michal Preuss, který měl na schůzi za českou federaci vystoupit.

Ještě nejezdi, ještě hrajem!

Mezi nejlepších 32 týmů se probojovalo osm českých trojic. Z posledního postupového místa proklouzli i manželé Lukášovi doplnění Slovákem Vladimírem Michalkou, „Vlado už měl koule v autě, říkal, že počítal buchholtze a nemáme šanci postoupit,“ těšila se Jana, když zjistila, že její spoluhráč neměl pravdu.

Mezi 16 nejlepších a tedy do druhého dne se dostaly už jen čtyři týmy z našich řad. Manželé Lukášovi, trojice mladých Voňka-Skopal M.-Charvát J., moravský výběr Michálek I.-Grepl-Kaplánek, Koreš st.-Habásko-Srnský a Slobodová-Sedláček-Adler. Čtvrtfinále už čítalo jen dva naše týmy a to se ještě potkaly. Trojice pod vedením Koreše se utkala se smíšeným týmem, ve kterém hrála Slobodová. Nebyl to jejich první zápas turnaje, potkaly se už v posledním kole švýcara, kde vyhrál tým Slobodové. V tom zápasu ale o nic nešlo, jelikož oba týmy neměly ještě ani jednu prohru na kontě a postup měly jistý.

Čtvrtfinále bylo ale mnohem důležitější a napínavější. Vyrovnaný zápas nabízel divákům řadu pěkných výměn, misky vah se převažovaly ze strany na stranu. Když v posledním náhozu v limitu vedl tým Slobodové o dva body, Habásko měl možnost poslední koulí ve hře srovnat, ale nepovedlo se mu to, čímž šel soupeř do posledního náhozu s relativně klidným náskokem tří bodů. To se už čistě českému týmu nepovedlo zvrátit.

Rakousku sbírali body cizinci

V semifinále naše jediná zástupkyně narazila na trojici, která by se mohla prezentovat jako kat českých týmů. Triplet pod vedením Keményho nejdřív v KO32 vyřadil Tomáše Michálka s Petrem Vavrovičem a Kateřinu Froňkovou, v dalším kole poslal domů Ivoše Michálka a v semifinále nepustil dál ani Slobodovou. „Byl to divný zápas, po osmičce jsme byli docela vyčerpaní a než jsme stihli zkoncentrovat síly, tak nám Maďaři utekli a dostali se do totální pohody. I když se hrálo bez limitu, nezvládli jsme se vrátit do zápasu a výsledek 13:5 je toho důkazem,“ popsala situaci Slobodová.

Druhé semifinále bylo naopak dramatické a dlouhé. Ačkoli na hřišti nestál ani jeden občan Rakouska, bylo jasné, že Rakousko ve finále bude, jelikož všech šest hráčů je registrovaných v rakouské federaci. Na jedné straně stáli tři Maďaři, na druhé dva Francouzi, Španěl a Lucemburčan, kteří spolu tvoří rakouskou reprezentaci mužů. Nakonec se z vítězství radoval tým pod vedením Federiho. „Hrál jsem špatně. Vlastně ani nevím, kdy naposled jsem hrál tak špatně jak v tomhle zápasu,“ kroutil po semifinále hlavou Lucemburčan Thill.

Do finále nastoupilo šest Maďarů, ale ti s rakouskou licencí si udrželi tempo ze semifinále, českým katům nedali moc šancí a suverénně vyhráli. Boj o bronz byl ještě rychlejší a jednoznačnější. Sven Thill už neměl důvod kroutit hlavou, protože nejen on hrál výborně, a tým Slobodové toho moc nepředvedl. „Sorry za výpadok v najdôležitejších dvoch zápasoch, ale tak vedeli ste, že idete do toho s hráčom, ktorý nemá turnajovú prax tento rok. Bol to však veľmi pekný víkend. Dobré zápasy a tie zlé k pétanque tiež patria,“ napsal po turnaji na facebook Peter Sedláček.