Saint Pierre Les Elbeufs, Francie – Městečko v Normandii letos nebude hostit jen evropský šampionát mužů, ale pojme i kategorie espoirs. Po poněkud bouřlivé nominaci bude mezi hochy hájit české barvy čtveřice Srnský-Charvát-Skopal R.-Vavrovič. I mezi dívkami se nominace měnila, reprezentační tým nakonec tvoří Hájková-Krajánková-Nacu-Froňková.

Hoši

Loňský tým ve složení Michálek T.-Srnský-Michalička-Charvát předvedl na mistrovství ve Španělsku velmi dobrý výkon a nakonec obsadil skvělé páté místo. Letos však tým musel z věkového důvodu opustit Tomáš Michálek a zbylé a sehrané trio bylo oslabeno i o střelce Lukáše Michaličku, který si musí plnit studijní povinnosti. „Lukáš Michalička bude určitě velmi chybět potom, jak výborně zahrál na Varsu,“ připomenul Charvát druhé místo nadějí na mezinárodním turnaji Vars Cup, který se hrál tři týdny před nadcházejícím šampionátem.

Trenér nadějí Jiří Ježek starší tak musel se sestavou řešit těžký oříšek, protože současná generace hráčů do 23 let je vskutku silná a je z koho vybírat. Ježek se rozhodl povolat Petra Vavroviče a také svého vnuka Jiřího Ježka nejmladšího, což u části české základny vyvolalo vlnu rozčarování, jelikož se nabízeli mnohem zkušenější a výkonnostně lepší hráči. Trenér argumentoval tím, že Ježek lépe zapadá do týmu, s čímž ale nebyli srozumněni ani samotní reprezentanti, a tak trenér nakonec zvolil Radka Skopala.

Jsme útočný tým, máme tři střelce

„Je to skvělý pocit! Osobně jsem si myslel, že se tam nedostanu, ale nakonec se i díky klukům zúčastním. Myslím, že máme hodně dobrý tým, takže očekávám dobrý výsledek a snad klukům pomůžu, pokud se dostanu do hry. Hlavně očekávám, že získám důležité zkušenosti do dalších let,“ svěřil se se svými pocity olomoucký střelec, který během své teprve dvouleté kariéry dokázal udělat ohromný výkonnostní skok a ne náhodou letos dokázal po boku dalších nadějí Jany Rozsypalové a Jiřího Voňky vyhrát slovenské Centrope. Postupně se začíná řadit k absolutní české střelecké špičce.

Střeleckou jedničkou by ale pravděpodobně měl být Jan Charvát, který je také nominovaný na střeleckou soutěž. „Jestli budu střelec číslo jedna? To vůbec nevím, máme v týmu tři hráče, kteří hrají střelu, tudíž se nejspíš rozhodne až na místě,“ zůstává však Charvát otevřený k pozici, kterou by měl v týmu zastávat.

Postup by byl z říše snů

Zatímco Srnský s Charvátem mají již s mistrovstvím do 23 let osobní zkušenosti, pro Vavroviče to bude novinka. Skopal dokonce zažije zcela úplnou reprezentační premiéru. „Jelikož mám v juniorech jen jeden reprezentační start, tak si netroufnu srovnavat úroveň juniorů a espoirs. Ale určitě to bude obrovský rozdíl, přece jenom hráči už jsou zkušenější a tak,“ nepouštěl se do velkého srovnávání Vavrovič, který letos prožívá velmi vydařenou sezónu, když se se svým týmem dokázal kvalifikovat na mistrovství světa mužů pro příští rok.

Naděje se po loňském Španělsku přesouvají do francouzské Normandie. „Škoda, že mistrovství není někde, kde jsem ještě nebyl, abych se podíval zase někam jinam, ale pravda je, že Francie je taková sázka na jistotu, tudíž se tam těším,“ zhodnotil destinaci Charvát.

V největší pétanque hale bude o titul bojovat sedmnáct týmů, přičemž ze zemí Centrope doplní Čechy jen Poláci. „Bude to určitě těžký, ale já bych byl rád za postup ze základní skupiny, i když je to z říše snů,“ vidí šance za úspěch Vavrovič. Pokud však kluci předvedou vše ze svého umu, sen se může lehce přetavit v realitu.

Rizziho střídá Molinas

Zatímco největší hvězdou loňského šampionátu byl bezpochybně Ital Diego Rizzi, letos se budou zraky upírat na výborného francouzského střelce Tysona Molinase, kteří již Francii dobývá i mezi seniory. Mezi další zvučná jména pak patří jeho švýcarský bratranec Maiky Molinas a nebo také švédská dvojice Åkesson-Silfverberg, která před pár lety dokázala ještě z pozice juniorů dobýt Vars Cup.

Mistrovství Evropy mužských nadějí se doposud odehrálo šestkrát a pouze jednou nezvítězila Francie, když se z titulu radovala před dvěma lety Itálie. Tradičně vysoko se umisťuje také Španělsko a Německo. „Určitě bych si chtěl zahrát proti soupeřům, které asi nikde jinde nepotkám, takže proti Španělům, Francouzům a dalším,“ vyjádřil se Vavrovič. Zbytek týmu by se favoriům naopak rád vyhnul. „Francie bude domácí a navíc hraje skvělý pétanque, bylo by těžké proti nim zahrát slušný výsledek,“ vysvětloval Charvát. „Radši bych si zahrál proti Belgii nebo Lucembursku,“ dodal Skopal.

Do střelecké soutěže, která vypukne již dnes večer, nastoupí za Čechy Charvát. Evropský titul bude obhajovat Španělsko, jehož střelec Manuel Romero dokázal loni přestřílet i Rizziho či Belgičana Batona.

Dívky

I dívčí reprezentace doznala dvou změn, ačkoli nebyly tak turbuletní. Z loňského výběru, kterému se výsledkově příliš nedařilo, zůstaly Dorota Hájková a Klára Nacu. Trenérka Iveta Hájková k nim vybrala Kristýnu Krajánkovou a Janu Konečnou, která však z osobních důvodů do Francie neodcestovala, a tak za ni byla vybrána Kateřina Froňková.

Pro lipnickou plasérku půjde o premiéru na úrovni espoirs jen z části. „Už jsem jednou na espoirs byla, ale bylo mi pouze patnáct, tak jsem nemohla hrát. Už se moc těším, že si letos budu moct konečně i zahrát,“ vysvětlila Froňková, která se od mistrovství nadějí v roce 2015, kdy ji ještě skoro nikdo neznal, pétanque intenzivně věnuje a postupně se stává neomylnou plasérkou s nepřehlédnutelným stylem.

Druhým nováčkem týmu je Kristýna Krajánková. „Na mistrovství se moc těším, je to moje premiéra a musím uznat, že jsem trochu nervózní, neboť na tak velkém a důležitém turnaji jsem ještě nehrála. Od reprezentačního startu si slibuji, že prodám získané zkušenosti při četných trénincích a turnajích v Čechách i v zahraničí,“ řekla hráčka Aury Havlíčkův Brod.

Naše síla je v kolektivu

Mistrovstvími je však nejošlehanější Dorota Hájková. „Nejzkušenější jsem a možná logicky by se role kapitánky mohla nabízet, ale neberu to tak. Jedeme jako tým, takže bych byla ráda, kdyby každá z nás hrála důležitou roli a měla stejný prostor na názor,“ řekla Hájková.

Dívčích týmů se ve Francii utká jen jedenáct, ze zemí Centrope se představí jen Češky a Slovenky. „Samozřejmě, že jedeme s cílem zvítězit v každém zápase, do kterého nastoupíme, a poprat se o postup. Uvidíme však, na co síly budou stačit. Dle mého názoru naše největší síla spočívá v tom, že si s děvčaty dobře rozumíme, což na hřišti dělá také hodně,“ popisovala silné stránky týmu Hájková. Pouze Froňková toho se zbytkem týmu příliš nezná, proto možná bude muset trochu improvizovat. „Moc jsme toho spolu nezahráli, takže si netroufám říct, co bude naší silnou stránkou,“ řekla Froňková s tím, že kvality týmu se projeví až na místě.

Otázkou je, kdo bude střelkyní týmu. „Do střelecké soutěže jsem přihlášená já, ve hře však uvidíme. Střelit umí každá z nás, i když primárně bych to měla být já a Kristýna,“ přiblížila Hájková. „I když se cítím spíše střelcem, s některými spoluhráči hraji na pozici umísťovače nebo univerzála. Zákleží tedy na trénerovi, na jakou pozici budu nominována,“ nemá s žádným postem problém Krajánková.

Soupeře si nevybíráme, ale Francie je Francie

Francouzská destinace nadchla především Kláru Nacu, která má francouzské předky. „Do Francie se teším úplně maximálně, nedokážu si představit lepší místo pro šampionát v pétanque. Navíc je mi Francie velice blízká,“ sdělila hráčka z PK Sezemice, ale v týmu nebyla rozhodně jediná. „Destinace se mi určitě líbí, Francie je krásné místo pro pétanque,“ souhlasila například Froňková.

Dívčích mistrovství Evropy do 23 let se v historii uskutečnilo šest. V roce 2009 a 2011 zvítězily Němky, jinak se radovaly Francouzky, které tak budou obhajovat zlato před domácím publikem. Ve svých řadách mají také největší hvězdu turnaje Caroline Bourriaud, která se pokusí obhájit po své předchůdkyni Cindy Peyrot i střelecký titul.

Co se týče možných protihráček, Češky nemají žádné výrazné preference. „Ráda si opět zahraji s každým. Opravdový zážitek je však hrát s Francií, Itálií či Španělskem. Nemám asi tým, kterému bych se ráda vyhnula. Koneckonců, soupeře si nevybíráme,“ svěřila se Hájková. „Ke každému zápasu přistupuji stejně a nemám speciální požadavek na soupeře ani na spoluhráče. Myslím si, že se dokážu přizpůsobit kolektivu a ráda navazuji kontakty s příjemnými soupeři,“ vysvětlila Krajánková. „Nemám žádný typ, koho ano nebo koho ne, zahraji si stejně ráda s Francii stejně jako například s Rakouskem,“ přidala se v hodnocení Froňková. „S každým týmem to je nová zkušenost a úplně nová hra, neopakovatelná. Ale samozřejmě nejraději bych si zahrála s Francií nebo Itálií,“ dodala Nacu.