Kaihua, Čína – Stojí před velkým neznámým. Česká reprezentace žen ve složení Svobodová-Krpcová-Radoušová-Slobodová ještě nikdy nezažila atmosféru mistrovství, natož hned toho světového v daleké Číně. Tedy Veronika Slobodová ano, ale ještě v dresu jiného státu, takže i pro ni půjde o premiéru. Hráčky se pečlivě připravovali, ale teprve samotný šampionát otestuje, zda se mezi světovou konkurencí prosadí stejně jako předcházející reprezentace.

Zatímco mezi muži se české úspěchy z velkých turnajů vozí spíše sporadicky, ženský pétanque si v posledních letech vydobyl dlouhodobý respekt. Bývalé reprezentantky dokázaly na evropských i světových šampionátech hrát vyrovnaná utkání i s největšími favoritkami, z Evropy si přivezly stříbro a na světě se v letech 2008 a 2011 propracovaly až do čtvrtfinále. Před dvěma lety Češky přivezly z thajského Bangkoku zlato z Poháru národů.

Jedna velká neznámá

Teď však přichází střídání stráží a ostřílené matadorky nahrazuje tým, který do světového pétanque vkročí bosou nohou. V Číně bude české barvy hájit trojice Lenka Svobodová, Jana Krpcová a Jana Radoušová, která se s elitním pétanque seznámila až letos v létě na mezinárodním turnaji v Palavas.

„Ano, moc mezinárodních turnajů jsem neodehrála. Turnaj v Palavas pro mě byl dobrý zážitek. Poznala jsem,že hráči na hřišti se dokáží chovat nepříjemě jako u nás a naopak mám v paměti i mnoho skvělych zápasů,“ řekla ke svým nejnovějším zkušenostem Jana Radoušová z Osiky Plzeň.

„Holky si neumí představit, co je čeká a ani jim to nikdo nepřiblíží. Je to klasický případ, kdy to buď zažiješ, nebo neuvěříš. Myslím, že budou hodně překvapené, jaké se jim budou hlavou honit myšlenky a pocity. Už tu bylo spoustu takových, kteří říkali, že to je jako každý jiný turnaj, ale až zpětně uznali, že opravdu není. Doufám ale, že se s tím poperou co nejlépe,“ řekla Veronika Slobodová, kterou si mistryně republiky vybraly za čtvrtou hráčku a zároveň šéfku delegace.

Poprvé v dresu Česka

Slobodová tak trochu vyvažuje misky vah. Na rozdíl od zbytku týmu pro ni totiž start na světovém šampionátu nebude ničím novým, stejně tak má na kontě několik mezinárodních turnajů a v cizině je jako ryba ve vodě. Přesto to bude i pro ni v několika ohledech premiéra.

„Tenhle šampionát bude určitě výjimečný v tom, že budeme hrát venku. Nedokážu si to uplně představit, jelikož je na místě brzo tma a chladno. No a pak bude samozřejmě výjimečný v tom, že hraju. Po sedmi letech opět vemu na šampionátu koule do ruce a kromě role delegáta budu i hrát a to dokonce poprvé za Česko,“ vysvětlovala Slobodová, která hrála naposledy na mistrovství Evropy ve slovinské Lublani v roce 2010 ještě ve slovenském dresu. „Doufám, že se s tím poperu co nejlépe, přeci jen už jsem na šampionátu nehrála dlouho a jsem nervózní,“ dodala.

„Nervózní budeme asi všechny,“ nenechala v tom spoluhráčku samotnou Jana Krpcová. „ale naše heslo zní: hlavně se z toho nepo*rat!“ pokračovala zemitě krumsínská plasérka, pro kterou je účast na mistrovství světa dosavadním vrcholem kariéry. „Tak daleko jsem nikdy nebyla a na mistrovství světa už vůbec ne. Strašně se těším na jejich kulturu a na to, jestli se herně srovnáme se světem. Za velký úspěch budu považovat, pokud přežiju tak dlouhý let ve zdraví a přispěji k dobrému výsledku,“ přiblížila Krpcová své pocity.

Slova o přispění ukazují na to, že v českém týmu panují mezi hráčkami dobré vztahy, což podporuje svým tvrzením i Jana Radoušová. „Pohoda v týmu je dobrá, vždy se na holky moc těším.Naše letní soustředění v Krumsíně před MČR trojic nemělo chybu. Jsme všechny dobré hráčky, a když se to vše sejde v ten správný okamžik, je to super,“ prozradila hráčka Osiky.

Cíl? Zvítězit sama nad sebou

Nejvýraznější postavou by však měla být Lenka Svobodová, která by měla plnit roli střelkyně, což je na šampionátech vždy alfa a omega úspěchu. V českém prostředí prožila velmi povedenou sezónu a předváděla kvalitní výkony na plase i střele. Slova o vrcholné formě své kariéry ale odmítá.

„Jsem při zemi a vím, že je stále co zlepšovat a trénovat. Netuším, zda se mi bude dařit i na světovém kolbišti. Poslední měsíce jsem se při vhodném počasí snažila trénovat denně, tak snad to trochu zúčtuji. Myslím, že atmosféra takovéhoto šampionátu člověka ovlivní a je jen na něm, zda se dokáže rychle vzpamatovat a hrát bez trémy a emocí stejně jako doma na hřišti,“ vysvětlovala Svobodová.

Hráčka Valšovic bude české barvy reprezentovat i ve střelbě na přesnost. Kolik bodů by považovala za úspěch? „Můj hlavní cíl je zvítězit sama nad sebou. Na letošním MČR ve střelbě jsem docela hodně pocítila trému a (nevím proč) děsnou zodpovědnost a to hodně limitovalo můj výkon. Tak jsem začala pracovat i na psychice. Uvidíme, nedokážu předpovědět, kolik nastřílím,“ řekla.

23 let francouzského čekání

Proti komu by si Češky rády zahrály? Očividně nemají žádného vysněného soupeře. „Abych pravdu řekla, snažím se jít do zápasu jako do boje proti koulím a ne proti soupeřům, takže si ráda zahraju proti komukoli, určitě to budou kvalitní zápasy. Ty mám ráda a kvalitní soupeř je pro mě výzva,“ vyjádřila se Svobodová a podpořila ji i Radoušová: „Nemám zvláštní přání na soupeře. Ve Francii jsem zjistila, že když člověk hraje v pohodě a soustředí se na svoji hru, může podat dobrý výkon, a když se k tomu přidá kousek štěstí, může porazit každého.“

To Veronika Slobodová se velice těší na své přátelé, které zná z předcházejících šampionátů. „Těším se na všechny, ale pokud bych měla někoho vypíchnout, tak na polskou reprezentaci, se kterou strávíme dva dny v Šanghaji před šampionátem, na Valentynu Śliż a ostatní Ukrajinky a francouzsky mluvící známé, protože si po čase opět zaparluju o pétanque,“ vysvětlovala Slobodová.

Do Číny jedou jako obhájkyně titulu Španělky, které se pokusí získat již šesté světové zlato. Mezi další favoritky budou jistě patřit Thajky, Tunisanky či Vietnamky. Zapomenout se samozřejmě nedá ani na silné Francouzky, které ale na titul mistryň světa čekají již od roku 1994.