64 Komentáře

1. Ahoj,
   Chtěl bych poděkovat všem členům redakce za (podle mého názoru) velmi trefné shrnutí loňské sezóny a celkového dění v našem sportu. Sympatický mi byl hlavně příspěvek Jirky a to ze dvou důvodů. Jednak se nebál kriticky se vyjádřit ke všem reprezentačním výběrům, resp. k jejich vedení, o kterých se rozhoduje od stolu, ne na hřišti (protože tam by to nejspíš dopadlo jinak) a s jeho hodnocením bez výjimky souhlasím. Za druhé musím ocenit jeho vrozenou skromnost při hodnocení nejlepších hráčů a to myslím zcela upřímně. Z pozice nejlepšího hráče loňského roku musel vybrat nejlepšího hráče loňského roku… Sorry jako, ale tohle neberu 😉

   Mějte se fajn a těším se na spoustu těžkých zápasů s Vámi i proti Vám v nadcházející sezóně.
   JK

   Reply

   • Díky, Kubo,
     o podobném textu jsem přemýšlel už delším dobu, ale z mnoha různých důvodů jsem ho nikdy nezveřejnil. V okamžiku, kdy jsem se měl ohlédnout za sezonou, z níž bych se měl radovat především po herní stránce, mi stejně svědomí nedalo nevyjádřit se místo toho k tomu, co mě rozčiluje už několik let.

     A co se týče samotného hodnocení hráčů, tvé jméno na první pozici patří oprávněně. Oba jsme odehráli sotva pár turnajů, ale právě ty jsi odcházel jako vítěz z našeho zápasu na mistrovství republiky jednotlivců, kde jsme na hřišti stáli sami dva. Stejně jako loni 😉 Stejně jako rok před tím ve finále střeleckého mistrovství 😉 Ještě si minimálně rok počkám…

2. Že by se českém pétanque začalo blýskat na lepší časy?
   YJK

   Reply

3. Jirka sice na začátku sliboval, že bude konkrétní, ale nakonec zůstalo jen u rádoby zasvěceného pohledu na juniorskou a mládežnickou kategorii, plného polopravd a narážek na práci trenérů a ostatních lidí kolem mládeže. To je ale pochopitelné… volby se blíží.
   Dále už se vyjadřovat nebudu, abych náhodou nepotvrdil Jirkův výmysl, že jako člověk herně v podstatě neaktivní hýřím jen na diskusích. Jeden komentář snad za hýření považován nebude. Jen jsem chtěl Jirkovi poděkovat za jeho tak aktivní a dlouholetý zájem o mládež. Myslím si ale, že víc než budoucnost českého petanque na srdci, Ti leží pár lidí v žaludku.

   Reply

4. Zajímavý pohled na sezónu, Jirko. Asi se v mnoha věcech neshodneme, já byl bych opatrný s výrazy jako „prazvláštní důvody“, „všichni aktivní hráči pétanque“ nebo „okázale vyloučeni“, ale jsi chytrý a inteligentní člověk a určitě víš, proč jsi je použil. Dovolím si k Tvému pohledu několik poznámek a dotazů:
   1. „…mladí hráči by měli být vedeni jednoznačně osobnostmi s řadou herních úspěchů…“. vezmu-li sportovní úspěchy, pak je mezi těmi, co se aktuálně starají o mládež celá řada mistrů republiky a reprezentantů napříč kategoriemi. Jaké další herní úspěchy bys od nich očekával? Můžeme se také pokusit oslovit dlouhodobě celosvětově nejúspěšnějšího trenéra juniorů – Francoise Grange – ale ten by zase nesplňoval požadavek „účasti na vyšším počtu kvalitních turnajů“. Neříkám, že současní členové Komise mládeže jsou jediní, kdo juniory a espoirs mohou vést, ale netroufl bych si o nich prohlásit, že nemají herní úspěchy. A už vůbec bych si nedovolil hodnotit „lidský úspěch“ těch, co se o mládež starají, ale ani nikoho jiného. Ty si na to troufneš?
   2. Jaké „zcela jiné hodnoty“ by měli trenéři mládež učit po „velkém třesku“?
   3. Žebříček jistě o něčem vypovídá, ale možná ještě více v juniorské kategorii je podle mého hodně ovlivněn tím, na kolik turnajů – a na jaké – hráč jezdí a s kým je hraje. Pokud se po „velkém třesku“ budou hráči automaticky nominovat podle žebříčku, je to samozřejmě jedna z variant. Z mého pohledu ne ta nejšťastnější. Čtyři nejlepší hráči žebříčku ještě neznamenají nejlepší tým.
   4. V Tebou vzpomínaných uplynulých dvou sezónách junioři skončili na 5.místě na ME i na Espoirs mužů. Mohlo to být lepší? Možná ano. Mohli hrát jiní hráči? Jistě, vždy je víc variant. Ale nedozvíme se, zda bychom dopadli lépe. „Okolní juniorské reprezentace nám utíkají o parník“ – opravdu? Kolik z okolních reprezentací má v juniorech za poslední 2 sezóny 5.nejlepší tým Evropy, který hrál vyrovnaný zápas ve čtvrtfinále s pozdějšími finalisty z Belgie?
   pf

   Reply

   • Milý, Petře,
     domnívám se, že dodáváš velmi špatný výklad pro určité části textu. A protože i tebe považuji za velice chytrého a inteligentního člověka, tak i já si myslím, že dobře víš, proč tak činíš. Právě tvá špatná interpretace některých myšlenek mě donutila napsat přímo explicitní vyjádření, aby snad nebylo možné znovu má slova zpochybnit.

     Nevidím nikde ve svém příspěvku napsáno, že by snad juniorská/espoirs reprezentace měla být kompletně vybrána podle žebříčku, pokud však zodpovědné osoby nejsou schopné implementovat do týmů naprosto klíčové hráčky a hráče, kteří jsou právě v žebříčku na předních pozicích a opakovaně prokazující svou výkonnost ve vypjatých herních situacích na vysokém počtu turnajů, pak je něco v nepořádku. Právě místo těchto hráčů pak můžeme vidět opakující se jména přátel a členů rodiny bez dostatečné výkonnosti. Napadá mě pouze namátkou spousta výborných hráčů z minulosti, kteří z různých důvodů, a někdy dokonce bez vyjádření, v nominacích chyběli nebo dostali sotva symbolický herní prostor – Katka Froňková, Jana Rozsypalová, Lukáš Michalička, Petr Vavrovič ml., dřív například Vašek Valík, Fana Kaplánek, a řada výborných dalších pétanquerů rovnou odmítla reprezentovat (což je samo o sobě zarážející).

     Často jsme mohli slyšet plochý (vzápětí vysvětlím proč) argument o tom, že daný hráč se k ostatním do týmu nehodí, má jinou mentalitu a prostě by narušoval týmovou atmosféru. Domnívám se však, že právě kolem top hráčů by měl být tým vybudován. Neměl by vzniknout tak, že základem jsou kamarádi a rodinní příslušníci a k nim se milostivě hledá někdo další. Těžko se pak divit, že takový hráč nezapadne, když je nucen pohybovat se ve značně nekomfortním prostředí. Důkazem budiž letošní nominace espoirs dívek i chlapců. Původní opomenutí například Radka Skopala na úkor mladého Jirky Ježka bylo s prominutím doslova výsměchem aktivní hráčské komunitě, stejně jako úplná absence Jany Rozsypalové a až dodatečné donominování Katky Froňkové na straně druhé. Výsledkem atmosféry, která nakonec v týmech panovala, bylo to, že dva z nejlepších loňských střelců (Vavrovič ml. a Skopal) v podstatě nebyli na turnaji schopni trefit kouli. A děvčata? O tom bych radši nemluvil vůbec – i když vlastně, ono to „cinklo“, že? 🙂 Jistě se jedná o spíše hyperbolické zjednodušení situace, věřím však, že význam je jasný.

     Myslíš si Petře, že tohle je prostředí, jež vychová lepší hráče? A znovu se ptám, kde ti hráči z minulosti, kteří tím prošli, dnes jsou? Co kdybychom to po těch letech zkusili předat skutečně kompetentním lidem, takovým kteří budou mít mladým hráčům co poradit i po technické a herní stránce? Domnívám se totiž, že existují i zajímavější herní mechanismy než „hra na svědka“ 🙂 A taky si myslím, že právě ty, Petře, to moc dobře víš, protože tyto vědomosti máš.

5. Ahoj,
   již při minulém hodnocení „Sezóna I.“ jsem vyjádřil úctu a respekt redakci Petanqueru a tímto ji vyjadřuji opět. Mohli jsme si v různých hodnoceních přečíst klady i zápory proběhnuvší sezóny, a to od lidí, kteří pro pétanque nečiní zrovna málo. Za to jim patří dík. Pokud někdo z nich vyjádří svůj, byť i pro někoho nelichotivý pohled na určitou věc, buďme za tento pohled rádi. Dále je celkem jasné, že pokud se něco děje za oponou, vyvolává to otazníky, zejména pokud se týká mládežnických reprezentací, kde nominace probíhá jinou formou než formou kvalifikace.
   S přáním všeho nejlepšího v novém roce Petr

   Reply

6. Dobrý den, ahoj všem,
   rád bych se tímto zeptal Jirky Grepla, kdo jsou ti noví energetičtí zástupci, ti kompetentní lidé, kteří by měli převzít otěže? Ten kormidelník s vhodnou mapou?
   Je celkem škoda, že Jirka ve svém náhledu na věc (bohužel) nevynechal předvolební „agitaci“. V některých ohledech je jeho příspěvek pravdivý, odrážející situaci. Ale zcela evidentní osobní útoky na některé stávající členy komise mládeže, resp. na trenéry, mi přijdou za hranou.
   Ať už volby do vedení asociace dopadnou jakkoliv , tak osobně mám pouze jedno přání – aby nově zvolené vedení nepreferovalo 20 nebo 30 vyvolených, protože těch licencovaných hráčů je cca kolem tisícovky. Vy, co budete zvoleni, mějte to prosím na paměti.
   Když čtu věty typu „prioritou bude čistě sportovní stránka věci ve všech směrech“… Ano, jsme sport (a máme to i ve stanovách). Z té tisícovky licencovaných je však spousta a spousta těch, kteří berou pétanque jako relax, zábavu, odreagování po náročném pracovním týdnu. Neschvaluji, když je někdo z hráčů pod vlivem, neschvaluji hulvátské chování při hře – obojí by mělo být tvrdě postihováno (bohužel momentálně není). Ale pokud bude uplatňována čistě sportovní stránka věci ve všech směrech více, než je zdrávo, mohl by to být začátek konce.
   Přeji všem úspěšnou sezonu 2018. Martin Škopek

   Reply

7. Dbrý den,
   Jirko velice pěkně napsaný.

   Reply

8. Dobrý den,
   Jirko velice pěkně napsané a bohužel je to vše pravda.

   Reply

9. Jirko, máš samozřejmě pravdu. Nepíšeš nikde, že by se komplet reprezentace měla vybírat podle žebříčku. Omlouvám se za nepřesnou interpretaci. V každém případě můj pohled na žebříček – a o to více žebříček juniorů – se nemění. Může sloužit jako orientační vodítko, ale žádnou zásadní roli mu obzvlášť v této kategorii nedávám.
   Trenér může postavit tým kolem výrazné osobnosti nebo vsadit víc na týmového ducha. To je zcela legitimní volba. V Monaku to bez výrazné osobnosti (snad se kluci neurazí, ale sami vědí, která výrazná osobnost tam chyběla) vyšlo, v Číně ne. Zobecňovat bych si z toho netroufl. Výběr týmu trenérem (ne například v kvalifikaci) má tu nevýhodu, že se vždycky najde někdo, kdo si myslí, že by tam měl být on, syn, kamarád nebo prostě jiný hráč. A pro trenéra je to samozřejmě mnohem náročnější a vypjatější. Ale nejlepší světové reprezentace to tak dlouhodobě dělají a mají k tomu jasný důvod.

   Ptáš se, kde jsou hráči z minulosti. No, někdo z nich hraje víc, někdo dává přednost studiu, někdo třeba přestal, jak je tomu v jakékoliv jiné aktivitě. Ze zvědavosti jsem si prohlédl fotky juniorů ze soustředění s Francouzi v Úněticích a Nebušicích a je na nich například Honza Michálek (i když poslední juniorský rok nehrál, reprezentací prošel a měl na ni výrazný vliv), Jirka Mrňák (škoda, že se na turnajích dnes objevuje zřídka, ale aspoň že teď aspoň znovu začal), Jirka Koreš ml., Tomáš Michálek, Radek Netušil. Na fotkách z MSJ v Kanadě jsem našel Jonáše Konečného, Honzu Hrbáčka,…ti všichni absolvovali juniorskou přípravu a objevili se v reprezentaci. Ne všichni se v seniorské kategorii udrží a u pétanque vydrží. Na stejných fotkách jsem našel Dylana, Kevina, ale také Tonyho s čepičkou z týmu Francie, mistrů světa juniorů v Kanadě, který už bohužel pétanque nehraje. Ve Francii je to prostě podobné.

   Technika a herní projev…podle mého názoru u nás není mnoho lidí, kteří znají a dokáží učit techniku alespoň srovnatelně s Pavlem Hnilicou. Neříkám, že má sám dokonalou techniku, ale ví, jak má vypadat a juniorům to předává. Z herního hlediska může každý dát hráčům trochu něco jiného. Já třeba učím své svěřence jinou filozofii hry, než je „svědek“. Ale všimni si, že svědka dávají občas na Masters i Quintais se Suchaudem v situaci, kdy bychom já i Ty skoro určitě hned stříleli. A posuzovat kvalitu trenéra podle toho, zda preferuje nebo nepreferuje „svědka“ je velmi ošemetné. A určitě bych si nedovolil zobecňovat na základě jednoho náhozu v jednom turnaji v Brně, který se objevil v článku zde na Pétanqueru.

   Mohl bych k tomu napsat ještě hodně. Myšlenky mám v hlavě srovnané. Ale nechci, aby můj příspěvek byl delší než celý článek. I když už se mi to možná podařilo 🙂

   Reply

10. Jirko Greple, já skutečně nemám v úmyslu plýtvat svým časem a dělat rozbor Tvého tendenčně pojatého hodnocení sezóny, ani se nenechám vtáhnout do nějaké nekonečné debaty. To mi opravdu nestojí za námahu. Víme všichni o co tady jde. Do volebního FZK zbývá měsíc a ty pouze plníš něčí politické zadání a děláš to vskutku důsledně. Někteří říkají, že Grepl píše objektivně. V mých očích jsi tímto článkem popřel vše, co jsi dříve objektivního o petánku napsal. Tvá kritika je daleko za hranou, ale mě osobně nebolí, za ta léta už jsem zvyklý na ledacos. Jen mne mrzí, že si tyhle řádky, plné polopravd, zášti a nevděku, přečtou lidé, kteří se zrovna začínají věnovat mládeži a to jim může vzít chuť do další práce. Jsi aktuálně první na žebříčku a to je do jisté míry závazek. Kde se bera ta pýcha, která Tě nutí z vrcholu hráčského Olympu všechny a všechno nadřazeně hodnotit? Opravdového sportovce ctí skromnost a pokora. Pokud vím, věnuješ se na petánku jenom sám sobě, o Tvých aktivitách pro druhé (krom psaní na Petanquer) mi není nic známo. Už proto Tvé hodnocení pro mne nemá váhu.
    Na konec jednu malou otázku. Když jsi to dostal v září v Loděnicích nasypáno od těch nositelů „absurdního herního stylu“, co jim „okolní reprezentace unikají o parník“, tak to zrovna ty děti hrály na svědka nebo vás rozstřílely nebo jste jim ten zápas milosrdně pustili???

    Reply

11. pane reprezentační trenére Hnilico, jen se chci zeptat jak je možné že tým podal nejlepší výkon bez trenéra jaké je k tomu vysvětlení?

    Reply

12. No to máme ale hezkou debatu 🙂 přemýšlím, kde začít… Vezmu to postupně, tak jak to tady bylo zmíněné:
    Petře,
    1. „Můžeme se také pokusit oslovit dlouhodobě celosvětově nejúspěšnějšího trenéra juniorů – Francoise Grange – ale ten by zase nesplňoval požadavek účasti na vyšším počtu kvalitních turnajů.“
    K tomuhle bych ráda řekla, že Francois sice na turnajích nehraje, ale jezdí na ně jako pozorovatel mládeže. To bohužel o Pavlech Hejlovi a Hnilicovi moc říct nejde. Já jezdím téměř každý víkend na turnaje a nepotkávám je ani jako diváky…
    3. „Žebříček jistě o něčem vypovídá, ale možná ještě více v juniorské kategorii je podle mého hodně ovlivněn tím, na kolik turnajů – a na jaké – hráč jezdí a s kým je hraje.“ Máš jednoznačně pravdu Petře.A právě proto má pravdu i Jirka. Když junior jezdí na hodně turnajů a hraje s kvalitním spoluhráčem, má tak mnohem větší zkušenosti než někdo, kdo jen sedí doma a trénuje na dvorku. Protože všichni víme jak to není jen o technice ale hlavně o hlavě a že ničím se nenaučíme víc jak neustálým hraním těžkých zápasů. Takže u juniorů (a mládeže všeobecně) je podle mého názoru žebříček mnohem víc vypovídající jak u dospělých (ale taky netvrdím, že se má dělat výběr jen na základě žebříčku)

    „V Monaku to bez výrazné osobnosti (snad se kluci neurazí, ale sami vědí, která výrazná osobnost tam chyběla) vyšlo, v Číně ne.“ Tak tady se Petře obrovsky mýlíš. Jediný rozdíl mezi repre v Monaku a v Číně byl ten, že v Číně byl místo Honzy Vorla Filip. Takže v Monaku Honza byl a předpokládám, že „výraznou osobností“ taky myslíš právě jeho. Samozřejmě, nikdo z nás neví, jak by dopadla repre v jiném složení, to je ve hvězdách. Ale k letošní juniorské repre později, tady jsem jen chtěla opravit tvůj VELKÝ omyl.

    Jirko a Petře, hráči z minulosti… myslím si, že je to absolutně bezpředmětné téma, protože to, že někoho něco baví v pubertě a baví ho to i pak nebo je v tom v pubertě sakra dobrej a pak přestane, je absolutně nevypočítatelné. Nemyslím si, že někdo může odhadnout jestli u toho junior zůstane nebo ne. Já si pamatuji, že když jsem byla na MS juniorů 2003 v Brně, Vyfotili jsme se jako slovenská a česká repre. Z tý fotky (8 lidí) dnes hraje Lucka Venclová, občas Pája Hejl a Tom Stoklásek a já. Jako jediná ze slovenské strany. V tomhle ohledu bych opravdu nikomu nic nevyčítala 🙂

    Martine, já myslím, že každý normální a soudný člověk chápe rozdíl mezi sportovním a rekreačním pétanque. Myslím, že ty ten rozdíl chápeš taky a proto ti musí být jasné, že „reprezentace“ a „rekreace“, i když obě začínají na „RE“ a končí na „ACE“, nemají nic společné a podle toho by se k tomu taky mělo stavět. Ve všech kategoriích 😉

    Tak a teď k samotné juniorské reprezentaci. Jestli loňský skvělý výsledek byl náhoda, nebo náhodné selhání byla letošní Čína (vím, předloni a vloni, už je 2018, ale chápeme se:), případně chyběl klíčový hráč, to už nikdo z nás nezjistí. Každopádně já jsem kluky z juniorského výběru v sezóně 2017 potkávala na turnajích (bez trenérů) a musím říct, že mě neuvěřitelně příjemně překvapili – mluvím o Vojtovi, Martinovi,Robinovi, Filipovi a Honzovi. Těhle 5 kluků jednoznačně patří do juniorského výběru a bez pravidelné práce a pozorování bych si od stolu netroufla vybrat čtveřici. Mnohem podivnější však byli výběry v kategoriích espoir a v minulých letech i v juniorech. Jen namátkově – absence Vavroviče a Froňkové v juniorech, v kategoriích espoirs nominováni hráči, kteří téměř nehrajou, i když se v ČR nachází dostatek aktivních hráčů v těch kategoriích..
    Já rozumím, že je to volba trenéra. Ale ten by si svoje rozhodnutí měl umět obhájit. Jenže tady jakmile na to někdo ukáže, dostane spršku nadávek, je označen za zamindrákovaného, namyšlence nebo to dělá tendenčně. Ale žádný argument podporující skvělou práci KM jsme si nepřečetli. Ani jsem si jej nikdy nevyslechla. A když náhodou někdo položí otázku „live“ (třeba na FZK), tak místo odpovědi na otázku dostane vyčerpávající genézu o tom, kolik toho KM dělá a zadarmo.
    BONUS: Pavle, já jsem tak ráda, že jsi vytáhnul Loděnice. Já jsem měla tu čest proti klukům taky. Filip, Martin a Vojta hráli výborně. Ale nikde jsem tě tam neviděla, takže se asi ptáš vážně jak je možné, že kluci porazili třeba i Jirku Grepla (jinak já už jsem ho taky někdy porazila, ty ne?) . No, kluci hráli výborně a hráli svoji hru. Hráli útočný pétanque, soustředili se na koule a ne na to, že i když si Vojta stoupne přede mě, tak mě asi neodcloní. Na šířku by to možná celý tým zvládnul ale pořád jim budu koukat pohodlně ponad hlavy. Takže tak. A ani na svědka nehráli. Působili uvolněně a sebevědomě, tak jak jsem je nikdy neviděla, když byli koučováni tebou. Ale to je jen můj subjektivní pohled a určit je náhoda, že hráli tak skvěle zrovna, když jsi tam nebyl 😉

    Reply

13. Verčo, úplně skvělý komentář

    Reply

14. Veroniko, v Monaku hráli čtyři velmi dobří junioři, ale tou silnou osobností, která tam nebyla, je Petr Vavrovič ml. Proto kluci museli víc vsadit na týmovost.

    Reply

15. Petre, tak to se onlouvam, ze jsem to nepochopila – vychazela jsem z toho, ze honza je dost vyrazna osobnost 😀

    Reply

    • Jestli právě ta „výraznost“ není (v některých situacích) spíše na škodu, než k užitku. Každý máme nějaký ten temperament, ale sama Verčo víš, že petanque není jen o hře jako takové, ale i o vystupování na hřišti a mimo něj. Ono asi není úplně v pořádku ani to, že 16-ti letý junior svůj sarkastický příspěvek začne větou „pane reprezentační trenére Hnilico…“. Chtělo by se říct, že trocha úcty by neškodila, ale chápu, že v téhle atmosféře to je problematické.
      A jinak, k té reprezentaci a rekreaci. Možná by nebylo od věci, kdyby třebas tento web udělal nějakou minianketu, ve které by se hráči mohli vyjádřit k tomu, jak pétanque vnímají, jak k němu přistupují, kam by měl český pétanque směřovat. Mě samotného by výsledek hodně zajímal. V našem spolku existuje skupina hráčů, kteří prosazují „velký třesk“, zásadní změnu – nazývají to preferovat čistě sportovní stránku, sportovní směr. Je tento názor na směřování českého pétanque většinový? Nebo je to myšlenka a přání několika hráčů z předních míst žebříčku a jejich podporovatelů? Kde berou tu jistotu, že to, co chtějí či zamýšlejí s petanque udělat, tak chce většina ostatních hráčů? Půjde-li se touto cestou, je členská základna dostatečně obeznámena s tím, co tento krok přinese, jaké budou ty konkrétní opatření, ty konkrétní kroky učiněné s cílem preferovat pouze sportovní stránku? Proto jsem napsal, že pokud by ta zvolená cesta či směr, ať už ve vedení bude sedět kdokoliv, byla „až příliš sportovní“, mohlo by to některé i odradit…:-)

16. Tak já pouze pro doplnění.
    Honzíku, kluci nikdy nehráli bez trenéra. Vždy je s nimi jeden z trenérů juniorů. Sám se účastníš soustředění juniorů a moc dobře víš, že nás je povícero, ne pouze Pavlíci. V Loděnici je trénoval Martin.
    Byl tu zmíněn Francois, ano, nehraje, ale jezdí na turnaje, ale také neví o všech juniorech ve Francii a to je za to placen. U nás je skoro vždy na turnaji někdo z trenérů a informace se předávají. Jen veřejnost, která se juniorům nevěnuje ani neví, kdo to je. Jednu věc vím jistě, že Francois by nevybral do repre juniora, který se nebude účastnit juniorských připravných turnajů a odmítne v jednom roce reprezentovat. Reprezentovat je totiž čest.

    Reply

17. A jen okrajově, musím dát Veronice za pravdu, že Honza je výrazná osobnost. Vejde do místnosti, kde je 40 lidí a není schopen pozdravit, jako každý slušný člověk, při juniorském turnaji, kde jsou i děti pod 10 let, používá takové vulgarismy, že ho napomínají nejen trenéři, ale i rodiče od dětí. To nemluvě o tom, že dopělého člověka pozdraví “ Ahoj, jméno dotyčného a vzápění následuje výraz pro dámské přirození „. To je silná osobnost, hodná reprezentace.

    Reply

18. oprava : Dospělého

    Reply

19. Když už je ta možnost volné diskuze, tak bych si taky podovolil sdělit můj poměrně zasvěcený pohled na věc. Také si nemyslím že je Jirka daleko od pravdy a to s ním ani nemusím vždycky úplně souhlasit, a je fakt až komické jak si někdo může myslet že se tu vede jakási „kampaň“, jako by jsme toho teď neměli málo… A co se týká zmiňovaných polopravd, tak ty jsem zaznamenával převážně v loňských nominacích juniorských výběrů, to byla teprve přehlídka! Ale koho petanque opravdu zajímá a aktivně ho celoročně vyhledává, tak moc dobře ví, jak se věci mají!
    A Ivet, to si mě docela pobavila, možná mu občas chybí trošku chladná hlava ale furt je to u dítěte pochopitelnější, než hysterické scény dospělé ženské či naprosto nevyvratitelné urážky a psychický nátlak na jednu hráčku z hráček ženské espoirs repre, já myslím že si to každý dokáže domyslet sám, ale ten kdo byl svědkem mohl opravdu jenom nechápavě kývat hlavou! Prostě silná osobnost hodná trenérské pozice, jak už tu někdo zmiňoval….

    Reply

20. Hezký den,
    Nemám ve zvyku účastnit se diskuzí na internetu na jakákoliv témata. Ale tentokrát si dovolím udělat výjimku, a to z několika důvodů. Jednak jsem tak trochu (řekněme okrajově) členem Komise mládeže, také mě velmi zaujaly Petrovy komentáře. Ale hlavně se zde v diskuzi začalo často objevovat jméno jednoho z mých juniorských svěřenců.
    V první řadě bych chtěl poděkovat celé redakci za práci, kterou odvádí a která nám přináší zajímavé články z pétanque prostředí. Do budoucna doufám, že bude víc novinek ze zahraničí.
    Teď k samotnému článku a následným komentářům, kde převládá zájem o juniorskou reprezentaci. Opravdu mi, Jirko, připadá překvapivé, že ve chvíli, kdy za sebou máš nabitou sezónu, plnou osobních úspěchů korunovanou pozicí na žebříčku, zároveň však také sestup z extraligy a nyní plánovaný přestup do Brna, je zrovna pro tebe juniorská reprezentace tak zásadním tématem. Myslím, že jsi mohl klidně napsat svou část „Sezóny očima“ a téma nadcházejícího FZK i problémy reprezentací by si zasloužily vlastní obsáhlejší článek.
    V mnoha věcech s tebou souhlasím, k tomu se později vrátím, ale svoji kritiku začínáš tím, že dvě sekce, klíčové pro budoucnost pétanque, ovlivňují lidé, kteří jsou řadu let herně v podstatě neaktivní. To máš úplnou pravdu, ale tak to má být. Podívej se na jiné sporty, které jsou na rozdíl od toho našeho dokonce profesionální. (Jako příklad bych uvedl třeba Ivana Hlinku. V době, kdy dovedl naši hokejovou reprezentaci ke zlatu, už taky dávno nehrál. José Mourinho, jeden z nejuznávanějších fotbalových trenérů současnosti, dokonce ani nikdy sám nebyl příliš dobrý hráč.)
    Skoro bych si dovolil tvrdit, že se to vzájemně vylučuje. Člověk, který by se měl věnovat plnohodnotně juniorům na reprezentační pozici, by měl pravidelně se svěřenci objíždět turnaje a sedět. Že se to v porovnání s cizinou u nás prakticky neděje, je věc druhá. Ale aktivní hráč na to nemá čas.
    Další bod se týká nominací, kde na tebe reagoval již Petr.
    Nesouhlasím s tebou ohledně žebříčku. Speciálně u dětí, které jsou v účasti na turnajích mnohdy limitované nutností doprovodu rodičů a dopravou. Jinak ti musím dát celkem za pravdu.
    Petře, jak píši v úvodu, do diskuze jsem se mimo jiné zapojil i proto, že mě zaujaly tvé komentáře. Tuším, že jsi je sem vložil hlavně proto, že se ti nelíbil útočný tón článku, v čemž s tebou souhlasím. Forma, kterou jsi zvolil, ve mně ale budí dojem, že máme juniorku fungující na principu světových pétanque velmocí, a že je vše vlastně v pořádku. S tím naopak souhlasit nemohu. Dovolím si položit několik otázek a předložit pár vlastních poznatků a budu velmi rád, pokud si najdeš čas a odpovíš mi.
    Jak říkáš, nominaci sestavuje trenér a také za ní zodpovídá a věřím, že i nejlepší světové reprezentace fungují stejně. Tady se zeptám, protože opravdu nevím: Střídají se, přichází noví trenéři s novým pohledem na hru, kteří mohou tým oživit, obohatit? Nebo je běžné, že jsou titíž trenéři na stejné pozici pětadvacet let?
    Naprosto s tebou souhlasím, že nejvýhodnější je postavit tým kolem velké osobnosti. Teď o tom opravdu zapřemýšlej a buď, prosím, upřímný. Tvého názoru si velice vážím. Vím, že máš o hráčích přehled, spousta z nich jezdí do Únětic na různé stáže. Napadá tě jakýkoli objektivní důvod, proč předloni k Petrovi Vavrovičovi ml. nebyla nominována jeho dvorní plasérka Kačka Froňková, se kterou slavil úspěchy na velkých turnajích, a místo ní byla nominována úplně jiná hráčka, která prakticky nehraje? Já tomu vůbec nerozumím. Poté, co se strhla veřejné nevole, se najednou začala na poslední chvíli sestavovat „náhradní“ šestka ušitá horkou jehlou, která se „měla sledovat“. Jak takový postup rozumně vysvětlit?
    Když naši dva nejlepší hráči v kategorii po handrkování s trenéry odmítli reprezentovat, byl český výběr opět na bodu nula. Na soustředění na Slovensku tým předvedl takový výkon, že i trenéři se báli ostudy na šampionátu. V tu chvíli byly s nadsázkou v týmu všechny děti, které dohodí aspoň na devět metrů.
    Teprve na Vars Cupu začátkem září se trenéři dozvěděli, že existuje Robin Konšel, který krásně zapadl do týmu. V Monaku to klaplo excelentně.
    Jak je možné, že lidé zodpovědní za juniorku, neznají hráče ze svého regionu, který jezdí na turnaje? (Technická: Zmínil jsi, že ani francouzský trenér nezná všechny hráče. Nevím, kolik desítek tisíc dětí mají tam, ale loni u nás, myslím, bylo 38 dětí s licencí. Věřím, že takový počet hráčů by se ohlídat dal, dokonce i letos, kdy se počet juniorů díky práci klubů o něco zvýšil). Nezlob se, ale opravdu ti to připadá jako zodpovědně odvedená práce trenérů?
    Rok se s rokem sešel a máme další nominaci. Ani tentokrát nerozumím. Funkční hotová čtyřka z loňska nezůstala. Místo toho osobnost z loňska, ano myslím Honzu, který je osobností jak na hřišti, tak mimo ně, chybí. Teď budu spekulovat, ale mám důvody se domnívat, že to absolutně nesouvisí s jeho hrou a dokonce ani s chováním, ale spíš s tím, že se mi loni hrubě nelíbilo, když tehdy čtrnáctiletého Honzu poslali trenéři uprostřed noci samotného domů z Brna vlakem. Nepřímo mi to omylem potvrdil Míra. Na to samozřejmě reagovat nemusíš, ale zkus si představit, co bys řekl tomu, kdyby ti takhle poslali Kamilku ve dvě v noci samotnou z Brna do Prahy. A ačkoli Honza má rozhodně svoje rezervy (zejména v chování vůči dospělým), jeho přínos týmu z Monaka potvrzují všichni jeho spoluhráči. Honza umí tým povzbudit, vyhecovat spoluhráče, podpořit je a stmelit. Přesně tohle našemu výběru v Číně zřejmě chybělo. Druhý důvod neúspěchu týmu v Číně vidím v poklesu formy Robina Konšela, který si sice přestupem do klubu PCBD zajistil účast na MS (o pravém důvodu přestupu bych mohl jen spekulovat), ale přišel o herní oporu svého mateřského klubu v Krumsíně a například také o možnost hrát ligu. Je tohle standardní postup ve vedení světových pétanque velmocí, přinese to Robinovi něco do budoucna, aby mohl herně růst?
    Stejně jako ty, i já zastávám názor, že výběr tvoří trenér, ale taky za něj nese plnou zodpovědnost. A tým, který byl na ME pátý, by rozhodně neměl skončit na MS tak, jak skončil. Očekával bych, že trenér z toho vyvodí nějakou osobní odpovědnost. Jak by to bylo ve světě? Hledaly by se příčiny neúspěchu? Zvažovala by se třeba výměna trenéra, nebo se prostě řekne „hmm blbej rok, snad příště?“ U nás jsou jakékoli dotazy (o kritice nemluvě) odmítány jako projev nevděku vůči lidem, kteří se přece věnují mládeži zadarmo ve svém volném čase. Připadá ti tohle jako zdravé sportovní prostředí vhodné k výchově budoucích šampionů? Univerzální (i zde v komentářích) odpověď „A co jsi ty udělal pro naši mládež?“ mě už upřímně delší dobu nebaví.
    V jiných sportech je běžné, že i v případě neúspěchu čekají na letišti na příjezd reprezentantů novináři a tým jim poskytuje informace. Po MS v Číně bylo dlouho ticho po pěšině, dokud si Pétanquer doslova nevyprosil informace pro článek. V diskuzi pod ním vyjádřil Honza překvapení nad skutečností, že chybí vyjádření hráčů. Ty jsi ho upozornil, že formu i obsah článku si určuje autor. Náhodou žiji s autorkou článku ve společné domácnosti, a tak vím, že se nejprve snažila napsat reportáž z pohledu hráčů. Jaké bylo její překvapení, když zjistila, že junioři dostali výslovný zákaz s ní mluvit. Předseda komise mládeže se také odmítl jakkoli vyjadřovat. Nakonec pro sportovní magazín, který jako jediný v celé republice (a pojďme ještě dál: v celém světě), zajímá, jak česká juniorská reprezentace hrála, poskytl rozhovor po přemlouvání trenér Pavel Hnilica. Opravdu je to v pořádku? Dotazy přece směřují na reprezentační výběr, který i za peníze asociace jezdí reprezentovat naší republiku. Nikdo se přece KM neptá, co dělají na své dovolené, ale jak reprezentují náš pétanque. Nebo se pletu?
    Zlehka bych si dovolil naťuknout i další nominace. Dovedeš mi ty (nebo kdokoli jiný) klidně i jakkoli hloupě zdůvodnit, (rozumně to, obávám se, nesvede nikdo) proč byl v původní loňské nominaci espoirs mužů Jirka Ježek ml.? (Promiň, Jirko, ale myslím, že se sám raději věnuješ jiným zájmům, než zrovna pétanque.) Přitom v této kategorii je skutečně z čeho vybírat. Jedno hloupé vysvětlení mi už poskytl Pavel Hejl: “Hráč musí umět sedět.“ Čekám na další pecky.
    Jirka nakonec nejel proto, že minimálně část ostatních hráčů by v tom případě odmítla na šampionát odcestovat. Bylo to opravdu nutné? Neměl by tým být tým? Opravdu se nejednalo o rodinný výlet?
    U dívek se k tomu vyjadřovat nebudu. I s ohledem na okolnosti chápu že toho času nebylo tolik, kolik by si to zasloužilo. Jelikož Iveta končí, a sleduje vlákno 😊, chtěl bych jí poděkovat za její čas a energii, kterou tomu věnovala a přeju jí, ať se daří co nejlépe.

    ****

    Nicméně cirkus kolem nominace espoirs mě přivádí k tomu, co v celé této diskuzi považuji za naprosto klíčové: Proč takové množství hráčů, která prošla juniorkou, mluví o KM vesměs velmi negativně? Proč se o Pavlu Hejlovi jeho někdejší svěřenci vyjadřují spíše kriticky? Skutečně je to proto, že žádný z nich nemá vlastní názor a nechávají si vymývat mozek „nepřáteli“ KM, jak Pavel často prezentuje? A je žádoucí, aby se trenér takto vyjadřoval o bývalých svěřencích? Já zde vidím obrovskou vzájemnou neúctu a nedostatek respektu. A získat si respekt a vytvořit si k svěřencům dobrý vztah je podle mě základní a nepostradatelná schopnost dobrého trenéra. Při vší úctě k oběma Pavlům a jejich úspěchům, tato schopnost se v jejich případě postupem času kamsi vytratila. Z jejich projevu cítím zklamání a sebelítost nad „nevděkem“ mládeže i pétanque veřejnosti, ale chybí mi jakákoli hlubší sebereflexe. Vztah mladých hráčů a jejich trenérů dlouhodobě nefunguje a dávat to za vinu jen hráčům a jejich „dětským“, případně „pubertálním“ vrtochům je směšné. Deklasování jejich názoru údajným „vymýváním mozků“ je vrchol neúcty. Jako kluk jsem celkem dlouho aktivně sportoval. Na svoje trenéry vzpomínám jenom v nejlepším a jsem rád, když je čas od času někde potkám. Na pétanque se mnohdy ani nepozdraví.
    Iveto, Honzova poznámka byla ironická a drzá. A samozřejmě nevhodná. Nicméně pravdivá. Martin v Loděnici opravdu byl, ale do hry klukům, na rozdíl od trenéra, nemluvil.
    Čímž se dostáváme k dalšímu zásadnímu problému: Polovinu kluků hra pod vedením současných trenérů prostě nebaví. Jsou mateřskými kluby vedeni k moderní hře, založené na střelbě. Petře, i díky tobě se tuto moderní variantu se snažím hrát a vedu k tomu i svoje juniory. Stejný trend vidím třeba ve Vrchlabí. A myslím, že právě mladí by měli razit útočnou filozofii hry, zvlášť s tak talentovanými střelci, jací se mezi nimi dnes najdou (viz výkony Vojty Bílka ve střeleckých soutěžích). Souhlasíš? Nikdo nemůžu s jistotou říci, že by naše reprezentace dopadly na šampionátech lépe pod vedením jiného trenéra, či v jiném složení. Troufnu si ale tvrdit, že jen velice těžko to mohlo být horší. Není čas vyzkoušet něco jiného?
    Uvědomuji si, že dělat trenéra, zvlášť u juniorů je ohromný závazek a náročná práce, a vím, že všichni tomu věnovali za ta léta opravdu hodně času a energie. Ale za sebe si myslím, že by stálo za to uvolnit místo někomu, kdo má víc nadšení a síly. Už třeba jen proto, aby se čtyřmi juniory do Číny přes půl světa nemuseli jezdit jako doprovod čtyři dospělí. Štěstí že nemáme fotbalový manšaft.😊
    Třeba by pak současným trenérům zbylo více času věnovat se juniorům na klubové úrovni. Přivést nové děti ke hře a najít v tom zase tu radost, raději než bojovat s pocitem, že jim chce někdo něco vzít.
    Zásadně nesouhlasím s tím, že kritika je výhradní právo někoho z oboru, někoho, kdo „sám pro mládež něco dělá“, ale přesto bych chtěl apelovat zvlášť na ty z vás, kterým KM tak hrozně leží v žaludku. Co jste letos pro česká pétanque mláďata udělali vy? Kolik máte v klubu juniorů? Kolik jste udělali náborů? Kolik turnajů jste obětovali a zahráli si s nějakým juniorem? To je něco, co můžeme pro budoucnost českého pétanque udělat opravdu všichni.
    Proto bych rád touto cestou poděkoval a vyjádřil podporu zvlášť Vrchlabí, které dlouhá léta s dětmi pravidelně pracuje a může se chlubit výbornými výsledky. Stálou základnu má také Stolín, který sice není poslední dobou tolik vidět, ale práci s dětmi odvádí na jedničku. V posledním roce se připojil také Orel Řečkovice a olomoucká sekce 1. Starobrněnské PK. Myslím, že pouze pět klubů registruje víc než čtyři juniory. (Odhaduji po paměti, pokud se pletu, prosím, opravte mě.)
    A konečně se dostávám k poslednímu důvodu, proč jsem se tak rozepsal. Honza s Kubou se minulou sobotu zúčastnili turnaje juniorů ve Stolíně. V ten den jsme měli výroční schůzi klubu a kluci se k účasti na turnaji rozhodli sami, i když věděli, že je nikdo nebude moct doprovázet. Vstávali ve čtyři hodiny ráno, aby byli na turnaji včas. O tom, co se na turnaji stalo, mám informace pouze od samotného Honzy, protože nikdo jiný mě o ničem neinformoval. Podle Honzových slov došlo mezi ním a Pavlem Hejlem ke střetu, který během dne dále eskaloval. Honza mi ještě ze Stolína volal značně rozrušen a přiznal se, že nakonec nazval Pavla Hejla „čůrákem“. Vyjádřil nad tímto incidentem lítost a sám uznal, že svoje chování přehnal, že ho to mrzí, ale že se nedokázal udržet. Honza si je vědom toho, že takové chování se neslučuje s kodexem hráče Petank Clubu Praha a opravdu věřím, že svého jednání lituje. Na základě dostupných informací jsem Honzu za jeho chování ostře pokáral. Sám uznal, že propříště musí s trenéry jednat výhradně slušně a s úctou. Označování orgánů Výkonného výboru názvy pohlavních orgánů je samozřejmě ostudné a nesmí se opakovat. Připouštím, že v oslovení trenérů zde v komentářích možná Honza projevil přílišnou horlivost a tímto ho omlouvám. Vzhledem k tomu, že od minulé soboty jsem k celému incidentu nedostal žádné informace z druhé strany a s přihlédnutím k tomu, že Honza se již žádných juniorských akcí spojených se současným trenérem a předsedou KM do budoucna nechce účastnit (čili opakování incidentu nehrozí), bych téma „Honzovo chování ve Stolíně“ rád uzavřel a již se k němu nevracel.

    Reply

21. Dobrý večer, přestože v petanque působím cca 2 roky , až dnes jsem se dostal na tyto stránky a přečetl jsem si komentáře k sezoně 2017 / chtěl jsem hrát a né kecat/ Chtěl bych podpořít a rozvést názor Martina Škopka. S petanquem jsem se setkal poprvé v roce 1968 u tety v Paříži , dostal jsem při odjezdu sadu dřevěných koulí a na petanue jsem zapoměl , protože jsem jsem neměl s kým hrát / nikdo v mém okolí to neznal / Cca před 2 lety nás „důchodce“ probudil náš guru vozíčkář Pepa pustili jsme se do petanque s plnou sílou našich let.
    Vážení přátele, dovolte mi vyjádřit názor, diskuse o representantaci 99% hráčů nezajímá. Přátelelé, uvědoměte si jsme malý sport / dá li bůh i olympisjký/, ale především jsme sport pro všechny / mladé, staré, vozíčkáře, blbé, chytré/ . Takže bychom měli řešit problémy pro všechny /přihlašování do turnajů/. Koulím Zdar ! Jarda Hladík

    Reply

22. Přestantě už řešít juniorskou repre, pojjďte řešit petanque v ČR. Slibuji, že příští rok uspořádám jeden turnaj /na antuce!!!/ a předpřihlásím cca 40 důchodcú.
    Add. Netušil jsem , že i v takovém „malém sportu“ se budou řešit personální a osobní záležitsti. Petanque pro všechny!!!

    Reply

23. S některými z vás se taky konce nedohádá. Veroniko, já jsem tu vaši předvolební taktiku už dávno prohlédl. Před FZK si vaše skupina vždy rozdělí práci, přičemž jeden z vás má za úkol ztrhat KM. Logicky – systém výběrů k tomu přímo svádí. Letos jste na KM nasadili Jirku Grepla a on svůj úkol splnil s patřičnou razancí obratného novináře.
    Když si pak dotčení lidé mezi řádky přečtou, že jsou vlastně obviňováni z diletantství, neschopnosti, klientelismu, nepotismu, lenosti a kdoví z čeho ještě, tak se jich to samozřejmě dotkne. No, a pokud si někdo dovolí se proti tomu důrazněji ohradit je pranýřován a z toho, kdo to celé začal obratem děláte ukřivděného. Vždyť on to přece myslel dobře.. Děláte to schválně. Cílem je vždy vyprovokovat vleklou a bouřlivou diskuzi, ve které může padnout i pár silných výrazů, a pokud možno z ní vytěžit maximum pro sebe. Načasování i forma tomu záměru odpovídají.
    Systém výběrů je správný, ve většině zemí vyzkoušený. Problém je, že zodpovědní lidé, kterým leží vše na bedrech, jsou snadno napadnutelní z neobjektivního přístupu a proti tomu se těžko brání. Místa v reprezentaci jsou pouze čtyři a téměř vždy se najde někdo, kdo bude poukazovat na to, proč byl vybrán tenhle a proč ne zrovna támhleten. A co děláte vy? Vyvoláváte umělé vášně. Sbíráte „ublížené“ hráče, kteří se nedostali do reprezentace, děláte jim advokáty a obracíte jejich dětský hněv proti trenérům v KM.
    Jak zmiňuje Martin Škopek, já taky nevím přesně, co se tu myslí oním „sportovním petánkem“ a zajímalo by mě, co přesně dělá současná KM tak „nesportovního“, že to u některých vyvolává pohoršení. Kritéria výběru stávající KM jsou sice přísná, ale nemusí rozhodovat vždycky jenom výkonnost. Když se hráč chová jako hulvát anebo ignoruje společnou přípravu, tak riskuje, že si reprezentační tričko neoblékne. Ale jestli má být hlavním kritériem tohoto „sportovního petánku“ podtržení celostátního žebříčku a výběr prvních čtyř bez hlubší znalosti hráčů, tak u takového výběru já být nechci. To je čirý alibismus spojený s nedostatkem trenérské odvahy.
    A jestli tím nositelem změny (říkejte si tomu třeba velký třesk) má být skupina mladých neopotřebovaných trenérů s vizí do budoucna, tak se s nimi, s jejich koncepcí i jejich dosavadní prací pro mládež rád seznámím. A tuto možnost bych přál i všem zástupcům klubů, kteří budou v únoru rozhodovat o dalším směřování našeho mládežnického petánku.
    Ale ať už bude trénovat naši mládež v budoucnu kdokoliv, upozorňuji, že bude muset hodně slevit, ze svých hráčských aktivit, neboť na dvou židlích se dlouho sedět nedá. Mě samotnému se před léty vytýkalo „on si jezdí po turnajích namísto toho, aby víc času věnoval juniorům“. Dnes si o sobě přečtu, „on málo hraje, tak co těm mladým chce předávat“. To je pro mě důkaz jak různě se dá skutečnost ohýbat. Ujišťuju všechny, že jsem petánk hrát nezapomněl. Za svoji hráčskou kariéru jsem získal sedm titulů mistra republiky ve všech hlavních kategoriích a na žebříčku jsem byl nejlépe druhý. To není vychloubání, jen už opravdu nevím, co mám komu neustále dokazovat. Nebo jsou snad reprezentační trenéři v jiných sportech současně aktivní hráči??
    Srovnávat Fr.Grange s českým trenérem si netroufám. Nevím, kolik turnajů francouzský reprezentační trenér každoročně objíždí, jestli má nařízený nějaký minimální počet nebo má v tomto ohledu volnost, ale nemám problém se jej zeptat. Na druhou stranu vím, že např. nemusí zařizovat letenky, víza, ubytování, nezabývá se sháněním dotací a netahá všude svůj soukromý vůz. On je především trenér.
    A k tomu loňskému turnaji v Loděnicích jenom tolik, Veroniko. Turnaj byl zařazen jako součást juniorské reprezentační přípravy před MSJ a já jsem jako trenér měl v plánu naše kluky doprovázet . Že jsem nakonec nejel, mělo svoji příčinu. Ležel jsem totiž v posteli s horečkou, neboť jsem se předtím nachladil na zpáteční cestě z ME ve Francii. Tak proto. Ze stejného důvodu jsem na turnaj nemohl vzít Robina Konšela a kluci hráli ve třech. Doufám, že jako vysvětlení to stačí. K poťouchlým spekulacím, typu „kluci uspěli, protože jim to trenér nekazil“ se vyjadřovat nebudu. A co se týká Jirky Grepla? Jako hráče jej zcela uznávám, jeho výkonnost na hřišti je nezpochybnitelná . Mě jen „nadzdvihla“ některá jeho nevkusná vyjádření, kterými počastoval náš juniorský výběr. A jestli jsem kdy Jirku porazil? Řekněme, že jsem měl tu čest patřit k týmu, kterému se to loni povedlo. Ale to je asi tak všechno. Za lepšího hráče než je on se kvůli tomu rozhodně nepovažuju.
    K Tomášovi Klírovi jenom malou opravu. Komise mládeže a s ní spojené výběry jun. reprezentací tady fungují od r. 2005. Ne, že by to byla krátká doba, ale čtvrtstoletí to není.
    Závěrem chci poznamenat, že jsem kdykoliv připraven svoji trenérskou práci obhájit před vedením asociace a pokud to nedokážu, ať tu práci dělá někdo jiný. Alespoň budu mít konečně víc času sám na sebe
    Trochu se nám ta diskuze vymyká kontrole a mě samotného už to unavuje. Začínám rozumět Jardovi Hladíkovi a pochybuji, že to celé bude někdo číst -))
    Přeji všem hezkou neděli
    ph

    Reply

24. POHLED DO BUDOUCNOSTI: V sobotu 16.6. 2019 se odehrál turnaj kategorie „prestige“ u zámku Hluboká. Turnaj byl velice povedený, když se odehrál za krásného slunečného dne, pořadatelé připravili pro účastníky chutné pohoštění a dokonce jeden z hráčů přinesl pro všechny výborný domácí mošt. Za to se mu dostalo velkých ovací od ostatních. Jaké to bylo krásné zpestření, když jedna z hráček upozornila na nádherné rybky v jezírku zámeckého parku a dokonce párek divokých kachen ve stínu letité vrby! Všichni účastníci turnaje si užili opravdu krásnou sobotu. Kdo vyhrál a kdo se jak umístil, není podstatné. P.S. Na rozloučení s turnajem zahrála k poslechu a tanci místní kapela „Vltavský kanci“.

    Reply

25. Rád bych měl jasno v jedné věci 🙂 Kdo je ta naše skupina, v jejímž jménu každý předvolební rok píšeme? Ta absurdní analogie s výroky dnes už současného premiéra republiky je až mrazivá… Celou svou dosavadní hráčskou kariéru jsem byl součástí valšovického klubu a do této žabo-myší války jsem před deseti lety vklouzl jako zcela nepopsaná kniha. Pro své dnešní názory jsem získal důvody z průběhu těch desíti let a nic mě z toho všeho neuráží víc, než jsem součástí něčí agitace! Myslím, že každý, kdo mě jen trošku zná, víc moc dobře, že jsem sám natolik svérázná osobnost, že bych jen těžko mohl veřejně prezentovat názory, které by nebyly naprosto a čistě mé.

    Druhá klíčová věc, kterou mám pocit neustále špatně interpretujete i přes mé dovysvětlení, je to, že se domnívám, že lidé zodpovědní za mládež by měli sami být aktivní hráčské špičky. Já se Tomáši plně podepisuji pod to, co jsi do detailů napsal, a to je přesně to! Ve funkčním systému plně podporuji, aby se mládeži věnovali nehrající odborníci, ale s tou podmínkou, že se jim budou skutečně věnovat, ty jsi ale popsal jen několik příkladných situací, jež potvrzují, že tomu tak s velkými nedostatky není a členové komise mládeži mají žalostný přehled o aktivních juniorech či hráčích kategorie espoirs, což je ten klíčový důvod, proč jsem se rozhodl o svůj původní příspěvek podělit s veřejností.

    Je nesmysl přirovnávat naší sportovní obec k vrcholovému fotbalu apod., my zde nemáme kapacity na něco podobného, z hlediska pragmatického přístupu mi jde jen a pouze o to, aby zodpovědní lidé měli o mláďatech přehled a měli jim co nabídnout. Zda budou sami aktivně hrát, nebo nikoliv, je pro mě vedlejší. Už si rozumíme? Pokud bude trenér a další členové nehrající, je to jedině bonus, to však za předpokladu, že skutečně budou aktivní, hráčům budou vštěpovat taktické a technické rady podle moderních trendů a především, budou mít přehled o tom, kdo je v dané kategorii na dostatečné úrovni. Celý tvůj příspěvek Tomáši je konkrétním rozvedení mých myšlenek o příklady, v nichž jsem se nechtěl nimrat, a přece vůbec neodporuje tomu, co jsem napsal. Věřím, že teď už si rozumíme.

    To, že jsem pro původní komentář k sezóně rozhodl ve chvíli, kdy jsem jednička na žebříčku, je podle mého soudu naprosto irelevantní poznámka. Mají snad mé názory teď větší váhu, než když jsem byl třetí, pátý nebo první někdy v průběhu sezóny před pár lety? Myslím, že to je nesmysl. Jak jsem už napsal, taky mě mrzí, že právě v tomto roce, kdy jsem se v ohlédnutí za sezonou mohl věnovat hezkým chvílím z ní, si z toho roku pamatuji především komedii kolem nominace espoirs. Prostě a jednoduše jsem si řekl, že už toho všeho bylo dost. Pokud jsem několik let nespokojený s tím, co kolem sebe vidím, tak mám svaté právo vyjádřit svůj názor v osobním příspěvku.

    Ukončeme už prosím tu pohádku o předvolebním boji, kampani, politické agitaci na míru a podobných nesmyslech. Jak píše Tomáš a jak jsem psal já v úvodu, rozhodně není náhoda, že sami mladí hráči v drtivě většině nedokáží udržet klidné nervy a dříve nebo později se s členy komise mládeže dostanou do sporu. Často až zpětně… Což částečně chápu, pro některé je účast na šampionátech takovým lákadlem, že jsou schopni schovat si své názory až do opuštění dané kategorie. Jak jsme ale mohli vidět u letošních chlapeckých espoirs, někdy kalich i jejich trpělivosti přeteče předčasně…

    Reply

26. Chválím Tomáši, poutavě sepsané dílko. Až si sám pro sebe říkám, psal jsi to vůbec Ty(?). Když porovnám naši vzájemnou korespondenci posledních let, je tohle pojednání (při vší úctě) stylisticky i gramaticky někde úplně jinde.. Navzdory tomu, jak umě je to sepsané, je tam opět řada nepřesností, které bych dokázal hladce vyvrátit. Celé to ale rozebírat nebudu, dalo mi práci dočíst vše až do konce.
    Jenom jeden příklad za všechno. Návrat naší výpravy z ME v Monaku skandalizuješ Tomáši zbytečně a hloupě. Honzíka Vorla jsme v Brně skutečně posadili na rychlík a požádali průvodčího, aby na něj cestou do Prahy dal pozor. Co jsme taky v dané situaci mohli dělat jiného. Nebo jsi snad čekal, že po vyčerpávající, 1.600km trvající cestě, budeme nad ránem ještě schopni dělat okružní jízdu po republice a rozvážet hráče na Hanou, do Stolína, Vrchlabí a ještě Prahy a každého hráče přivézt až k domovním dveřím?! Všichni dostali k tomuto turnaji včas řádné propozice a v nich bylo jasně napsáno, že místo odjezdu i příjezdu je BRNO. Bylo povinností rodičů, popř. zástupců klubů (tedy i Tvojí), aby předem zajistili dopravu svých svěřenců z Brna. Času jste na to měli dost. Když se mohli postarat jiní, tak proč ne vy? Jinými slovy usvědčuješ se z vlastní neschopnosti a ještě to obracíš proti nám. To není fér. Mimochodem, Honzík Vorel je jistě výrazná osobnost našeho juniorského petánku. Měřeno hlučností projevu a nepřehlédnutelným chování určitě nejvýraznější. Ale v Monaku byl jednoznačně nejslabší , což on sám po návratu ze šampionátu připouští v rozhovoru na Petanqueru v článku od Dana Bílka.
    A ta Tvoje pichlavá poznámka k naší cestě do Číny mi nestojí za komentář. Peníze navíc jsme měli, neboť jsme si je sehnali vlastním přičiněním, tak co.
    K Jirkovi Greplovi jenom stručně. Když tedy trenéři (a jejich asistenti) všech tří mládežnických reprezentací mají objíždět víkend co víkend turnaje po celé republice, pak se Tě Jirko ptám, kdo to všechno zaplatí? Ze kterého rozpočtu by měly tyto vícenáklady jít? Soukromého, klubového nebo navrhuješ zatížit kasu ČFKS? A ty peníze navíc seženeš Ty nebo někdo jiný? Takže, zůstaňme realisté.

    Reply

27. Že jsem byl nejslabší? A jak to můžete vědět ,když jsem pořád jen seděl?

    Reply

28. Ahoj Pavle,
    Děkuji za pochvalu příspěvku. Zabralo mi to opravdu spoustu času (vlastně skoro celý den) a máš úplnou pravdu, že čeština není moje silná stránka (mírně řečeno). Aby diskuze nesklouzla od obsahu k formě (a také s ohledem na případné čtenáře), nechal jsem si opravit chyby v pravopisu a gramatice.
    Zmínil jsi výpravu do Monaka, že ji skandalizuji a naznačil jsi, že se vlastně usvědčuji z vlastní neschopnosti. Dovedeš tedy dohledat e-mail zaslaný na adresu mého klubu s itinerářem cesty? Pokud ano, veřejně se ti omluvím. Já si pamatuji, že když jsem vám volal do Monaka, dobrali jsme se k tomu, že jste mi to asi zapomněli poslat. Ano, zapomněli. Na klub nám nic nepřišlo.
    Poprosili jste průvodčího? A vzpomeneš si, kdo to byl? Jak se jmenoval? Kdyby se cestou něco stalo, odpovědnost by převzal průvodčí? A byl s ním po celou dobu cesty, aby ho v nočním vlaku třeba někdo neokradl? V létě jsem po letech cestoval nočním vlakem z Těšína do Prahy. Osobně si tuto zkušenost pro příště rád odpustím.
    Nebylo nutné děti po jednom rozvážet domů. Stačilo přece tu cestu jen o něco lépe naplánovat. Když si otevřu mapu, vidím: Monako, Vídeň, Brno, vaše trasa 1277 km, doba cesty 12:42. Trasa Monako, Mnichov, Praha, Brno 1278 Km doba cesty 12:41. To jenom pro příklad.
    K cestě do Číny. Pokud jste si to hradili z vlastní kapsy, tak se omlouvám. Pokud ale peníze byly od sponzorů, popřípadě od jakýchkoli institucí na cestu do Číny pro českou juniorskou reprezentaci pod hlavičkou ČFKS, není už situace trochu jiná? Pokud ne, rád bych se zeptal, zda bych se i já mohl ohánět logem ČFKS a pokusit se sehnat si „vlastním přičiněním“ peníze na Letenku a ubytovaní do Kanady na MS mužů? A mohlo by nás být i víc? Mám v klubu přes dvě desítky hráčů, kteří by se rádi zúčastnili. Jaký je případně limit, aby se mě na to potom nikdo nemohl vyptávat?

    Reply

    • Tomáši, s těmi financemi to už trochu přeháníš, ne? Jako předseda klubu moc dobře víš, že na FZ se schvaluje rozpočet také pro jednotlivé reprezentace. Takto schválená částka zpravidla může být upravena podle výše dotací, které nakonec asociaci dorazí. Je mnohaletým pravidlem, že jednotlivé reprezentace si následně schání další sponzory, kteří mohou pomoci s pokrytím dalších nákladů. Pokud nebyl ze strany reprezentace (významně) překročen schválený rámec, v čem je problém? Logem ČFKS při schánění sponzorů se můžeš také „ohánět“, tedy pokud budeš reprezentant nebo člen delegace. Jako sorry, ale tohle je opravdu absurdní.

29. Myslím, že pan Hladík to napsal docela trefně – 99% hráčů reprezentace nezajímá. I kdyby těch hráčů nebylo 99%, ale třeba 80 nebo 90%, pořád je to dost velké číslo, dost hráčů, které pétanque baví a kteří by neměli být opomíjeni jenom proto, že pétanque hrají i z jiného důvodu než „jenom pro ten sport“.

    Reply

    • Nerada bych do tohohle zabrušovala a celá tahle debata mě popravdě trochu děsí, ale mám pocit, že ve skutečnosti je 90 % prostoru v obou článcích “Sezóna očima” věnováno jiným tématům, než zrovna tomu, které tady vyvolalo tak bouřlivou diskuzi. Což by nemělo být opomíjeno 🙂

30. Jak opomíjení? Někdo jim zakazuje startovat na turnajích, trhá licence nebo o co se jedná? Chceš si jít jenom zahrát a nic neřešit? Není problém, můžeš.

    Reply

    • Ano, teď můžu. Hlavně aby každý, na každý turnaj, mohl i po tom „velkém třesku“. Asi tak Pavle.

31. Ahoj,
    ačkoli jsem neměl v úmyslu se dále v této debatě aktivně angažovat, začíná mě bavit, když se od hodnocení sezóny dostáváme k opomíjení „rekreačních hráčů“. Ptám se proč? Nevšiml jsem si, že by „rekreační“ hráče někdo ve svém hodnocení sezóny jakkoli pomlouval. Proto jsem zcela stejného názoru jako Pavel Mašek, který celý tento problém shrnul velmi stručně, avšak trefně. Co mi však není lhostejné, je to, pokud se zde někdo trefuje do Tomáše Klíra. Z mého pohledu se jedná o člověka, který pétanque hraje velice krátce a za tu dobu dosáhl značného osobního růstu a co víc, dokázal vybudovat klub tzv. na zelené louce, přitáhnout k tomuto sportu mladé lidi, v některých případech ještě žákovské kategorie a hlavně(!!!) je u tohoto sportu udržet a nikoli násilím. Kolik je mezi námi lidí, kteří toto dokázali? Pod jeho rukama vyrostli hráči jako je např. Honza Vorel. Kdo jen trochu sleduje pétanque, tak musí vidět, jaký hráč se stává malého Jirky Froňka. Obdivuji takovou vůli, energii a výdrž. Já bych na to neměl. Jak znám Tomáše, nevystřeluje slova jen tak do větru jen proto, aby se něco řeklo. Konec.

    Reply

32. Tomáši, nechci se přít o kilometry, tu vzdálenost z Monaka jsem „střelil“ od pasu. Propozice k MEJ byly datovány k 7.10.2016 a primárně je dostávají rodiče, jako zákonní zástupci a hráči. Jestli jsi nebyl obeslán už nevím, ale že šampionát bude a že na něj pojede váš jediný a historicky první junior jsi věděl. Měl jsi tedy dost času se zajímat o podrobnosti a ne telefonovat až v den odjezdu a otáčet výpravu z naplánované cesty. Se všemi ostatními byla domluva hladká.
    Jinak, peněz pro jakoukoliv repre. výpravu si samozřejmě sežeň kolik chceš, když to dokážeš. Já jsem to dokázal v minulosti vícekrát (a nejen já) a dokážu to znovu. Z mé strany se o řečnické cvičení nejedná.

    Reply

33. Ahoj Martine,
    Sice jsi se zapojil do debaty na téma reprezentace a juniorů, které tě vlastně nezajímá, ale stejně si dám tu práci, abych zareagoval. Když jsem si přečetl tvojí reakci, maličko jsem se lekl, zda jsem opravdu nepřestřelil. Po opětovném přečtení si myslím, že jsem se jen poprvé pustil do spekulací, místo faktů. A to hlavně z důvodů nevědomosti.
    Otázku financí jsem neotevřel já, ale Pavel. Já jsem jenom zmínil, že mi výprava čtyř dospělých na čtyři děti připadá zbytečně moc. Na to konto jsem se dozvěděl, že peníze navíc měli, že si je sehnali vlastním přičiněním. Že to nestojí za komentář. Mně to za komentář stálo.
    Ano, jako prezident klubu vím, že na FZ se schvaluje rozpočet také pro jednotlivé reprezentace. VV nám je odprezentoval s upozorněním, že Čína bude drahá. Čemuž jsem věřil a také jsem pro rozpočet hlasoval. Kdyby mě VV předem upozornil, že do Číny pojede jako doprovod jeden dospělý na jednoho juniora, možná bych si svůj hlas rozmyslel.
    Ty jsi v asociaci už dlouho, tak bys mi mohl poradit: Mám se příště ptát, kolik lidí je do rozpočtu zahrnuto již během prezentace předběžného rozpočtu na FZ, abych se mohl adekvátně rozhodnout? A když jsem se loni nezeptal, znamená to, že se nemůžu ptát ani teď? Kdy je podle tebe vhodná doba vznést podobné dotazy?
    Nicméně z Pavlových slov jsem pochopil, že nemluví o penězích z MŠMT, peníze z MŠMT, myslím, obstarávají jiní lidé než KM a soudím že to dělají dobře. Pavel zmínil peníze, které získal vlastním přičiněním. Předpokládám, že je získal za účelem reprezentace ČR od různých subjektů, pod hlavičkou ČFKS. Té ČFKS, které jsem členem, jezdím na FZ a schvaluju rozpočet. O financích získaných KM na cestu do Číny nad rámce rozpočtu jsem dosud nevěděl.
    Samozřejmě, že moje početná delegace hráčů do Kanady jako podpora reprezentace byla myšlena s nadsázkou. Jen jsem se chtěl zeptat, do jakého počtu by to bylo v pořádku, v případě že se tím nepřekročí plánovaný rozpočet.
    Přeji krásný zbytek víkendu a budu se těšit na vzájemné zápasy.

    Reply

34. Pavle,
    Dovol, abych tě opravil. I když to vlastně s tématem debaty příliš nesouvisí, tak Honza v té době nebyl náš jediný junior (i když máš pravdu, že byl první).
    Nejde o kilometry, spíš třeba o možnosti zvážení jiné trasy.
    V jedné věci ti musím dát za pravdu. Mohl jsem se zajímat. Času na to bylo dost. Mě ale opravdu ani ve snu nenapadlo, že by někdo mohl nechat čtrnáctileté dítě uprostřed noci samotné.
    Nevím, jak se dělá v jiných klubech, ale když já beru nějaké nezletilé dítě na turnaj, musím ho i vrátit. Oni by mi ho totiž jinak příště asi nepůjčili. Jestli byly propozice někomu poslány, nevím. Mně jako zástupci klubu nic nepřišlo. Ale Honzova máma byla dost překvapená, že její syn pojede sám z Brna vlakem, tak nevím, do jaké míry probíhala mezi vámi komunikace.
    Že dovedeš obstarat peníze navíc pro potřeby juniorské reprezentace je chvályhodné. Třeba by bylo dobré někde zmínit od koho, abychom věděli, komu máme poděkovat za podporu naší reprezentace. Připadá mi škoda, že se o tom neví.

    Reply

35. Martine a Pavle,
    Chtěl bych se Vám omluvit. Do téma financí jsem nikdy neměl v plánu pouštět, jen jsem se nechal hloupě unést. Spíš mi přišla na mysl nadbytečnost tolika členů, než že bych přemýšlel, kolik to stálo. A hloupě jsem zareagoval na Pavlovu poznámku, že si na to sehnali peníze sami.
    Nikdy předtím jsem o financování neprojevil sebemenší zájem, tak jsem zde, uznávám zbytečně, trochu spekuloval o věcech, o kterých jsem nikdy předtím nepřemýšlel.
    Během večera jsem o tom dále přemýšlel a nechal si poradit, některé věci vysvětlit a udělat si něčím podložený názor.
    Takže Martine, přehnal jsem to, omlouvám se.
    Pavle,
    Omlouvám se i tobě, schopnost sehnat velké množství peněz, na potřeby juniorské reprezentace je skvělá práce. A v případě, že zajistíte dostatek financí na uspokojení všech potřeb hráčů, neubírá to prostředky, které by mohli být použity jinde, tak sebevětší delegace je v pořádku. Omlouvám se.
    Zároveň trochu zkusím omluvit i sebe, a to nevědomostí. O tom, že se Vám podařilo sehnat takový objem peněz jsem nevěděl. Skvělá práce.

    Reply

    • Nemáš důvod se omlouvat Tomáši, tvé příspěvky jsou věcné a konkrétní. Já jsem v reakci na tvá slova pouze napsal, jak je to s financováním reprezentačních výběrů obecně. Co vím, tak příspěvky od asociace v drtivé většině případů nepokryjí náklady reprezentantů a jejich doprovodu. Pak už je to pouze o tom, zda se podaří či nepodaří sehnat „štědré“ sponzory, od toho se nepochybně odvíjí i ten počet lidí v realizačním týmu. Taky bych to víc nerozváděl.
      Mé příspěvky výše nebyly primárně o reprezentacích, a už vůbec ne o juniorech. Byla to má reakce na jednu pasáž článku, která byla nazvána „čas velkého třesku“. Proto můj názor či úvaha na téma směřování českého pétanque. Nejsem členem KK, nepracuji s juniory, už nesedím ani v žádné jiné z komisí, proto jsem si dával dost velký pozor, abych se vyhnul tématu juniorů, především potom jejich výběru do mládežnických týmů. Naopak si ale myslím, že jako dlouholetý člen mohu vyjádřit názor ke směřování českého pétanque. Reakce? Dle očekávání. Odpovědi na zásadní otázky, tj. kdo jsou ti kompetentní a jaké kroky či opatření plánují, žádné, zato reakcí plných sarkasmu dostatek. Ta o popíjení výborného domácího moštu na turnaji v roce 2019 byla „TOP 1“ 🙂 V souvislosti s juniory jsem si dovolil zmínit pouze jednu věc, a to chování, resp. vystupování tvého klubového kolegy – zase, ať si každý udělá obrázek sám.

      Jinak děkuji všem za pozitivní i negativní reakce. Celý uplynulý rok jsem se nevyjadřoval, pouze s údivem četl některé diskuse na sociálních sítích. Teď jsem si to po čase zase vyzkoušel „v praxi“, a musím s nadsázkou řečeno, stálo to za to. 🙂 A jak jsem napsal v prvním svém příspěvku – Přeji všem úspěšnou sezonu 2018.

36. Dobrý večer,
    doplním jen pár informací pro Tomáše Klíra. Trenéři se o Robinovi Konšelovi nedověděli na VARS Cupu v září 2016 ale všimli si ho již o rok dříve 27. 6. 2015 na turnaji PC Mobil v Brně. Osobně tam se mnou mluvili o tom, že se jim Robinova hra líbí a že s ním do budoucna počítají. S přestupem Robina do PCBD jsem souhlasila já jako zákonný zástupce a měla jsem k tomu své důvody, které nemusím nikomu zodpovídat. Robin tím oporu mateřského klubu v Krumsíně neztratil. Robina od jeho devíti let trénoval můj strýc Jirka Karásek a moje teta Františka Karásková, kteří ho také začli brát na různé turnaje, například i do Brna kde si ho všimli juniorští trenéři. A ani tím neztratil možnost hrát ligu, protože Krumsín má na hraní ligy dost svých dobrých hráčů. Robinova forma sice poklesla ale nebyl v Číně sám, byli tam další tři hráči a evidentně tu formu také neměli. A jestli bude Robin hrát dále se ještě uvidí, protože já přestávám mít chuť jezdit na turnaje při takové atmosféře která se nyní kolem petanque děje. A ještě poslední věc k Honzovi, pokud se dobře pamatuji tak mu hra v Monaku nešla a to že seděl bylo jeho přání.
    Sportu zdar!

    Reply

37. Tomáši, snad se nebudeme chytat za slovíčko. Myslel jsem samozřejmě „historicky první junior-reprezentant“. Teď už to snad sedí. A co se týká domluvy s Honzíkovou mámou, byl jsem s ní v kontaktu já. Před cestou na šampionát jsme spolu opakovaně mluvili telefonicky mj. o možnostech dopravy mezi Brnem a Prahou. Jestli si dobře vzpomínám, zmínila, že má nespolehlivé auto a já jsem jí navrhnul, aby se ve svém okolí poptala, kdo by byl ochoten Honzíka do Brna (a zpět) odvézt. Shodli jsme se, že pokud se nikdo nenajde, pojede kluk vlakem. Nakonec Honzík vlakem skutečně jel přes Českou Třebovou (a sám), tak jsem automaticky počítal, že se vlakem také vrátí. Ale před odjezdem z Monaka Honzík roztočil esemesky a najednou začal být (umělý) problém. Dál už tu „story“ známe, takže bych se opakoval. Děláš z toho Tomáši velkolepé téma, ale snažíš se zbytečně. Je to z Tvojí strany jen bouře ve sklenici vody. V minulosti jsme absolvovali desítky různých akcí s dětma v zahraničí a s nikým nebyl problém. Až s Honzou Vorlem.
    A o těch penězích už to snad taky stačilo. „Dávej tak, aby levá ruka nevěděla, co dělá pravá“. Tak nějak se to píše. Děkovat mi nikdo nemusí.

    Reply

38. Už ty komentáře ani nestíhám číst, natož na každý zvlášť reagovat. Tvoji omluvu beru Tomáši, ale už toho vážně raději nechme. Myslím, že to nikoho nemůže bavit. Lence taky děkuji. Jak to bylo s Robinem popsala velmi přesně.

    Reply

39. Je mi velice smutno z toho, jak dospělí lidé na „úrovni“ postrádají sebereflexi a snad nemají ani žádné svědomí…když udělám chybu, tak snad není špatné ji přiznat a omluvit se…nebo ano? Asi žiji v jiném světě. Pranýřování mladýho puberťáka, zapáleného hráče, který občas uklouzne, ale stále se učí a snaží se v petanqovém prostředí dobře fungovat, mi přijde opravdu ubohé. Osobně si myslím, že světlých okamžiků má mnohem více..ale na ty bohužel nikdo nepoukazuje.
    Honziku drž se, stále na sobě pracuj a nedej se odradit, To, že nejsi ovce, je v pořádku. Vím, že omluvit se umíš a že se snažíš být dobrým člověkem…“hráčem petanq“.

    Reply

40. Jardo a Martine,
    já si opravdu nemyslím, že někdo, kdokoliv, chce „zrušit“ rekreační pétanque. Ani nevím o tom, že by se někdo chystal zakazovat někomu jezdit na turnaje. Ale tohle všechno řeší STK a expertní skupina, kde jsou zástupci všech klubů, které projevili zájem o řešení problému. Diskuze na tohle téma už na sociálních sítích taky proběhla. A že se reprezentace netýká všech? No jasně, netýká. Tak jak se netýká všech nutnost opatření proti alkoholu a drogám a stejně si sám uznal, Martine, že je potřeba to řešit a postihovat. Jelikož jsme sport pro všechny, tak by právě všichni měli mít možnost věnovat se mu na takové úrovni jak si sami přejí a podle toho by měli být uzpůsobené i pravidla a podmínky startu. Ale nikde jsem se nedočetla ani nedoslechla, že by někdo chtěl „odepsat“ rekreační hráče. To, že Jirka zmínil sportovní stránku věci je pravda, ale v souvislosti s reprezentací, tam kde to patří.

    Pavle, jsem ráda, že jsi „odhalil naši předvolební taktiku“! Ještě by jsi nám ale mohl říct, kdo je ta naše skupina.. Před třema rokama jsi hlásal ty spolu s aktuálním vedením, že mě řídí Ivoš Michálek. Letos jsme už nejaká organizovaná skupina, co si rozděluje úkoly? Asi mluvíš z vlastní zkušenosti, že?
    No bohužel, musím tě zklamat. Já nepatřím do žádné organizované skupiny, nikdo mi žádné úkoly nezadává a vyjádření vlastního názoru bych nenazývala „předvolební taktikou“. Názor, který jsem tady prezentovala mám dlouhodobě, netajím se ním a slyšela ho už spousta lidí, nakonec ty taky. A kdo mě zná, moc dobře ví, že já ať dělám cokoliv, bude to vždy jen z mého přesvědčení.
    Na druhou stranu, jsem ráda, že pétanque vnímá podobně jako já víc lidí, proto si rozumíme a proto na pétanque ráda jezdim. Asi jako všichni. Ale nedělí nás to na skupiny, nebo jo?

    Na závěr bych se ráda zastala Honzy Vorla. Ano, je trochu horká hlava, je ho všude plno a pusa se mu nezavře. Ale taky je to šikovný kluk, který se pétanque chce věnovat, trénuje a je dobrý. Rozumí si s klukama ve své kategorii, jezdí na turnaje a má za sebou už i úspěchy. No a taky je drzý. Není to jedno z těch detí, které mají úctu k dospělým jen proto, že jsou dospělí. Respekt není něco, co lidi mají automaticky, nedá se koupit a už vůbec ne vyhrožováním a trestáním. Kdyby Honza byl problémové dítě, které kolem sebe jen kope, tak budiž. Jenže ono stačí vědět jak a není problém s ním komunikovat. Dokonce se s ním dá normálně domluvit a ani vám nevymluví díru do hlavy cestou z turnaje 😉 Každopádně jeho chování vůči KM je na zamyšlení na obou stranách, protože tohle není to, jak se chová k dospělým běžně…

    Reply

41. Zuzko, Děkuji moc za zastání.

    Reply

42. I tobě Verčo.

    Reply

43. Zdravím, původně jsem se do podobných diskuzí zapojovat nechtěl, pétanque už téměř nehraji. Ale nevydržel jsem…

    Chci se podělit o mé zkušenosti s Pavlem Hnilicou. Současným reprezentačním trenérem, do kterého se tady spousta hráčů naváží.

    Hnilda se mi začal věnovat v době, když mi bylo asi 9 let (tzn. před více než 20-ti lety). Krom klasického
    trénování si se mnou zahrál i spoustu turnajů. V době, kdy byl v ČR herně absolutní špičkou, hrál s klučinou, který nedohodil na 9 metrů. Kdo z vás tohle dělá? Kdo z vás si zahraje velký turnaj s někým mladým, s kým ví, že nemá šanci uspět? Možná jen „džejkej“ v Ořechu. Ale tam vzhledem k okolnostem šlo asi o úplně něco jiného…

    Není to jak dnes, kdy si dospělí s juniorem zahraje buď na speciálním turnaji generací, nebo stáhne juniora jako Peťu Vavroviče ve chvíli, kdy je z něj perfektní hráč a pomůže mu vyhrát turnaj.

    Pokud jsem někdy v pétanque něco uměl, tak hlavně díky Hnildovi.

    Dále jsem se pousmál nad příspěvkem Tomáše Klíra, kde popisoval hororový příběh o cestě malého Honzíka vlakem z Brna do Prahy. Toho samého Honzíka, kterého jsem v minulém roce osobně potkal na Tribuně Sever v pražském Edenu. Bez doprovodu rodičů. V sektoru, kde se schází skalní fanoušci fotbalové Slavie, tzv. Ultras. V sektoru, který, dle mého názoru, není bezpečnější než kupé vlaku RegioJet.

    No, utvářet si nějaké názory na základě diskusí může být ukvapené, protože všechno má i druhou stranu, která se v některých článcích možná záměrně vynechává.

    Reply

44. Pavel, pokud vím tak to mi bylo alespoň 15 zatím co tehdy 14 a ještě myslím jsi že je určitě bezpečnější stát na tribuně kde je cca 6000 lidí než ve vlaku kde je semnou jen nějaký chlap.

    Reply

45. A ještě pro doplnění asi sám musíš uznat že je něco jiného 4 odpoledne nebo 2 ráno

    Reply

46. Nemůžu uvěřit tomu, co tady čtu, asi jsem ze staré školy. Drzost a kverulantství se tady prezentují jako vyjádření vlastního názoru a otevřené hulvátství jako projev osobnosti. Jestli tohle někteří trenéři ochotně trpí, tak já tedy ne. To nejsou vlastnosti, které ctí reprezentanta.
    Znovu všechny vyzývám, raději tu debatu ukončeme. Připravujeme se navzájem o čas a k ničemu to nevede.

    Reply

47. Já nemůžů uvěřit tomu že pošlete 14 leté dítě samotné ve 2 v noci z Brna do Prahy ,každý nemůžeme věřit něčemu jinému. 🙂

    Reply

    • Já zase Honzo Vorle nemůžu uvěřit tomu, jak se ve svém věku chováš, co si ke starším lidem dovolíš, jaký máš k těmto lidem slovník. Vůbec nezpochybňuju, že petanque máš rád, jezdíš na mnoho turnajů. Nevím, jestli tvá klubová kolegyně slečna nebo paní Chvátalová by mluvila stejně, kdyby se takto chovalo její dítě. Možná by na takovou výchovu byla hrdá, nevím. Tvé urážky a slovní výpady proti lidem, kteří by mohli být tvými rodiči, ne-li prarodiči, to je mimo jakoukoliv slušnost.

      Někteří toto tvé chování ještě obhajují. Jako člověk s více než 10-letou pedagogickou praxí, byť ve vzdělávání dospělých lidí ve věku 20 let a výše, ti k tomu mohu říct jen tolik, že takováto „podpora“ není ničím jiným než medvědí službou. Přeji ti hezký večer.

48. Tomáši, kopíruji : U dívek se k tomu vyjadřovat nebudu. I s ohledem na okolnosti chápu že toho času nebylo tolik, kolik by si to zasloužilo. Jelikož Iveta končí, a sleduje vlákno 😊, chtěl bych jí poděkovat za její čas a energii, kterou tomu věnovala a přeju jí, ať se daří co nejlépe.
    Kde jsi vzal, že končím !!!!! Ty jsi se mnou hovořil ? Nebo máš pocit, když mám rakovinu, že jsem odepsaná ??Dle Tvého, možná i umírám, že 🙂 Opět informace, která je tu prezentována a není pravdivá.

    Reply

49. Ivet teď se na mě nezlob, ale byl jsem toho minimálně dvakrát svědkem, kdy si prohlásila že příští rok končíš ve spojení s Dorkou… A já jenom doufám, že sis jenom nevzpomněla, když to sama směřuješ k tomu že si kvůli tomu ostatní vymýšlí….Ach jo…

    Reply

50. Luboši, tohle tady nezkoušel, upozorňiji Tě, že to bylo mezi mnou a Dorou. Ty snad víš o tom, že bych před forem, či KM hovořila o tom, že končím !!!!! Já jsem Tebe také slyšela, jak jsi vypravoval všem o Tvé eskapádě s marihuanou a psala jsem to tu ? Ptala jsem se Tomáše, jak si mohl něco takového napsat !!!! Iveta- rakovina -končí. Jak si to mám vysvětlit ? Tomáš ví více než já a můj onkolog ? Nebo Ty také ? A myslím si, že slovo končím, tu řekl každý z nás, někdy. Napíšeš to na stránky ? Nejenom já a má rodina, ale i členové mého klubu jsou zděšeni, jak toto mohl někdo napsat. Já jsem totiž oficiálně žádné stanovisko nedala !!!!

    Reply

51. Ivet, promiň, ale Tomáše znám moc dobře a vím, že je to ten poslední člověk, co by spojoval tvou nemoc s tím, že končíš. Takhle cynický v pétanque snad není nikdo, a to jsem zaslechl spoustu věcí i na mou osobu a mé blízké. Trošku mě tvá reakce rozčílila, protože snad všichni kromě tebe Tomáše pochopili, jak to myslel a očividně má jen špatné informace, které tu pro tebe vyzněly trochu nešťastně. Určitě tu jde o nedorozumění. Přeji ti hodně zdraví a sil a optimismu v tomhle těžkém zápase.

    Reply

52. Tome ano, ale napsal něco, co já jsem nikde veřejně neprezentova. Tak jak si to mám myslet ? A promiň, tady možná, ale budeš se divit, co lidí na to reagovalo a ne pozitivně. A vyznělo jim to zcela stejně, jako mě. Záleží také jak se to podá a kdy se to podá a hlavně PROČ ? A sám moc dobře víš, když za mnou přijdeš s dotazem, vždy odpovím a to slušně. Mě se nikdo na nic neptal. Víš co si čtenáři mysleli, ti co mě znají, že končím ze zdravotních důvodů. Jinak Ti moc děkuji

    Reply

53. Tome a s Tomem jsme si to vyříkali, neboj.

    Reply

54. Ano, byla bych šťastná, že mám zdravé a spokojené dítě. Že mám dítě, jako je Jan Vorel, které jsem nejednou viděla hrát a pěkně se chovat ke starším lidem (viz třeba Jaruška v Loděnici), to mi i vehnalo slzy do očí.

    Reply

55. Lidi, kteří nechtěji vidět neuvidí…. Evidentní je, že se musí něco změnit.

    Reply

56. A co to s tím má sakra společného? 😀 Však to každý ví, a ani se tím netajím…A hlavně to já vůbec neřeším mezi kým to bylo, řekla si to otevřeně u stolu, kde sedělo více lidí, tak pak nikde neprohlašuj že si o tom nikde nemluvila, to je všechno…

    Reply