Kladrubského vraníka osedlali Němci

Slatiňany – Zimní halový turnaj O cenu města Slatiňan a cenu kladrubského vraníka patřil německým barvám. Ve finále se totiž potkal drážďanský tým v čele se Stefanem Lauchem s tripletem Andrease Endlera. Zlatou medaili nakonec oslavila trojice Lauche-Lehmann-Riedel. Na bronz dosáhla polská reprezentace ve složení Lipczyński-Rutkowki-Teufel a českou pověst zachraňovali čtvrtým místem Markéta Palicová, Veronika Slobodová a Vojtěch Lukáš.

Šestý ročník Vraníka rozpoutal vypjaté souboje ještě předtím, než ředitelka turnaje Kristýna Krajánková ohlásila start. První boj se rozhořel mezi STK, která turnaji pro letošek odebrala hodnost prestiže, a Vilémem Medunou, duchovním otcem tohoto jediného zimního turnaje pod hlavičkou ČFKS. STK tak rozhodla na základě výsledku bodování prestiží z minulého roku a z nutnosti rotovat prestiže. Ambiciózních turnajů každoročně přibývá a do termínovky se jednoduše všechny nevlezou, chce-li STK držet počet deseti prestiží na sezónu. Chrudimští naopak nechtěli přijít o váhu svého krytého turnaje, apelovali především na jeho specifičnost. Spor nakonec vyhráli a Vraník byl i pro letos označen v termínovce zelenou barvou.

Druhý boj se odehrával v internetovém prostředí a trval jen několik málo minut, neřkuli vteřin. Po zimní pauze už všechny opět svrběly prsty a turnaje se nemohli dočkat. 63 volných míst tedy bylo ihned zaplněno, na některé týmy nezbylo místo, ačkoli se snažili přihlásit hned po otevření přihlášek. Nakonec se na všechny dostalo. Předpověď chladného počasí některé pár dní před turnajem odradila a zbylí zájemci se nějak popřihlašovali a doplnili díry v týmech. Zbylo dokonce i na cizince – dorazila početná výprava z Německa, ukázali se Poláci v čele s mužskou reprezentací, Slováci a také jeden Rus.

Rozdílné vstupy do sezóny

V koňské jízdárně s udusaným povrchem, kde ploché koule jezdily a vysoké zapadaly do hlubokých děr a kde střelci museli mířit až na železo, se hrálo systémem pětikolového švýcara s postupem do KO16. Specifický terén některým hráčům vůbec neseděl. Jen se dvěma výhrami na kontě skončili druhý nasazený tým Froňková-Vavrovič-Froněk či manželé Mrázkovi s Janem Michálkem, který na poslední chvíli zaskakoval za Františka Kaplánka, a výš vzhlíželi i třetí nasazení manželé Lukášovi s Ivem Michálkem, kterým k postupu nestačili tři výhry.

Naopak po švýcaru se na první příčce skvěl výborně hrající sezemicko-řepský triplet Chocholouš-Beránek-Holoubek. Na předních hřištích se také drželi nechybující manželé Demčíkovi s Pavlem Vlkem, dobré výkony předváděl i tým Korešová-Žárský-Horálek a do osmifinále se probojovali i Faust-Faust-Jeřala či domácí Medunová-Jílek-Schnitzel. Týmy, kterým se nedařilo, se aspoň mohly škodolibě chlácholit tím, že nejúspěšnější týmy na prvním hřišti hrály jako jediné v blatě, neboť na daném hřišti zřejmě prosakovala spodní voda. Vedoucí trojice to ale zřejmě příliš netížilo.

Špílmachři z Německa

Doposud historicky nejúspěšnějším hráčem tohoto turnaje byl Petr Fuksa, který se v průměru umísťoval na šestém místě. Zhruba stejně dopadl i tentokrát, když jeho týmu s Jiřím Korešem starším a Vladimírem Brázdou vystavila ve čtvrtfinále stopku německá trojice v čele s Andreasem Endlerem. Ta v semifinále udolala na limit 11:10 posledního českého zástupce, tým Veroniky Slobodové, Markéty Palicové a Vojtěcha Lukáše, a postoupila do finále.

Západní vlna se prohnala i druhou větví pavouka, když v druhém semifinále obdržela polská mužská reprezentace v čele se zkušeným Tomaszem Lipczyńskim jednoznačnou prohru za necelou půlhodinu od týmu z Drážďan, a tak zbylí diváci mohli z ochozu jízdárny sledovat čistě německé finále. V něm měli navrch namlsaní drážďanští hráči v čele s Jensem Riedlem, bývalým nejlepším střelcem Německa.

„Na pétanque už nezbývá tolik času. Mám osmiměsíční dcerku a do toho práci, tak není kdy trénovat,“ pravil trochu paradoxně ráno před začátkem turnaje budoucí vítěz Stefan Lauche. „Jak říkám, pétanque se dá hrát pořádně v mládí a pak v důchodu,“ dodával v nadsázce jeho spoluhráč Patrick Lehmann. Nu, je vidět, že někdy nad hodinami naházených koulí vyhrává nadání, zapálenost a chuť vyhrát.

Českému týmu nakonec unikla i bronzová medaile, když nestačil na Poláky. Nepřišel však o prize ceny, které bylo až do čtvrtého místa. Vítězové navíc obdrželi krásné křišťálové mísy od starosty Slatiňan, skleněného koně od národního hřebčína a dárkovou tašku. Stříbrný tým dostal knihy a bronzoví hráči dárkové balení alkoholu. Všichni na stupních vítězů k tomu obdrželi i trofeje, medaile a stuhy. Organizátoři z Aury Havlíčkův Brod navíc rozdali čestné medaile také delegátovi, hlavnímu rozhodčímu a kameramanovi, čímž uzavřeli turnaj, na který se po zimním spánku těšil nejeden pétanquer.