Střídání stráží, Náměšť má nové vítěze

Náměšť na Hané – Vyjma roku 2015 se z vítězství v Náměští už po devět let vždy radoval některý z Michálků. Ivo s Janem a Jakubem Konšelem letos útočili na zlatý hattrick, časy se ale mění a první nasazený tým skončil už ve čtvrtfinále. Vítěznou šňůru mohl natáhnout Tomáš Michálek, pětinásobný vítěz tohoto turnaje, ale jeho tým ve svižném finále nestačil na trojici Habásko-Netušil-Koreš starší. Bronz vybojovali manželé Lukášovi s Vladimírem Brázdou.

Celých šestnáct let čekal Jiří Koreš na titul zámeckého pána z Náměště. „Jirka Koreš přijel na zámek v Náměšti na Hané hned na druhý ročník turnaje v roce 2002. A s celou rodinou. S tehdy malým synem a manželkou Alenou skončili na 44. místě a do žebříčku si připsali pouhý jeden bod,“ odkryl historii tradičního turnaje jeho ředitel a zakladatel Pavel Konečný s dodatkem, že tehdy se vítězi Château Náměšť stali Valenzovi z karlovarského Varanu.

„Od roku 2005, kdy přijel s rodinou naposled, si dal dvouletou pauzu. V tomto mezidobí se mě Jirka někde zeptal, proč Náměšť není prestige, že by to turnaji slušelo,“ pokračoval ve vyprávění Konečný, který od roku 2008 skutečně povznesl svůj turnaj na prestižní úroveň a tou dobou již výborné hráče Korešovy přilákal zpátky.

„Jirka přijel v týmu s Radkem Netušilem a Michalem Habáskem, který se netajil, že se mu na Hanou vůbec nechtělo. Prize money za třetí místo ho ale rozehřály – já snad budu mít tu Náměšť rád, tvrdil. Vítězem se ale stal poprvé mladší Jirka Koreš s Luckou Adlerovou a Tomášem Michálkem, který si pak své prvenství zopakoval pětkrát v řadě za sebou,“ dokončil prezident Kulového blesku své bohaté turnajové vzpomínky.

Bleskové finále

Letos se Jiří Koreš starší dočkal, ale radost mu málem překazil jeho vlastní syn s náměšťským démonem Tomášem Michálkem, kteří si letos vzali pod svá křídla Kateřinu Froňkovou. Mladá trojice vstoupila do finále proti budoucím vítězům lépe a vedla 4:0, jenže tým Koreš-Habásko-Netušil následně zahrál výborný nához se čtyřmi carreau, udělal šestku a rázem byl ve vedení. Mladí se ovšem ze studené sprchy rychle oklepali, na počítadlo přidali dvojku a následně čtverku a blížili se triumfu. Pro Froňkovou by byl na tomto zámku premiérový, pro mladšího z Korešů pátý, pro Tomáše šestý po pětileté odmlce.

Tyto úvahy se však ukázaly být předčasné. Tým pod taktovkou staršího Koreše totiž také nesvěsil hlavy, naopak vybojoval pětku a v následném náhozu pohodlně dohodil zbývající dva body. Finále tedy skončilo po pouhých šesti náhozech, vítězům stačily k dosáhnutí třinácti bodů tři hry.

Bronzová slunce zapuštěná v pískovcovém kvádru, tradiční a originální poháry z Náměště, získali manželé Lukášovi s Vladimírem Brázdou, kteří v zápase o třetí místo porazili trojici Kutý-Faltýnek-Krpec. Bezchybný výkon předvedli především ve čtvrtfinále, kde nedali šanci dvojnásobným obhájcům Ivu a Janu Michálkovým s Jakubem Konšelem. Naopak namále měli o kolo dřív, kde zdolali valšovický triplet Ježíšek-Suk-Ondruška až v posledním náhoze 13:12.

Tři kanáři? To na postup nestačí

Hranice mezi úspěchem a zklamáním je často velice tenká a rozhodnout může jediná koule. To v Náměšti poznalo hned několik trojic. Největšími smolařkami byly bez pochyb Romana Hodboďová, Lucie Venclová a Alice Hančová. Když v prvním zápase zvítězily 13:0, běžela Romča rychle přes nádvoří, aby ukořistila žlutá trika pro tým, který nadělil prvního kanára. Nejen že je ale jiný triplet o chvíli předběhl, navíc se ještě Romča praštila hlavou o konstrukci party stanu. Holky to ale vzaly s úsměvem, hru si užívaly a ve skupině nadělily ještě další dva kanáry. Přesto jim však postup ze skupiny utekl, před ně se dostali budoucí vítězové a hráči z Velimi.

Postoupit se nepodařilo ani dalšímu velkému favoritu, trojici Grepl-Kauca-Michalička, která si vylámala zuby na hráčích, kteří stříleli efektivními vymetáky. I Michálek s Korešem a Froňkovou bojovali za zámeckou zdí o postup až do poslední koule. Šestičlenné skupiny, které se na prestižích skoro nevidí, holt někdy připravili smrtící koktejl, kde ze spodních míst útočili zkušení hráči, kteří jen často nehrají. Kdo však nepostoupil, nemusel hned prchat domů. Na výběr měl sledování napínavých zápasů na krásném nádvoří, nenápadné vetření se na jednu ze dvou probíhajících svateb či tradiční ochutnávku vín.

Právě vína a také košonky si odnesli všichni hráči, kteří se dostali alespoň do čtvrtfinále. Hráči na stupních vítězů si kromě toho odvezli i bohaté věcné ceny a prize money. Turnaj proběhl bez zbytečných průtahů a bouřkové mraky, které se jednu chvíli děsivě stahovaly nad zámkem, nakonec moudře ustoupily.