České Centrope vyhráli opět Poláci

Liblice – Trojice Kaplánek-Srnský-Janeček bojovala ze všech sil, aby mělo české Centrope opět domácího vítěze. Ve finále ovšem nestačila na polský tým Tomasze Lipczyńského, který navázal na loňské vítězství svých krajanů. V konkurenci více než sto dvaceti týmů Češi obsadili i bronzovou příčku, o kterou se zasloužila reprezentace ve složení Konšel-Fafek-Morávek-Vavrovič ml.

V roce 2012 francouzský triplet Fichéra-Moulin-Oger přerušil šňůru vítězství českých týmů na Centrope v trojských zámeckých zahradách a započal tím sérii změn. O rok později se české Centrope stěhovalo kvůli povodním do kolovského azylu, následující sezónu si turnaj odbyl svoji premiéru v zahradách zámku Liblice. Před třemi lety zde vyhrála polská reprezentace Śliż-Śliż-Lach a Śliżovi s Grzelczakem svůj triumf zopakovali loni. Mezi se vklínili jen Michálkovi a nejeden český tým byl letos lačný po tom, aby nad českým Centrope opět zavlála naše vlajka.

Nervy o postup, nakonec stříbro

Nejblíže k tomu měl mladý triplet Kaplánek-Srnský-Janeček, který nezvládl až poslední krok a prohrál ve finále proti polskému týmu. Srnský tak zopakoval své umístění z roku 2016, Kaplánek vylepšil své maximum z roku 2011, kdy byl s Eliškou a Tomášem Nývltovými třetí. Obrovský progres to byl pro Janečka, který začal hrát teprve loni.

„Je to určitě můj největší úspěch na Centrope. Po mých výkonech ve švýcaru jsem absolutně nečekal, že by se mohlo postoupit tak daleko, dokonce do finále. Byl jsem ve velice silném týmu, tak jsem ráno věřil aspoň v obhajobu postupu do šestnáctky, jenže po dvou kolech jsem zjistil, že to vůbec nebude jednoduché. Mé výkony ve švýcaru byly katastrofa a o pátém kole se radši ani nebudu vyjadřovat,“ smál se krumsínský čahoun.

„Nikdo nám nenechal nic zadarmo, ale psychicky nejtěžším byl rozhodně pátý zápas švýcara, který jsme vůbec nezvládli a prohráli. Se třemi výhrami jsme ani nedoufali, že postoupíme, ale nakonec se to se štěstí povedlo. Zkusili jsme zabojovat a nesložit se, což se nám povedlo. Předváděli jsme lepší a lepší výkony, které nás posunuly až do finále,“ přiblížil zamotanou cestu turnajem Kaplánek.

„Už předtím, než jsme nastoupili k finále, bylo jasné, že pokud budeme chtít uspět, musíme předvést bezchybný výkon, jelikož soupeř byl herně vyspělejší a navíc i rozehranější, protože my jsme měli delší pauzu po finále,“ pokračoval Kaplánek. „Trvalo nám, než jsme se do zápasu dostali, a nechali jsme si hodně utéct začátek, který jsme už nedohnali. Ale to nic nemění na tom, že soupeř hrál celou dobu lepší pétanque a vyhrál zaslouženě,“ uznal porážku krumsínský střelec.

Tomasz Lipcyński je nyní možná úplně nejlepším hráčem na okruhu Centrope, prohrát proti jeho tripletu tak není žádná pohroma. Naopak, je potřeba ji vnímat jako lekci, což si uvědomuje i Janeček. „Sice jsem z finále trochu zklamaný, ale zároveň i šťastný, že jsem se dostal tak daleko. Prohra je pro mě rozhodně ponaučením do dalších turnajů. Získal jsem zkušenosti, které potřebuji jako sůl, abych do budoucna mohl být lepším hráčem a zlobit konkurenci,“ vysvětloval hanácký plasér.

Bronzová reprezentace

Mezi více než 120 triplety z devíti zemí se neztratila ani současná mužská reprezentace, která nakonec obsadila bronzovou příčku. Jakub Konšel už v Liblicích získal v letech 2015 a 2017 stříbrné medaile, tentokrát si s Petry Fafkem, Morávkem a Vavrovičem pohoršili o jedno místo.

Cestu do finále jim zatarasili právě polští vítězové. Bohužel pro ně vůbec nezachytili vstup do zápasu a soupeř jim pomalu, ale jistě začal na počítadle utíkat. Ztracenou důvěru Češi nenašli ani po vystřídání za stavu 2:11, kdy z lavičky nastoupil Petr Fafek a Jakub Konšel, který se zápasem doslova protrápil, si šel odpočinout.

„Vůbec se nám nedařilo hrát svoji hru, protože od samého začátku jsme byli více chybujícími. Nechodila první koule, vůbec jsme si nepomáhali střelou a ani dobré obranné koule, o které jsme se mohli celý den opřít, nepřicházely. O nějaké změně, ať už pozic nebo rovnou střídání, jsme se bavili od stavu 2:6, ale odhodlali jsme se k ní až o tři náhozy později. To byla chyba. Navíc jsme skoro celý den odehráli v nezměněné sestavě bez střídání a únava nás v tomto zápase dostihla všechny najednou,“ hodnotil s odstupem příčiny neúspěchu Jakub Konšel.

Do zápasu o třetí místo proti Janě Radoušové, doplněné mladým ukrajinským párem Bugai-Maljarenko, nastoupila česká reprezentace v obměněné sestavě. Prvních pár náhozů mohlo připomínat déjà vu z jejich předešlého zápasu, nakonec zabrali. Když Petr Fafek dohodil třináctý bod, finále už bylo nějakou chvíli dohrané a hodiny ukazovaly půl dvanácté v noci.

Adieu, favorité!

Jedním z velkých favoritů byla francouzská reprezentace mentálně handicapovaných hráčů. Christophe Mezenguel, Yvan Loubet-Poujade a Denis Cabalguen sahali po triumfu na českém Centrope už v roce 2013, kdy je však ve finále porazilo trio Michálků. Letos suverénně vyhráli švýcara, jenže poté ztroskotali na Tomáši Klírovi s Ukrajinci Andrijem Vološkem a Annou Zosymenko.

Nedařilo se ani Ivu Michálkovi, nejúspěšnějšímu hráči českého Centrope, který tento turnaj vyhrál již čtyřikrát. Se svými syny neustál poslední dvě kola Švýcara a bucholtz jeho tým odsoudil k třetímu nepostupovému místu. Postup unikl také Petru Juráňovi s Franckem Ferlayem, kteří obhajovali loňský bronz. Naopak velkým postupovým překvapením byl triplet z pražských Řep Řezník-Řezníková-Christov.

V prvním vyřazovacím kole nečekaně vypadli již zmínění Francouzi, ale také trojice Habásko-Koreš-Netušil či zkušený slovinský triplet Antonijević-Kujavec-Šeruga, který si vylámal zuby na vědomickém týmu Milana Mikyšky. Do šestnáctky se mimo jiné nepodíval žádný slovenský triplet.

V osmifinále skončilo tažení dlouholeté maďarské reprezentace v čele se střelcem Tamásem Tóthem. „Měli jsme hrát i Lászlem Nagym, ale na poslední chvíli musel zaskočit Zoltán Kovács. Spoléhali jsme hlavně na našeho výborného střelce, ale dneska teda netrefil ještě vůbec nic,“ komentoval konec v turnaji maďarský plasér Károly Gál. Ve stejné chvíli vypadl i tým Jiřího Grepla, který taktéž obhajoval loňský bronz.

Místo deště spálení

Předpověď počasí byla v průběhu týdne hodně nelichotivá a hráči počítali s možností deště. Pohled na zlomenou statnou vrbu v zadní části zámecké zahrady ráno nepřidal na optimismu, jenže slunce nakonec kralovala celému dni a místo zmoklého oblečení si účastníci odnesli do ruda opálené krky. V příjemném letním dni si tak hráči mohli vychutnat všechny slasti, které tento největší český turnaj nabízí – krásné prostředí, bohatou snídani, kvalitní oběd a sledování zápasů ze zámecké terasy.

Týmy na stupních vítězů si z turnaje odnesly poháry, dárkové koše a prize money. Vítězní Poláci si pak do své domoviny odvezli ještě putovní salátovou mísu. Turnaj se podařil ve všech ohledech, o čemž svědčí i slova Miroslava Mužíka. „Rád bych touto cestou poděkoval všem hráčům za jejich přístup, respekt k soupeřům a férové jednání, kterým přispěli ke skvělé sportovní kvalitě i přátelské atmosféře turnaje. Zároveň bych rád poděkoval svým kolegům rozhodčím, kteří celý den byli ostatním hráčům k dispozici. Bylo to fajn i díky jejich nestrannému rozhodování,“ poděkoval veřejně hlavní rozhodčí.

Výsledky