Vědomice – Třikrát ve finále MČR jednotlivců prohrál, napočtvrté se konečně dočkal. Jiří Koreš mladší doplnil svoji pestrou sbírku mistrovských titulů, když ve finále jednoznačně porazil Jana Michálka. Bronzovou příčku vybojoval Jakub Konšel nad Petrem Vavrovičem.

Sezóna roku 2018 se nese ve znamení Korešových. Otec a syn už letos vybojovali tituly ve dvojicích a mužských trojicích a mladší z Jirků nyní završil mistrovský hattrick, když triumfoval mezi jednotlivci. Posbírat tři tituly v jednom roce se mu podařilo už v roce 2009, kdy ovládl trojice, střelbu a smíšené dvojice. Stejný kousek dokázali v historii jen další dva hráči – Romana Hodboďová (tehdy ještě Vokrouhlíková, pozn. red.) v roce 2001 za trojice, ženy a juniory a Milan Hašek v roce 2003 v trojicích, dvojicích a jednotlivcích.

Ještě o krůček lepší ale byli další dva hráči, pokud započítáme i klubovou soutěž. Pavel Valenz v roce 2007 zvítězil kromě klubů i ve trojicích, jednotlivcích a smíšených dvojicích a čtyři tituly posbírala i Hana Šrubařová v roce 2014, která ke klubům přidala vítězství v ženách, jednotlivcích a smíšených dvojicích. Kdyby je Jiří Koreš chtěl napodobit, musel by letos ještě dominovat smíšených dvojicím.

Sbírka titulů zkompletována

„Konečně! Na čtvrtý pokus,“ radoval se Jirka Koreš, když po finále podával ruku poraženému Janu Michálkovi. Vskutku, už třikrát v historii usiloval o triumf v jednotlivcích, ale v rozhodujících zápasech vždy prohrál, naposledy loni proti Ivu Michálkovi. Titul, který mu dlouho proklouzával mezi prsty, si konečně může odškrtnout jako splněný. „Teď už vyhrál všechna mistrovství, do kterých kategoricky spadá,“ radoval se spolu s ním i jeho otec.

Cesta za cennou výhru ale mohla pro Koreše skončit už v KO16, kde zdolal Václava Mráze tím nejtěsnějším výsledkem 13:12. „To byl můj nejhorší zápas, nic mi nešlo,“ uznával vysoký střelec, který se však od té chvíle vzchopil a následně porazil domácího Milana Mikyšku a Jakuba Konšela.

Ve finále narazil na Jana Michálka, který se do finále proklestil přes Jirku Koreše staršího, Veroniku Slobodovou, Františka Kaplánka a Petra Vavroviče mladšího. Opíral se především o přesnou střelu, která ho ovšem ve finále opustila, stejně jako se nemohl srovnat na plase. Naopak Jirka Koreš téměř nechyboval a v záři umělého osvětlení předvedl výkon, po kterém si titul jednoznačně zasloužil. „Nevydařil se mi začátek, který je podle mně v jedničkách hrozně důležitý, a tím jsem Jirku posadil na koně. Hrál v pohodě a uvolněně, zatímco já se propadal do čím dál větší krize,“ popsal finále Michálek, který Korešovi podlehl stejně jako před týdnem ve finále mužské kvalifikace.

V zápase o třetí místo se dlouho zdálo, že zvítězí Petr Vavrovič mladší, jenže koncovku nakonec zvládl zkušený Jakub Konšel, vítěz jednotlivců z roku 2016. Obhájce loňského triumfu Ivo Michálek prošel turnajem také daleko, ale ve čtvrtfinále si vylámal zuby právě na Konšelovi a nakonec skončil šestý.

Útok ze zadních pozic nevyšel

Turnaj jako vždy přinesl několik překvapení. V KO64 například vypadl Jiří Grepl, který netrefil rozhodující kouli a prohrál 12:13 s Ladislavem Chocholoušem. „Na jednu stranu jsem vůbec nebyl schopný hodit dobrou kouli a udělat bod,“ komentoval Grepl, který si díky tříčlenným skupinám a volnému losu v KO128 turnaj příliš neužil a zbytek už sledoval jen jako divák zachumlaný do peřiny. Celý den totiž vědomickému areálu kraloval silný a studený vítr.

Daleko se nedostal ani Lukáš Valenz, vítěz z roku 2015. Zkušený hráč, který už turnaje příliš nehraje, startoval ze zadních pozic, ale byl černým koněm a mnoho favoritů doufalo, že ho nedostane přilosovaného do skupiny. Doufat museli natřikrát, tolikrát se totiž kvůli zmatkům ve startovní listině musely skupiny losovat. Hned z rána se tak turnaj dostal do hodinového zpoždění, nakonec se ale dohrálo relativně brzo.

Všeobecně se nedařilo ženám. Nejlepší byla Veronika Slobodová na deváté příčce. Neopakovaly se tak ročníky 2011 a 2014, kdy se z titulu radovaly Jana Radoušová a Hana Šrubařová. Hned několik favorizovaných hráček však vůbec nedorazilo, stejně jako chyběli i někteří hráči české špičky – například novopečení mužští mistři Michal Habásko a Radek Netušil, mladý Lukáš Michalička či vítěz jedniček z roku 2013 Tomáš Michálek.

Smolařkou roku se stala Beranová

Pro hráče, kteří z hlavního turnaje brzy vypadli, byl připraven doprovodný turnaj o Smolaře roku. Tím se nakonec stala Pavla Beranová, kterou na stupních vítězů doplnili Vojtěch Zikmunda a Jan Vorel. „Vyhrát uprostřed sezóny titul Smolař roku 2018 je opravdu terno. Ještě že už mám na většinu turnajů domluvené spoluhráče a jen doufám, že mě teď nezačnou houfně opouštět,“ glosovala vítězka. „Jo, Pavlo, ohledně tý Kolovský koule… mně do toho asi něco vlítlo…“ nenechala na sebe dlouho čekat vtipná odpověď Vladimíra Brázdy.

Vítězní hráči obdrželi poháry, medaile, vína a plata se škvarky a sádly. Pro vítěze samozřejmě nechyběl ani putovní pohár, na který tedy přibude jedno nové jméno.

Výsledky

« ‹ z 4 › »

Jak se vám turnaj líbil?

Organizace	0
Systém	0
Konkurence	0
Prostředí	0
Občerstvení	0
Ceny	0
Průměr