Sezóna 2018 očima Pétanqueru II.

Sezóna 2018 očima Pétanqueru II.

Rok 2018 byl opět výživný. Hráči si mohli vybrat ze skoro stovky žebříčkových turnajů, navíc k tomu probíhala paralelně Extraliga a 1. liga českých klubů. Na hřištích se objevily nové tváře, někteří dosáhli na první mistrovské triumfy či reprezentační starty a jiní naopak hrát přestali. Hráči i trenéři během roku prožívali své vrcholy i chvíle nezdaru, přesto všechny stále spojovalo to nejdůležitější – láska a vášeň k tomuto sportu. Podívejte se s námi, jací hráči a jaké momenty z roku 2018 zaujali zbylé tři členy naší redakce nejvíce.

Já se pokusím rekapitulovat i události mimo soutěžní hřiště, které se českého pétanque týkají. V únoru se na Rohlence konalo důležité Fórum zástupců, kde se hlasovalo o změnách stanov a volil se kompletní Výbor. Jednalo se o zúžení počtu členů Výboru z nynějších sedmi na pět. Návrh nakonec neprošel hlasováním, a tak se mohlo následně volit šest členů Výboru (sekretář je nevolená funkce). Do voleb vstupovaly v podstatě dvě kandidátky – Petr Stoklásek vedl skupinu sestávající z dosavadních funkcionářů (navíc s Tomášem Pillerem jakožto kandidátem na předsedu STK) a já jsem sestavil silný tým složený z Pavly Beranové, Jirky Koreše st., Dana Bílka, Jana Káry a mě. Předně jsem rád, že obě strany zachovaly dekorum a tentokrát neprobíhala vyhrocená kampaň, která by mohla petánkovou veřejnost rozdělovat. Petr Stoklásek obhájil post prezidenta v dosud nejtěsnějším poměru hlasů 27:20. Fakt, že pro „opozici“ hlasovala většina těch nejaktivnějších klubů v Česku, dává do budoucna naději na změnu.

Český stát v posledních letech razantně zvyšuje výši dotací do sportu a pociťuje to i pétanque. ČFKS obdržela na rok 2018 od MŠMT rekordní dotaci v celkové výši bezmála 1,5 mil. Kč, což je cca o 200 tis. Kč více než vloni. Že je náš sport na vzestupu nejen po finanční stránce svědčí i počet uspořádaných turnajů pod hlavičkou asociace. Všech více než devadesát klání už nestačí objezdit ani Froňkovi, ani Demčíci. Členská základna se také postupně šroubuje nahoru, aktuálně nás je 985. Kdo bude jubilejní tisící člen? Určitě by měl dostat plaketu.

Moje The Best of sezóny 2018:

Hráč: Jakub Konšel
Hráčka: Lucie Venclová, Veronika Slobodová
Střelec: Jakub Konšel
Univerzál: Petr Vavrovič ml.
Plasér: Petr Fafek
Junior: Michal Zdobinský ml.
Objev: organizační schopnosti Mimo Done
Klub: Carreau Brno
Turnaj: Centrope Česko

Ryan Gosling říká, že je lepší se přecenit, než nezkusit něco, o čem si myslíte, že je to nad vaše síly. Plnou vervou se tohoto hesla před rokem zhostil Vláďa Brázda, který, doplněn týmem schopných lidí, chtěl uchopit český pétanque způsobem hodným plnohodnotného sportu. Čestně a bez intrik. Dokonce jsem to sám od něj slíznul za to, že jsem se loni v tomto názorovém formátu opřel do (po mém soudu) klientelistického fungování komise mládeže. Výsledek voleb byl přesto jaký byl, stále se potýkáme s historicky nechvalně známým „o nás bez nás“, kdy rozhodují hlasy neaktivních klubů. Zároveň se ale domnívám, že kritika, jež se v posledních letech na některé členy vedení asociace snesla, jim možná připomněla, jaké by mělo být jejich základní poslání, a například účast na některých letošních juniorských soustředěních dává příslib světlých zítřků.

Hráčem roku se stává Jakub Konšel. Píši to každoročně a zopakuji to i letos. Od toho, kdo byl v daném roce nejlepší, tu máme žebříček. Na prvním místě vidím Jakuba Konšela, který má jen 14 bodovaných turnajů, tedy není důvod pochybovat o tom, kdo byl nejlepší. Jakub jde řadu let čistě sportovním příkladem stovkám hráčů a k prvenství mu gratuluji. Nebylo by však fér, kdybych protentokrát nezmínil ještě jedno jméno. I Jiří Koreš ml. se letos blýsknul skvělou formou a vyhrál několik mistrovství, včetně toho nejdůležitějšího – kvalifikace trojic. Přidal jen jeden turnaj navíc a za Jakubem zaostal pouze o 300 bodů. Mezi ženami dominovala Veronika Slobodová, jež v mých očích herně vyrostla především díky stabilitě předváděných výkonů v důležitých zápasech. Má za sebou sezónu, na kterou může být právem pyšná.

Závěrem mi dovolte přidat i pár slov o klubovém úspěchu Carreau. Přestoupil jsem po letech s velkým očekáváním do týmu, kde jsem v počátcích herně vyrůstal, a bylo mi nesmírnou ctí stát se součástí kolektivu, který opanoval Extraligu bez prohry. Řada událostí v mém osobním životě zapříčinila to, že jsem se sám zúčastnil pouze osmi bodovaných turnajů a mé priority šly od pétanque mírně bokem, přesto se mi konečně podařilo vybojovat účast na zahraniční soutěži (čti reprezentační triko) a na tomto místě bych chtěl všem mým klubovým parťákům upřímně poděkovat.

Moje The Best of sezóny 2018:

Hráč: Jakub Konšel
Hráčka: Veronika Slobodová
Střelec: Jakub Konšel
Univerzál: Petr Vavrovič ml.
Plasér: Jiří Koreš st.
Junior: Michal Zdobinský ml.
Objev: Michal Zdobinský ml.
Klub: Carreau Brno
Turnaj: Centrope Česko

Když je petanquérům přáno

Letošní sezóna byla nabita pozitivními zprávami. Hned od začátku sezóny to byly ty o počasí, pak se reprezentacím povedlo dostat pozvání na malý VIP turnaj v Thajsku, mužská repre se nakonec vešla na MS v Kanadě a žádná z reprezentací neudělala ostudu, ba naopak! A to i v případech, kdy z mého pohledu nevycestovala nejsilnější možná sestava. Letošní kvalifikace nabídly taky zajímavou podívanou a budu všem reprezentantům držet palce, aby pokračovali minimálně na stejné vlně a zúročili svoje zkušenosti, jelikož nikdo nebude mít v reprezentačním dresu premiéru.

Momenty, na které budu vzpomínat

Takových momentů bylo hned několik. Ten nejčerstvější je z amerického turnaje Amelia Island Pétanque Open, kde za mnou přišel neznámý člověk, jen aby mi řekl, že v Kanadě se mu moc líbil výkon českého střelce na ateliérech a že by taky jednou rád střílel s takovou lehkostí a vůbec že český tým působil moc příjemně a líbila se mu jejich hra.

Highlight byl ale mnohem dřív, jak asi tušíte. Nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy jsem získala svôj první český titul. Navíc v kategorii, kde ho žádná žena ještě nezískala, v kategorii, kde se nedá spoléhat na náhody nebo haluze a ani vás nepotáhne spoluhráč, když se zrovna úplně nedaří. A to se mi ráno na mistrovství ve střelbě ani moc nechtělo jet.

Největší bizár

O Americe se toho namluví hodně. Je to ale opravdu jiný svět, i pétanquově. Celková úroveň je mnohem nižší než u nás, to je ale způsobeno obrovskou rozlohou států a faktem, že se hráči téměř nepotkávají s jinou konkurencí než z vlastního klubu. Nebo toho nejblíž sousedícího. Co mně ale opravdu zarazilo, to je kupování spoluhráče. Američani zaplatí několik (víc jak zvládnete na rukou spočítat) tisíc dolarů, aby si zahráli se světovou špičkou. Na tom by ještě nic tak divné nebylo. Ale je ten spoluhráč pak vlastně vůbec nezajímá, baví se s publikem a jen tak mimochodem jdou odhodit kouli. Bylo to poprvé, co jsem viděla Dylana škaredě se koukat na spoluhráčku.

Moje The Best of sezóny 2018:

Hráč: Jiří Koreš ml.
Hráčka: Sylva Mrázková
Střelec: Jakub Konšel
Univerzál: František Kaplánek
Plasér: Jiří Koreš st.
Junior: Jan Vorel
Objev: Soňa Kotúčová
Klub: Carreau Brno
Turnaj: Centrope Česko

2 komentáře

  1. Ahoj přátelé petanque,

    chci vám všem za sebe i za klub Mimo Done popřát příjemný konec roku, a především, aby vám koule přes zimu nezrezly a brzy jsme se potkali na turnajích v roce 2019! Ale také chci poděkovat všem, kdo se podíleli na zajímavém přehledu nejzajímavějších událostí roku 2018 a to tedy jmenovitě Vláďovi Brázdovi a všem respondentům!
    Rád bych tady za sebe vypíchl pár věcí – například zmínku, že členská základna stále roste, a to tak, že máte šanci potkat náhodou hráče petanque před Vánoci v narvaném nákupním centru (viď Vláďo!). Ale také mne potěšilo, že jsou tací, kdo si „všimli“ aktivit našeho mladého klubu Mimo Done – a to ať se to týká úrovně stravy při našich turnajích, tak ocenění za naše organizační schopnosti. No snažíme se, ale teprve rok 2019 potvrdí, zda-li to vše nebyla jenom náhoda a zda-li nám naše manželky a přítelkyně budou i v příštím roce ochotny navařit a stát celý den na baru při dalších turnajích. V této souvislosti chci vyjádřit obdiv všem, kdo organizují turnaje pro nás hráče – teprve, kdo si to vyzkouší na vlastní kůži, může ocenit, co to vše znamená za úsilí, především pokud vše stavíte na zelené louce. Tedy ještě jednou za náš klub: díky všem za ocenění, podporu a vyjádření přátelství a sympatií k našemu klubu!
    Chci ještě na závěr říct za sebe: před dvěma léty jsem o skutečném petanque prakticky nic nevěděl. Ale díky mým dvěma synům, našim mladým kamarádům z Nymburka a všem vám, které potkávám na turnajích, už vím, že se budu hře v petanque věnovat celý život. Nevím, jestli se někdy dostanu například do první stovky nebo padesátky. Ale to pro mne není vůbec důležité. Podstatné je, že se petanque pro mne stává součástí života. Je mi jasné, že jste na tom většina z vás úplně stejně.

    Tak ať nám to střílí!
    A KRÁSNÝ ROK 2019!

    Ahoj
    Martin Z.
    Mimo Done Nymburk

    Reply
  2. Děkuji Vláďovi, Jirkovi a Veronice, za krásné články ze kterých sálá láska k petanque a těším se na letošní sezónu.
    Šťastný nový rok.

    Reply

Přidej komentář