Titul mistra jednotlivců si k narozeninám nadělil Petr Vavrovič!

Titul mistra jednotlivců si k narozeninám nadělil Petr Vavrovič!

Vědomice Den před svými dvacátými narozeninami si titul českého mistra jednotlivců připsal Petr Vavrovič ml., který v napínavém finále těsně porazil kolegu z kategorie espoirs Lubomíra Srnského. Za pomyslného vítěze celého víkendu lze však bez přílišné nadsázky považovat třetího Jakuba Konšela, který k bronzové medaili z tête-à-tête přidal v neděli ještě zlato z mistrovství ve vyrážení a vystoupal tak znovu na absolutní špici českého pétanque žebříčku.

Jednotlivci, to je v pétanque specifická disciplína. Zvláště v tuzemsku, kde si jich během sezóny příliš neužijeme. Skoro každý pétanquer zaujímá vůči této turnajové kategorii jasně vyhraněný postoj. Buď jedničky milujeme, nebo je naopak moc rádi nemáme. Někteří hráči mluví o “turnaji introvertů”, jiným chybí podpora a rada spoluhráče, dalším naopak vyhovuje, že se za svůj výkon zodpovídají jen sami sobě a tak dále. Svébytný je i systém hry ve skupinách na dvě prohry bez časového limitu. 

MČR jednotlivců je náročné i fyzicky. “Doktore, mě tak bolí srdce”, vzdychal před zahájením turnaje Ruby Goroňo Lopéz. Na dotaz Jiřího Koreše mladšího, proč ho tak bolí, odpovídal: “Mě tak bolí srdce z toho, jak vás dneska všechny porazím!” Ukázalo se, že nebyl příliš daleko od pravdy. Jeho bolest vyléčil až v osmifinále Vladimír Brázda.

Křížová cesta turnajem

Ve sluncem rozpáleném boulodromu SK Sahara Vědomice na břehu Labe se letos o mistrovský titul utkalo sto třicet osm hráčů. Ti byli rozlosováni do dvaačtyřiceti tříčlenných a tří čtyřčlenných skupin. Nejúspěšnějších třicet osm z nich automaticky postupovalo do KO 64. Dalších dvaapadesát postoupivších se nejprve muselo o zbylých dvacet šest míst poprat v “děravé” 128.

Vyčerpávající kalvárií si tak prošel například výborně hrající Leoš Krejčín, který se ve 128 popasoval s Jiřím Korešem st., aby v 64 porazil Jana Michálka a ve 32 ještě Jiřího Grepla, čímž se mu podařilo vyklepnout třetinu naší redakce. A protože to Leošovi stále nestačilo, zvítězil v osmifinále také nad Tomášem Michálkem. Jeho spanilou jízdu dokázal zastavit až Jakub Konšel ve čtvrtfinále.

Jelikož Krejčín vyřadil Jana Michálka a Jiřímu Korešovi ml. vystavil už v KO 32 stopku Lubomír Srnský, bylo jasné, že se loňské finále opakovat nebude.  Michálek i Koreš tak přišli o vstupenku do exkluzivního klubu lidí, kterým se titul mistra jednotlivců podařilo získat vícekrát než jednou. Ten dosud tvoří jen tři hráči – Milan Hašek, Pavel Valenz a Ivo Michálek, kterým se podařilo zvítězit dvakrát. Šanci přidat třetí titul měl jen poslední zmíněný, který navíc oba předchozí tituly získal právě ve Vědomicích, ale brněnský hráč tentokrát nepřekročil 32KO.

Konšela zastavil až Vavrovič

Bronzový Konšel postupoval ze skupiny rovnou do KO 64, kde si s dvojkou smlsnul na Thomasi Rogerovi, ve “dvaatřicítce” poměrně hladce porazil i několikanásobného seniorského šampióna Miroslava Řehoře a v postupu do čtvrtfinále ho nezpomalil František Kaplánek, kterému v osmifinále dovolil pouhé dva body. Ani Leoš Krejčín, kterému se v tu chvíli za pasem houpaly pomyslné skalpy hned čtyř favoritů, na něj nestačil. 

V semifinále však padla kosa na kámen. Tady na Jakuba Konšela čekal týmový kolega z loňské reprezentace Petr Vavrovič ml., který již v KO 32 nemilosrdně vyprovodil dalšího reprezentačního a zároveň i klubového spoluhráče Petra Fafka. Jako dezert si pak dal ještě dva Vrchlabáky – v šestnáctce svedl vyrovnaný a nervy drásající souboj s Lukášem Michaličkou, ve čtvrtfinále smetl Vladimíra Brázdu. 

První semifinále tedy proti sobě postavilo Petra Vavroviče ml. a Jakuba Konšela. Oba jsou výborní střelci, oba mají zkušenosti ze zahraničí, oba patří k české špičce, ale zvítězit mohl jen jeden. V sobotu to byl ten o něco málo “univerzálnejší” z nich, tedy Petr Vavrovič ml. Konšelovi se příliš nedařilo na střele, čímž přišel o svou největší výhodu, a jak zápas postupoval a mladší kolega získával náskok, začal chybovat i na plase. Vavrovič naopak předvedl stabilní výkon a zvítězil v poměru 13:8.

Lukáše nepustil do finále Srnský

Vojtěch Lukáš postupoval turnajem nenápadně, ale efektivně. Nejprve si v 64 hladce poradil s Jindřichem Horáčkem, ve 32 vyřadil Iva Michálka a v osmifinále Petra Tománka. Čtvrtfinálový zápas proti Kateřině Froňkové se již hrál za značného diváckého zájmu. Vyrovnaná hra, úspěšnost na střele a spolehlivost při dohozu, to jsou devizy, s kterými Vojtěch Lukáš obvykle operuje. Tentokrát mu možná proti Froňkové pomohla i legendární “vrchlabská osmička”, kterou mu  Bůh pétanque dlužil z  Centrope v Liblicích. 

Stříbrný Lubomír Srnský přešel poměrně hladce přes svého reprezentačního kouče Jiřího Ježka a přes počáteční obavy si poradil i s obhájcem titulu Jiřím Korešem ml., aby ho pak v osmifinále málem vyřadil domácí hráč Pavel Kocourek, kterého podporovala plná lavička fanoušků. Srnský musel kvůli prováhanému začátku zápasu stahovat devítibodový náskok. “Tys ten zápas pustil!” obviňovali Kocurka z legrace kluboví kolegové, když nakonec s vrchlabským hráčem těsně prohrál. “Aaaale, za těch pět set mi to stálo a aspoň stihnu fotbal!” kontroval vyřazený žertem.

Srnský pak přešel ještě přes Václava Valíka a v semifinále se postavil Vojtěchu Lukášovi. Ten měl v utkání ze začátku jasnou převahu. Srnský ho pustil až na dvanáct bodů, zatímco sám stahoval z pětky. To se mu nakonec podařilo a mohl se těšit do finále.

Finále v rukou espoirs

Ve finále letošního MČR se tak utkali dva hráči z kategorie espoirs s naprosto rozdílným stylem hry, což divákům na tribunách u centrkurtu přineslo zajímavou podívanou. Srnský se vrhal do útoku – občas poněkud bezhlavě, ale z počátku mu to vycházelo – a během téměř každého náhozu alespoň jednou změnil techniku střely, zatímco Vavrovič hrál od začátku klidně, vyrovnaně a spíš na jistotu. Absolutně se nenechal rozhodit tím, že soupeř zvyšuje náskok. Rozvaha a chladná hlava  se mu nakonec vyplatily v posledních dvou náhozech, kdy zahrál na jedničku a Srnský naopak chyboval.

Vůbec se mi nevydařil začátek zápasu a prohrával jsem 2:7. To Lubana uklidnilo a začal udávat tempo zápasu. Ale za stavu 8:12 se mi povedly dva poslední náhozy. Nejdříve jsem udělal dva body a následující nához jsem zápas překlopil na svoji stranu, když se mi podařilo bodovat za tři,“ snažil se popsat průběh finále, které skončilo 13:12, Petr Vavrovič. „Ale abych řekl pravdu, tak jsem byl asi v nějakém transu, protože jsem si průběh zápasu moc nepamatoval a musel jsem konzultovat, jak to vlastně bylo,” smál se.

Poražený Lubomír Srnský hodnotil zápas také pozitivně. “Myslím že to byl celkem hezký zápas vzhledem k tomu že se hrálo na dlouhé vzdálenosti, což byl i můj cíl, protože jsem chtěl trošku umazat výhodu střelecké výkonnosti, která je jasně na straně Péti. Ve finále jsem hrál vlastně stejný petanque jako celý den, střílel jsem pouze přední dobré koule, jinak jsem útočil spíš ostřejším plasem, protože ve Vědomicích je na to povrch ideální, koule dobře drží směr. Řekl bych, že jsem hrál celý zápas v klidu, bez nervů, s takovým uspokojením, že jsem do dotáhl až tam,“ řekl.

Slova ale měl i pro nepovedený konci finále. „No a ve chvíli, kdy stačilo udržet chladnou hlavu, tak jsem se nechal zbytečně rozhodit špatně nahozeným košonem. Do toho přišlo uvědomění, jak blízko jsem vítězství a místo toho, abych se zasoustředil na pár dobrých plasů, tak jsem udělal dvě tři špatná rozhodnutí, která mě stála zápas. Péťa v posledním náhoze projevil silné nervy a dal carreau, které vlastně rozhodlo zápas,“ sypal si na hlavu popel vrchlabský hráč. „Prostě se ukázalo, že Péťa letos odehrál mnohem více těžkých zápasů, víckrát musel v těžké situaci pracovat s hlavou a to prostě sehrálo svoji roli. Každopádně jsem aspoň po slabším začátku sezony trošku rozmrzl a udělal si radost, jedničky jsou pro mě fakt velmi zábavná disciplína,” dodal Srnský, který si ještě před týdnem v Liblicích stěžoval, že se mu letos vůbec nedaří.

Jakeš oficiálně Smolařem

Celý turnaj svižně odsýpal a o vítězi bylo rozhodnuto ještě za světla. Hráči dostali snídani i oběd s dezertem a finálovému zápasu přihlíželo mnoho diváků i mimo pétanque prostředí, kteří si přišli poslechnout hudební skupinu Brutus, jež rozezněla svůj bigbít zhruba hodinu po konci mistrovství. Pořadatelé také připravili doprovodný turnaj “pro největšího smolaře”, kterým se stal Zbyněk Jakeš z Valšovic.

 

Výsledky

Petr Vavrovič mladší
(PC Sokol Lipník)

Lubomír Srnský
(1. KPK Vrchlabí)

Jakub Konšel
(POP Praha)

 

Autoři: Vendula Boubínová

Foto: SK Sahara Vědomice, Matúš Lacko

Jak se vám turnaj líbil?

Organizace
6
Systém
6
Konkurence
6
Prostředí
5
Občerstvení
5
Ceny
5
Průměr
  Načítání, prosím počkejte yasr-loader

Žádné komentáře

Přidej komentář