Ženská reprezentace obhájila mistrovský titul

Ženská reprezentace obhájila mistrovský titul

Brno – Slatina – 9 ženských týmů se utkalo o titul českých mistryň, který obhájily největší favoritky Romana Hodboďová, Lucie Venclová, Alice Hančová a Sylva Mrázková. Ve finále porazily Bronislavu Urbanovou, Františku Karáskovou a Soňu Karáskovou. Bronzové medaile vybojovaly Jiřina Demčíková, Dana Tomášková a Monika Pillerová. Vítězky si kromě dalšího titulu do své pestré sbírky vybojovaly právo reprezentovat české barvy na mistrovství Evropy, které se bude za rok konat ve španělském Almerimaru.

O již 24. titul v kategorii žen přijelo do brněnské Slatiny bojovat devět týmů. Ve startovní listině nechyběly vítězky posledních šesti ročníků, tedy tým obhájkyň titulu Hodboďová-Venclová-Mrázková-Hančová a čtveřice Svobodová-Krpcová-Radoušová-Konečná. Nikomu jinému se během této doby vyhrát nepodařilo.

Co se změnilo za více než 20 let?

V osobě Alice Hančové se navíc ztělesňovala celá historie tohoto mistrovství, vždyť vyhrála hned druhý ročník. Ženské mistrovství se od roku 1997 v mnohém změnilo. Například v tom, že nyní hrají obvykle v týmu čtyři hráčky a využívá se střídání. Tenkrát jsme byly jen tři (a v roce 1997 dokonce jen dvě, pozn. red.). Rozdíl je i v kvalitě, a to především ve střelbě. Bohužel stále toto mistrovství hraje malý počet týmů, to se nezměnilo,“ poskytla sondu do minulosti jedna z nejzkušenějším hráček na českém okruhu. 

Díky lichému počtu devíti týmů jury rozhodla o změně hracího systému a tak na rozdíl od mužů hrály ženy čtyři kola švýcara a následně semifinále. Z prvního místa postoupil tým Demčíková-Pillerová-Tomášková, který jako jediný nepoznal v základní části porážku a který ve čtvrtém kole zdolal i obhájkyně.

Obhájkyně utekly hrobníkovi z lopaty

Za semifinálového soupeře byl vítězkám švýcara moravský triplet Karásková-Karásková-Urbanová. A právě Moravanky rozjetému triu z Čech vystavily stopku. Hráčkám z Krumsínu, Adamova a Brna vycházelo zpočátku téměř vše, zatímco dosud vítězící trojice Demčíková-Pillerová-Tomášková se začala trápit. Za stavu 11:2 ještě došlo k pokusu o zvrat na 11:8, ale přes „vrchlabskou osmičku“ se nedalo dostat. A tak původně natěšená trojice utrpěla porážku 13:8.

Druhou semifinálovou dvojici tvořily obhájkyně v čele s Romanou Hodboďovou a trio Krejčínová-Malá-Moosová. V semifinále se tak potkaly loňské finalistky. A stejně jako loni se i letos nakonec radoval zkušenější tým. Obhájkyně titulu ale musely svést velmi těžký boj a proti přesně hrajícím soupeřkám tahaly dlouhou dobu za kratší konec. Využily však svých zkušeností a skutečnosti, že byly v týmu čtyři. Střídáním a změnou taktiky postupně vývoj utkání dorovnaly a ve vypjaté koncovce zápas vítězně překlopily na svoji stranu.

Vysněný narozeninový dárek

Samotný finálový zápas již žádné velké překvapení nepřinesl a po přesvědčivém výkonu si Hančová, Hodboďová, Venclová a Mrázková dokráčely pro titul a s ním spojené právo startu na mistrovství Evropy ve Španělsku v příštím roce. „Obhájit je vždy těžší než vyhrát poprvé nebo po pauze. Nejtěžší bylo rozhodně semifinále. Nedařilo se nám tak, jak bychom si přály a soupeř hrál velice dobře. Ale díky včasnému zásahu trenéra za stavu 5:10, změny hry a práce celého týmu jsme dokázaly zápas otočit,“ popisovala cestu za obhajobou medailemi ověnčená hráčka Romana Hodboďová.

Pro hráčku POPu titul v ženách opravdu není něčím novým. „Mělo by jít o 13. titul z žen a celkově 24. titul. Ten první byl v roce 2000, takže to už je pěkná řádka let. Radost mám pokaždé obrovskou, spíše větší a větší, obzvlášť když jde o reprezentaci. Ten pocit se nedá omrzet. V sobotu to byl vysněný narozeninový dárek,“ popsala své pocity Hodboďová, jejíž štěstí mohlo být ještě umocněno o fakt, že v paralelním mistrovství mužů se podařilo vyhrát i jejímu muži Pavlu Hodboďovi.

„Děkuji, ženy a nejlepší kouči, za zisk 10. titulu mistryň republik a celkově 14. titul. Můj syn byl u toho, byl skvělý, doufám, že také zažije ten vítězný pocit. Ten se totiž nikdy neomrzí. Je mi velkou ctí být v takovém týmu. Vážím si vás všech, kteří nám drželi palce a fandili. Mám vás moc ráda,“ vyjádřila se emotivně k vítězství Lucie Venclová.

Komu dalšímu se dařilo?

Na otázku, kdo z jiných týmů předvedl nadstandardní výkony, měla Alice Hančová hned jasno. „Velmi dobře plasovala na první kouli Šárka Moosová a střelecká stálice Jiřinka Demčíková opět nezklamala,“ chválila vrchlabská rodačka.

Boj o třetí místo byl spíše o tom, komu zbylo více morálních sil. Na jedné straně stál triplet vedený Danou Tomáškovou, který se nemohl vzpamatovat z nečekané prohry v semifinále, na straně druhé tým vedený Lenkou Krejčínovou, který nedokázal vrátit loňskou porážku současným reprezentantkám. Šťastnějšími byly nakonec první jmenované, které poměrně rychle zvítězily a odvezly si tak domů zasloužené cenné medaile a krásné poháry za třetí místo.

Autoři: Ivo a Jan Michálkovi

Výsledky

Alice Hančová
(1. KPK Vrchlabí)

Lucie Venclová
(1. KPK Vrchlabí)

Sylva Mrázková
(PC Kolová)

Romana Hodboďová
(POP Praha)

Františka Karásková
(Hrode Krumsín)

Soňa Karásková
(Fenyx Adamov)

Bronislava Urbanová
(1. Starobrněnský PK)

Jiřina Demčíková
(SK Sahara Vědomice)

Monika Pillerová
(SK Sahara Vědomice)

Dana Tomášková
(United Balls of Únětice)

« z 6 »

Jak se vám turnaj líbil?

Organizace
0
Systém
0
Konkurence
0
Prostředí
0
Občerstvení
0
Ceny
0
Průměr
 yasr-loader

Žádné komentáře

Přidej komentář