Kolová – Jindřichu Kaucovi hraní na západě svědčí, ne nadarmo je členem PC Kolová. Z prvního místa se radoval naposledy loni v dubnu v Chebu a předtím v únoru rovněž v Kolové. V pátek 5. července to potvrdil na 23. ročníku Kolovské koule, která měla letos status kategorie prestige.  S Janem Marhoulem nezaznamenali během celého turnaje ani jedinou prohru a ve finále si hladce poradili s Petrem Fafkem a Františkem Kaplánkem. Třetí příčku obsadili junioři Jan Vorel a Vojtěch Bílek.

O křišťálovou trofej z karlovarských skláren Moser se letos v srdci drsné sudetské přírody utkalo dvaapadesát dvojic. Tradičně je zde přivítal předseda PC Kolová, vladyka, stařešina a náčelník místního kmene v jedné osobě Ivo Kacerovský, který v úvodním projevu neopomněl zmínit vlastní nadpřirozenou schopnost zajistit na turnaj ideální počasí (23 stupňů, lehký vánek, polojasno, během dne jasno).

Hrálo se švýcarským systémem na pět kol postupem do KO 16, což budoucím vítězům umožňuje mírné zaváhání, ovšem Jindřich Kauca s Janem Marhoulem žádnou berličku nepotřebovali. Pětkrát hladce zvítězili a žádný z jejich soupeřů se na počítadle nedostal přes osmičku.

Stříbrní Petr Fafek s Františkem Kaplánkem začali svou krasojízdu podobně, v prvních dvou kolech dokonce neinkasovali ani jeden bod a teprve v pátém nestačili na Petra Vavroviče ml. s Kateřinou Froňkovou.

Postup juniorů Jana Vorla a Vojtěcha Bílka byl o něco napínavější. Do KO šli s pouhými třemi výhrami z jedenáctého místa. V šestnáctce svedli vyrovnaný souboj s vědomickým dubletem Přibyl-Mikyška a těsné vítězství 13:12 jako by je povzbudilo k ještě lepšímu výkonu. Své čtvrtfinálové soupeře Kacerovského s Klírem bez milosti smetli 13:5, přičemž střelec Bílek minul za celý zápas pouze dvakrát a většina jeho střel byla čistá “káčka”. V semifinále jim to však oplatili budoucí vítězové. Oba junioři převedli solidní výkony, ale Kauca s Marhoulem jim jednoduše neposkytli ani milimetr prostoru, protože prakticky nechybovali. Juniorská dvojice si dokázala tvrdě vydřít pouhé tři body a nezbývalo jí, než čekat, kdo prohraje ve druhém semifinále, které se nakonec protáhlo na téměř dvě hodiny.

Diplomatické faux-pas

Za smolaře a zároveň nejzhrzenějšího hráče Kolovské koule lze bez nadsázky označit obhájce z minulého ročníku Jiřího Froňka. Nejen, že ho loňský spoluhráč Petr Vavrovič ml. letos bez mrknutí oka vyměnil za jeho dceru Kateřinu; ta navíc odmítla Jiřího žádost “pustit” (záměrně prohrát, pozn. red.) poslední zápas v základní části a umožnit tak otci postup do KO. Froněk skončil po švýcaru těsně pod čarou, několikrát dceru proklel a nazval ji krysou. Nakonec projevil fatální neznalost místních tradic a zvyků, když se ji pokusil vyměnit s domorodým náčelníkem Kacerovským za živou krávu, přestože každý ví, že živá – vlastně i mrtvá – kráva je v Kolové hodnocena vysoko nad ženu. Náčelník naštěstí přešel incident s neobvyklým nadhledem, celou trapnou záležitost odbyl vtipem a téměř se neurazil. Froněk se nakonec v dohrávkách propadl na celkové devatenácté místo.

 Nejnapínavější souboj dne vs. rychlé finále

V druhém semifinále se utkali Markéta Palicová a Vojtěch Lukáš s Petrem Fafkem a Františkem Kaplánkem. Když byl po první půlhodině stav 9:0 ve prospěch sehrané jablonecké dvojice, málokdo pochyboval o vítězi. Jenomže Fafek s  Kaplánkem, kteří spolu naopak hráli úplně poprvé, se nemínili vzdát a karta se začala pomalu obracet. Před posledním náhozem byly oba kolíčky na dvanáctce a poslední slovo ve vypjatém souboji měl nakonec Petr Fafek. Když se mu nadvakrát nepovedlo dohodit kýžený třináctý bod, pomohl si k nejtěsnějšímu vítězství střelou.

Přes nevyhnutelnou únavu dokázali Fafek s Kaplánkem ve finále zabojovat, ovšem na odhodlaného Kaucu s Marhoulem to tentokrát nestačilo. Kolovsko-loděnická dvojice zvítězila za hlasité podpory místních v poměru 13:8 a získala tak trofeje ve formě obří křišťálové koule, která může podle místního šamana i zapálit byt. Zatímco pro Marhoula byla výhra Kolovské koule premiérou, Kauca zde stanul na nejvyšší příčce už popáté a stal se tak nejúspěšnějším hráčem v historii turnaje. “Jindra hrál výborně. Už dlouho jsme ho neviděli v takové střelecké formě,”  shodovali se diváci.

Lukáš a Palicová nastupovali do zápasu o třetí místo v podobné kondici, jako Fafek s Kaplánkem do finále a celý duel měl i podobný průběh. Nechyběly zajímavé herní momenty, ale odpočatá dvojice Bílek-Vorel dovolila jabloneckým hráčům pouhých sedm bodů. Dokonce i jablonečtí fanoušci chválili sehranost juniorské dvojice. “Já myslím, že jsou perfektní tým. Výborně se navzájem doplňují,” řekla Jana Lukášová bezprostředně po zápase.

Jan Vorel s ní souhlasí. “Chtěl bych Vojtovi poděkovat. Vážím si toho, že se mnou hrál, moc mě to s ním bavilo a hrál úplně neskutečně, bez něj bych určitě nepostoupil,” zářil Vorel, nešetře oprávněnou chválou na svého spoluhráče, jehož střelecké výkony během dne uhranuly i nehrající diváky.

Autor: Vendula Boubínová

Výsledky