Buis-les-Baronnies, Francie – Quintais, Suchaud, Le Boursicaud, Sarrio, Puccinelli a další velká jména. Není tak časté, aby se 30 šampiónů pétanque sešlo na jednom místě. Ve vesnici Buis-les-Baronnies však tyto hráče můžete nejenom potkat, ale dokonce si s nimi a proti nim zahrát! V září 2019 jsem měl možnost se tohoto turnaje zúčastnit již počtvrté a premiérově u toho byl i Jirka Koreš starší.

Změna hracího systému turnaji pomohla

V minulých letech si „amatér“ nalosoval do svého týmu „šampióna“ a s tím hrál celý turnaj. V letošním roce však došlo k podstatné změně. Každý hráč si na začátku vylosoval číslo, které mu přiřadilo spoluhráče i soupeře na celý turnaj. To v praxi znamenalo 12 jistých zápasů a semifinále pro nejlepší čtyři amatéry a šampióny. Tento formát je velmi atraktivní, protože vám zaručuje, že si zahrajete i s hráči absolutní světové extratřídy. Já jsem si první rok nalosoval Philippa Quintaise, ale v dalších letech jsem už takové štěstí neměl.

Bravo, Jirka!

Jirka Koreš je zkušený hráč a reprezentant a už slyšel nespočet pochval svých skvělých hodů. Poprvé ale „bravo, Jirka“ slyšel i od třináctinásobného mistra světa Philippa Suchauda. A ne jedenkrát. Jak sám říká: „Ten zápas se mi povedl asi nejvíc a během pár náhozů jsme ho vyhráli 13 – 0“.

A jaký byl další jeho nezapomenutelný zápas? „Určitě hned ten první v týmu s Thierrym Bezandry, který jsem zakončoval kárem za 5 bodů. Thierry z toho měl snad ještě větší radost, než já,“ svěřil se Jirka. Bezandry je vůbec jeden z nejideálnějších hráčů pro tento typ turnaje. Bere spoluhráče jako rovnocenné a hraje tak, aby se právě oni co nejvíce bavili. V zápase, kdy jsem hrál proti němu například jeho přibližovač nezvládal začátek a Thierry to několikrát řešil vystřeleným košonem. Spoluhráči jenom řekl: „Buď v klidu, budu vystřelovat košona tak dlouho, dokud se nechytneš“.

V utkání, kde jsem s ním nastoupil já se za stavu 4 – 1 dvakrát netrefil, soupeř dal 4 body na 4 – 5 a Thierry řekl soupeři: „Dvakrát se netrefit, to je nemyslitelné. Odteď vám za každou mojí zkaženou kouli dám 10 Euro“. Do konce zápasu zkazil jedinou kouli!

7 proher v řadě – kdo z vás to má?

První den se hrálo 7 zápasů. A mně se podařilo to, co ještě nikdy – všech 7 jsem prohrál! A to jsme v prvním utkání v týmu s Quintaisem vedli už 11 – 0. Ze zakletí mě dostal druhý den sympaťák Roman Fournié a zůstane tak navždy zapsán ve Zlaté knize únětického pétanque! Fournié se dostal i do finále celé soutěže, ve které podlehl čerstvému vítězi Masters a svému kamarádovi a častému spoluhráči Christophovi Sarrio.

Jirka Koreš měl úspěšnost mnohem vyšší než já, ale ani jemu to nestačilo na postup mezi nejlepší čtyři. Ale celková úroveň hry a organizace ho nadchla, stejně jako Alenu Korešovou, která sledovala zápasy jako divačka.

Předkrm toho nejlepšího z aktuálního pétanque

Den před turnajem Trophée des As se odehrálo na ostrovech Frioul kousek od Marseille semifinále a finále letošních Masters de Pétanque, tzv. Final Four. Takovou příležitost jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít a už v 9 hodin ráno jsme seděli na lodi, která nás během 20 minut zavezla na ostrovy.

Ve 12 hodin nastoupil držitel titulu Jean-Michel Puccinelli proti silnému týmu Quantais – Suchaud – Rocher – Lucien, který poměrně bez problémů toto klání ovládl. V 15 hodin hrál tým Maroka proti aktuální reprezentaci Francie (Bonetto – Sarrio – Montoro – Robineau). Maročani měli šestkrát možnost ukončit zápas. Stačilo k tomu „jenom“ vystřelit soupeřovu kouli. Ani jednou se to však nepodařilo a ve finále se tak aktuální reprezentace Francie utkala s tou minulou.

Především Sarrio a Bonetto skvěle stříleli a nedali finálovému soupeři šanci. Mickaël Bonetto je z Marseille a není tak divu, že měl mezi diváky nejvíce fanoušků, kteří se radovali z jeho prvního titulu Masters. V Bulharsku si může se svými spoluhráči připsat první evropský titul do svého palmares. Francie patří rozhodně mezi největší favority.