Phnom Penh, Kambodža – Do Kambodžského království, které v 70. letech minulého století neslavně proslulo řáděním Rudých Khmérů, kteří vyvraždili čtvrtinu tehdejšího obyvatelstva, se přesunulo mistrovství světa juniorů a žen. Tentokrát se lité boje odehrávaly jen na těžkých hřištích, na kterých se čeští reprezentanti neztratili a dokázali postoupit ze základních kol. Mezi ženami titul slavily fenomenální Thajky, mezi juniory se nejvíce dařilo francouzským hráčům.

Sedmnácté mistrovství juniorů a žen se letos v listopadu konalo v hlavním městě Kambodže Phnom Penhu. Po několika šampionátech odehraných v Thajsku se vrcholný světový turnaj posunul ještě o kousek dále. Česká asociace vyslala reprezentanty do obou kategorií, takže o prestiž a zkušenosti bojovali naši junioři i ženy. Šampionát byl velmi dobře obsazen, nicméně některé státy jako Slovensko vyslaly své hráče pouze v jedné kategorii nebo se šampionátu nezúčastnily vůbec, což byl případ třeba Slovinska či Rakouska. Naopak díky geografické poloze se zúčastnily ty země, které na vrcholných akcích konaných v Evropě máme možnost vídat méně. V ženské kategorii se představilo rekordních 48 týmů. Zastoupen byl doslova celý svět, nechyběl žádný z kontinentů.

Pořadatelé z Kambodži věnovali přípravě a průběhu mistrovství velké úsilí, od výstavby samotného sportoviště až po zajištění skvělého zázemí pro účastníky šampionátu. Českou republiku reprezentovali v kategorii juniorů Vojtěch Bílek, Filip Vedral, Martin Hájek a Michal Zdobinský. V kategorii žen Alice Hančová, Lucie Venclová, Romana Hodboďová a Sylva Mrázková. Výpravu, kterou vedl Pavel Hejl starší, doplnili na trenérských postech Jan Hudík, Pavel Hnilica a Ivo Michálek. Českou stopu na mistrovství ještě podtrhl Karel Dohnal, který se jako člen světové pétanqové federace podílel na řízení celé akce.

Střelbě dominovali Asiaté

Po příletu v rámci aklimatizace výprava trénovala a také navštívila královský palác a jeho okolí. Jako první do bojů zasáhli Michal Zdobinský a Lucie Venclová, kteří nás reprezentovali v dovednostní disciplíně střelby na přesnost. Michal nastřílel 15 bodů, což na postup do opravek nestačilo a obsadil celkové 20. místo z 27 startujících. Lucie nastřílela o bod více, bohužel se jí nepodařila poslední disciplína a také ona se o pouhé dva body nedostala do opravek. Celkově obsadila 27. místo z 43 startujících.

V juniorské kategorii nejlepšího výsledku 44 bodů dosáhli shodně Iarotia Rakotoarivelina z Madagascaru a Joe Casale z Francie. Iarotia v základní části, Joe ve čtvrtfinále. Mistrem světa se však stal thajský borec Rinkeaw Peempod, který porazil ve finále Jean Philippe Bucheho z Monaka v poměru 37:15. V ženské kategorii obhájila mistrovský titul Ke Leng z domácí Kambodže, která poměrem 36:22 porazila ve finále Bivilak Thepphakan z Laosu. Nejlepšího bodového výsledku v celé ženské soutěži dosáhla právě Ke Leng a to výkonem 48 bodů v semifinále.

Junioři postoupili ze švýcara

Samotný turnaj se hrál švýcarským systémem na pět kol a následným KO. Hrálo se na poměrně velmi těžkém terénu. Betonový základ byl poset ostrými kamínky, z nichž některé byly i o velikosti několika centimetrů. Terén tedy moc „neodpouštěl“ a vyžadoval opravdu precizní techniku na plase i střele. Šampionát začal slavnostním nástupem delegací. Díky velkému počtu účastníků se jej účastnili na centrálním hřišti vždy jen tři účastníci z každé země, zbytek obsadil tribuny. Součástí slavnostního zahájení se stal i úvodní zápas mezi domácí Kambodžou a týmem Lotyšek. Centrální kurt byl postaven samostatně bokem a zápasy snímaly kamery televize.

Naši junioři odstartovali úspěšně a to výhrou v prvním kole nad Vietnamem v poměru 13:4. I ve druhém kole si připsali výhru 13:9 nad Japonskem. Ve třetím kole ale nestačili na své vrstevníky z Maroka, když odešli poraženi po velmi hezkém boji 7:13. I ve čtvrtém kole jsme tahali za kratší část provazu proti obhájcům titulu z Madagaskaru a prohráli 4:13. V pátém kole kluci nestačili na velmi dobře hrající tým Španělů, kteří nám nedovolili uhrát byť jen jediný bod. Základní část tedy junioři zakončili v poměru 2:3 na zápasy.

Díky silnému pomocnému ukazateli (buchholz) jsme však postoupili z 15.místa do vyřazovací části hlavního turnaje, kde na nás čekal tým Kambodže 2. V bouřlivé kulise jsme drželi krok v začátku zápasu, potom nám soupeř odskočil a i za frenetické podpory domácího publika dotáhl zápas do vítězného konce v poměru 13:2. Tím naše účinkování v hlavní části turnaje skončilo a kluky čekaly boje v Poháru národů. Soupeřem v 16 nám byli junioři z Maďarska, kteří porazili v kvalifikaci Taipei. Zápas byl poměrně dramatický, ale s úspěšným koncem pro naše reprezentanty. Po výhře 13:8 na nás ve čtvrtfinále čekal tým Německa. Zde se klukům již nepodařilo navázat na solidní výkon z předchozího zápasu a po výsledku 1:13 pro nás turnaj skončil.

Pro vítězství v Poháru národů si dokráčeli mladíci z Belgie. Ze sedmého mistrovského titulu v hlavní soutěži se mohla radovat výprava Francie, která přesvědčivě přehrála ve finále Laos v poměru 13:1.

Češky dokázaly porazit Malgašky

Naše děvčata odstartovala svoji soutěž podobně úspěšně jako kluci, tedy výhrou v 1.kole. V nervózním zápase jsme porazili reprezentační výběr Maďarska nejtěsnějším rozdílem 10:9 na časový limit. Pořadatelé určili pro hru jednotné bílé košonky, což zejména na krajních hřištích, které nestínila střecha pergoly, činilo nemalé obtíže kvůli ostrému slunci. Ve druhém kole na nás čekal tým Italek. Krajní hřiště, zalité sluneční září, svědčilo více našim soupeřkám. Odešli jsme poraženi v poměru 8:13, když jsme doplatili na jeden nepovedený nához. Ve třetím kole nás čekal silný tým z Madagaskaru. Zde se nám podařilo podat nejlepší výkon a po precizní hře jsme v krásném souboji zakončili den cennou výhrou v poměru 9:7.

Cesta z hotelu na hřiště trvala přibližně 10 minut chůze okolo sportoviště a vždy jsme potkávali místní sportující lidi. Aerobic v rytmu hudby, běžce nebo vyznavače bojových sportů, cvičících v přilehlých tělocvičnách. Daná městská čtvrť jednoduše žila sportem a zdravým duchem.

Další den nás čekal soupeř z nejtěžších, tedy výběr Francie. Respekt a nervozita nám svázaly trochu ruce a po několika nepovedených hrách se soupeřky uklidnily a zápas kontrolovaly. Nakonec se nám nepodařilo vůbec bodovat a všechny síly jsme koncentrovali do posledního kola, kde nás čekaly soupeřky z Indonésie. Tento mladý a sympaticky vystupující tým nám byl velmi zdatným soupeřem, nicméně se nám podařilo zápas dovést do vítězného konce v poměru 9:7.

Podobně jako u kluků jsme měli velmi solidní buchholz a obsadili tak v této kategorii konečné 16.místo po základní části. Jelikož ale systém umožnil přímý postup pouze osmičce nejúspěšnějších týmů, museli jsme o další postup zabojovat. A soupeřem nám byl opět tým Madagaskaru. Na stejném krajním hřišti a za stejných podmínek se nám již nepodařilo navázat na skvělý výkon z předešlého dne a podlehli jsme v poměru 3:13. A naše pouť hlavním turnajem tímto bohužel skončila.

V následujícím zápase v Poháru národů nás čekal exotický soupeř z Bruneje. Soupeřky z ropného sultanátu na Borneu, kde se neplatí daně a kde je zdarma školství i zdravotnictví, byly určitě k poražení, ale bohužel jsme sehráli nešťastný zápas. Víc než se soupeřkami jsme totiž bojovali sami se sebou a k naší lítosti jsme odešli ze zápasu s prohrou v poměru 5:13. Další průběh šampionátu jsme sledovali již jen jako diváci, popřípadě fanoušci.

I v ženách dominovaly Asiatky

Pro vítězství v Poháru národů si nakonec dokráčel výběr Kanady v čele se skvělou hráčkou Marysou Bergeron. V hlavní soutěži se odehrávaly velmi dramatické a zajímavé zápasy. Domácí fanoušci, kteří po celou dobu turnaje oslavovali i jakýkoli nezdar soupeřícího týmu, doslova dotlačili své hráčky až do semifinále. Zejména zápas proti Finkám v osmifinále se nesl ve velmi bouřlivé atmosféře. Pro titul si před kamerami dokráčely suverénně a přesně hrající Thajky, které přehrály své soupeřky z Laosu poměrem 13:4. Vlajku evropského pétanque statečně držela francouzská výprava, která ale v semifinále nestačila na své odvěké soupeřky z Thajska.

Na závěr celého šampionátu byli všichni účastníci pozváni na slavnostní galavečer, který se opravdu povedl a byl víc než důstojným zakončením celého mistrovství. Mimochodem po velmi zajímavém proslovu ministra sportu za všechny účastníky pořadatelům poděkoval předseda světové federace Claude Azema. Poté následoval hezký kulturní program a zejména bohatý raut plný místních lahůdek. Na závěr jsme před odletem navštívili místní tržiště, kde jsme nakoupili suvenýry, které nám budou připomínat tento šampionát, který lze bez nadsázky zařadit po organizační stránce mezi ty nejzdařilejší. Pétanque je v Asii velmi oblíben a díky různým okolnostem se sem bude minimálně v nejbližších letech v podobě vrcholných akcí vracet. Třeba již za dva roky do sousedního Thajska.

Co nám samotný šampionát ukázal? Především zkušenost, že je potřeba umět zahrát i na složitějším terénu, než nám nabízí většina českých bouledromů. Svět nám utíká jak v technice jednotlivých hodů, tak i v otázce mentální. Na druhou stranu jsme si ověřili, že se umíme postavit silnějším týmům a to jak v ženské, tak i juniorské kategorii. Chce to jen více hrát, více trénovat, vyhledávat náročnější terény a hlavně hrát co nejvíc zápasů, ve kterých se dostaneme takříkajíc pod tlak. Tedy se silnými soupeři.

Foto: Ivo Michálek, Jan Hudík