Jelikož se kdysi pétanque finále hrávala do 15 bodů, můžete se těšit ještě na dvě várky rozhovorů. A čtrnáctý díl čtete právě teď! Oslovil jsem další tři zahraniční hráče,
Český pétanque nečeskýma očima – Dzúrik, Rubi a Benji
V rámci mého projektu pétanque rozhovorů jsem dokráčel až k číslici 13. Zatímco tato cifra je všeobecně považováno za nešťastnou nebo přinášející smůlu, hráči pétanque se třináctce nikterak nebrání, samozřejmě
Krejčínovi: Rádi hrajeme těžké zápasy proti silným soupeřům
Dvanáctý bod na pétanque počítadle má své mystické kouzlo. Chybí kousek, ale často bývá také ještě moc daleko a nezřídka se stává, že celé snažení končí právě na
Meduna: Odpočinek? Neznám!
Za dalším, již jedenáctým stupínkem na pomyslném počítadle rozhovorů jsem zavítal do zhruba dvacetitisícového města ve východních Čechách. Do města s krásným okolím a také do domovů hrdinů seriálu
Mikyška: Pétanque a tanec jsou si bližší, než by se mohlo zdát
Za dalším osloveným jsem zamířil do jednoho z nejaktivnějších klubů současnosti, do Sahary Vědomice. A to konkrétně za aktuálně 514. hráčem žebříčku Milanem Mikyškou. Ale nedejme se tímto
Glaser: Pořád si rád hraju
Po několika „služebně“ mladších hráčkách a hráčích jsem tentokrát se svými otázkami zamířil opět ke zkušenosti. Oním zpovídaným hráčem je Vladimír Glaser z klubu C.T.P. Ořech. Vláďa je úzce
Kutá: V klubu byla skoro půlka vesnice
Osmý dílek na mém pomyslném počítadle míří tentokrát do nejmenší pétanque obce v Česku. Sice by se stylově nabízelo, aby osmým osloveným byl někdo z Vrchlabí, ale možná
Janík: Mrzí mě, že jsme nezachránili areál ve Slatině
Narodil se v Gottwaldově a mládí poté prožil v blízké vísce Spytihněv. V rané dospělosti zamířil na studia matematiky a fyziky do Opavy, kde později pracoval v prodejně nábytku. Posléze jeho kroky