Slavkov – Zatímco v roce 1805 bojovali na slavkovských polích „jen“ tři císaři, letos v zahradách místního zámku soutěžilo o vítězství na Grand Prix Austerlitz celých šedesát šest trojic. Místo Francouzů, Rusů a Rakušanů se turnaje zúčastnili Češi, Slováci a Poláci a pomyslnými Napoleony se stali Radek Netušil s Jiřími Korešovými. 

Slavný francouzský vojevůdce a císař Napoleon Bonaparte v bitvě u Slavkova zvítězil i v početním oslabení díky husté mlze, která mu umožnila mazané taktické manévry. Triplet Koreš-Koreš-Netušil takové výhody tuto sobotu využít nemohl, nad zámkem totiž celý den sálalo letní slunce.

Budoucí vítězové však měli ve svých rukách mnohaleté zkušenosti, které v základní části pětikolového švýcara nestačily jen na tým Šárky Moosové, Jana Charváta a Iva Michálka. Právě s ním má Radek Netušil táhlou sérii proher. „Seš takovej můj kryptonit,“ glosoval hráč PCBD s odkazem na fiktivní chemický prvek, který má schopnost omezovat nadpřirozené schopnosti Supermana.

Jenže stejně jako po bitvě tří císařů zůstali okolo Tvarožné tisíce mrtvých, i Velká cena měla své poražené. Nejvýše nasazený tým Kateřiny Froňkové, Petra Vavroviče mladšího a Františka Kaplánka, který na poslední chvíli zaskočil za Jakuba Konšela, prohrál hned v prvním kole s Fighters a definitivní ortel jejich předčasného konce vyřkla ve třetím kole trojice Jany Rozsypalové, Radka Skopala a Jana Michálka.

Zatímco nenasazeným Fighters se dařilo a postup do šestnáctky si pohlídali stejně jako rodina Drmolových, mnoho jiných nefavorizovaných týmů je napodobit nedokázalo. „Zatím turnajem procházíme jako máslo nožem,“ hlásil marné čekání na výhru brněnský Zbyněk Krupica. „Jen by bylo potřeba, aby to máslo trochu ztuhlo,“ dodával jeho spoluhráč Jan Stloukal.

Týmy, které vypadly, však smutnit nemusely. Čekalo na ně grilované kuře či neustále doplňované svěží melouny. Ti, kteří neuspěli v následném pavoukovi, pak mohli dohrávat o konečné umístění v malebných prostorách zámeckých zahrad za pomalého západu slunce.

Ale zpátky do boje! Čtvrtfinále ukončilo medailové ambice slovenskému tripletu Lančarič-Fratrič-Tomka, který v základních kolech nepoznal hořkost prohry. „Vy jste prohráli s týmem Grepla? A my jim v pátém kole nedali ani čuchnout,“ reagoval pak Lančarič na vyřazení týmu Rozsypalová-Skopal-Michálek. Ve stejné fázi skončil turnaj i pro Václava Valíka s manžely Lukášovými, které dělil pouhý den od čtyřicátého výročí jejich svatby.

V semifinále se doposud neporažený triplet Moosová-Charvát-Michálek utkal s trojicí Resl-Kauca-Grepl a kolíčky na počítadlech se několikrát prohodily na vedoucí pozici. V závěru však týmu Šárky Moosové došel dech a ofenzivní soupeři postoupili do finále. Na to si ale ještě notnou chvilku počkali, protože druhé semifinále mezi Fighters a Korešovými s Netušilem se natáhlo téměř na dvě hodiny a dohrávalo se již v přítmí. Vítězství nakonec ukořistili hráči Havaje a PCBD.

Finále se hrálo na otevřeném prostranství za světla mocných halogenů a diváci mohli sledovat velice zajímavé a vyrovnané utkání. To postupně dospělo až do stavu 12:12, za kterého udrželi chladnější hlavu Korešovi s Netušilem a za chvíli již drželi nad hlavami putovní trofej. Zápas o bronz byl o poznání jednoznačnější, poháry vybojoval triplet Šárky Moosové. Týmy na stupních vítězů obdržely poháry, prize money i věcné ceny, další triplety v pořadí se mohly radovat z drobných darů.

Výsledky:

1.
Radek Netušil (PCBD)
Jiří Koreš starší (Havaj CB)
Jiří Koreš mladší (Havaj CB)

2.
Jan Resl (POP Praha)
Jindřich Kauca (PC Kolová)
Jiří Grepl (SKP Hranice VI – Valšovice)

3.
Šárka Moosová (Carreau Brno)
Jan Charvát (Fenyx Adamov)
Ivo Michálek (Carreau Brno)

Foto: Jana Rozsypalová, Ivo Michálek, Jan Michálek