Ženská reprezentace obhájila mistrovský titul

Brno – Slatina – 9 ženských týmů se utkalo o titul českých mistryň, který obhájily největší favoritky Romana Hodboďová, Lucie Venclová, Alice Hančová a Sylva Mrázková. Ve finále porazily Bronislavu Urbanovou, Františku Karáskovou a Soňu Karáskovou. Bronzové medaile vybojovaly Jiřina Demčíková, Dana Tomášková a Monika Pillerová. Vítězky si kromě dalšího titulu do své pestré sbírky vybojovaly právo reprezentovat české barvy na mistrovství Evropy, které se bude za rok konat ve španělském Almerimaru.

O již 24. titul v kategorii žen přijelo do brněnské Slatiny bojovat devět týmů. Ve startovní listině nechyběly vítězky posledních šesti ročníků, tedy tým obhájkyň titulu Hodboďová-Venclová-Mrázková-Hančová a čtveřice Svobodová-Krpcová-Radoušová-Konečná. Nikomu jinému se během této doby vyhrát nepodařilo.

Co se změnilo za více než 20 let?

V osobě Alice Hančové se navíc ztělesňovala celá historie tohoto mistrovství, vždyť vyhrála hned druhý ročník. „Ženské mistrovství se od roku 1997 v mnohém změnilo. Například v tom, že nyní hrají obvykle v týmu čtyři hráčky a využívá se střídání. Tenkrát jsme byly jen tři (a v roce 1997 dokonce jen dvě, pozn. red.). Rozdíl je i v kvalitě, a to především ve střelbě. Bohužel stále toto mistrovství hraje malý počet týmů, to se nezměnilo,“ poskytla sondu do minulosti jedna z nejzkušenějším hráček na českém okruhu.

Díky lichému počtu devíti týmů jury rozhodla o změně hracího systému a tak na rozdíl od mužů hrály ženy čtyři kola švýcara a následně semifinále. Z prvního místa postoupil tým Demčíková-Pillerová-Tomášková, který jako jediný nepoznal v základní části porážku a který ve čtvrtém kole zdolal i obhájkyně.

Obhájkyně utekly hrobníkovi z lopaty

Za semifinálového soupeře byl vítězkám švýcara moravský triplet Karásková-Karásková-Urbanová. A právě Moravanky rozjetému triu z Čech vystavily stopku. Hráčkám z Krumsínu, Adamova a Brna vycházelo zpočátku téměř vše, zatímco dosud vítězící trojice Demčíková-Pillerová-Tomášková se začala trápit. Za stavu 11:2 ještě došlo k pokusu o zvrat na 11:8, ale přes „vrchlabskou osmičku“ se nedalo dostat. A tak původně natěšená trojice utrpěla porážku 13:8.

Druhou semifinálovou dvojici tvořily obhájkyně v čele s Romanou Hodboďovou a trio Krejčínová-Malá-Moosová. V semifinále se tak potkaly loňské finalistky. A stejně jako loni se i letos nakonec radoval zkušenější tým. Obhájkyně titulu ale musely svést velmi těžký boj a proti přesně hrajícím soupeřkám tahaly dlouhou dobu za kratší konec. Využily však svých zkušeností a skutečnosti, že byly v týmu čtyři. Střídáním a změnou taktiky postupně vývoj utkání dorovnaly a ve vypjaté koncovce zápas vítězně překlopily na svoji stranu.

Vysněný narozeninový dárek

Samotný finálový zápas již žádné velké překvapení nepřinesl a po přesvědčivém výkonu si Hančová, Hodboďová, Venclová a Mrázková dokráčely pro titul a s ním spojené právo startu na mistrovství Evropy ve Španělsku v příštím roce. „Obhájit je vždy těžší než vyhrát poprvé nebo po pauze. Nejtěžší bylo rozhodně semifinále. Nedařilo se nám tak, jak bychom si přály a soupeř hrál velice dobře. Ale díky včasnému zásahu trenéra za stavu 5:10, změny hry a práce celého týmu jsme dokázaly zápas otočit,“ popisovala cestu za obhajobou medailemi ověnčená hráčka Romana Hodboďová.

Pro hráčku POPu titul v ženách opravdu není něčím novým. „Mělo by jít o 13. titul z žen a celkově 24. titul. Ten první byl v roce 2000, takže to už je pěkná řádka let. Radost mám pokaždé obrovskou, spíše větší a větší, obzvlášť když jde o reprezentaci. Ten pocit se nedá omrzet. V sobotu to byl vysněný narozeninový dárek,“ popsala své pocity Hodboďová, jejíž štěstí mohlo být ještě umocněno o fakt, že v paralelním mistrovství mužů se podařilo vyhrát i jejímu muži Pavlu Hodboďovi.

„Děkuji, ženy a nejlepší kouči, za zisk 10. titulu mistryň republik a celkově 14. titul. Můj syn byl u toho, byl skvělý, doufám, že také zažije ten vítězný pocit. Ten se totiž nikdy neomrzí. Je mi velkou ctí být v takovém týmu. Vážím si vás všech, kteří nám drželi palce a fandili. Mám vás moc ráda,“ vyjádřila se emotivně k vítězství Lucie Venclová.

Komu dalšímu se dařilo?

Na otázku, kdo z jiných týmů předvedl nadstandardní výkony, měla Alice Hančová hned jasno. „Velmi dobře plasovala na první kouli Šárka Moosová a střelecká stálice Jiřinka Demčíková opět nezklamala,“ chválila vrchlabská rodačka.

Boj o třetí místo byl spíše o tom, komu zbylo více morálních sil. Na jedné straně stál triplet vedený Danou Tomáškovou, který se nemohl vzpamatovat z nečekané prohry v semifinále, na straně druhé tým vedený Lenkou Krejčínovou, který nedokázal vrátit loňskou porážku současným reprezentantkám. Šťastnějšími byly nakonec první jmenované, které poměrně rychle zvítězily a odvezly si tak domů zasloužené cenné medaile a krásné poháry za třetí místo.