Karlův jarní pohár
Loděnice – Karlův jarní pohár letos putoval s Janem Valenzem do Plzně. Favorité si na turnaji jednotlivců odřeli uši a došlo i na souboje téměř bratrovražedné. Stříbro nakonec zůstalo na Josefa Kamaryta, bronz si na krk pověsil zkušený Miroslav Řehoř.
CdP Loděnice přichystalo již dvanáctý ročník svého tradičního turnaje tête-à-tête. Karlův jarní pohár vymyslel a založil loděnický kráč Karel Koňák, který je po loňské mrtvici upoután na lůžko, ovšem kolegové a kamarádi z klubu v tradici zodpovědně pokračují.
Loděnický klub patří mezi nejaktivnější pořadatele, letos pro hráče chystá osm bodovaných turnajů, ale pouze tento třetí v pořadí byl relativně vzácnými jedničkami. O hráče zde obvykle nebývá nouze a turnaj se bez problémů zaplnil i letos, kdy mu ve stejný den konkurovaly hned dvě další pétanque klání, včetně prestige v Náměšti.
Když dal ředitel turnaje Petr Mrázek lehce po deváté signál k zahájení hry, prohlašovali někteří hráči, že turnaj by si mohl dát podtitul Konečně počasí na pétanque. A skutečně, jediná menší přeháňka přišla až po třetím kole a nezdržela jinak hladký průběh čtyřkolového švýcara o více než deset minut.
Bez jediné prohry v základní části postupovali do play-off mezi nejlepších šestnáct hned tři hráči – Kateřina Froňková, Jaroslav Felčárek a Milan Fukal. Namále měl naopak hned dvakrát jeden favoritů Petr Fuksa. Ten svedl v prvním kole švýcara vyrovnaný souboj s Václavem Slapničkou a se štěstím jej porazil těsně 13:12, ve čtvrtém kole pak uhrál stejný výsledek proti Daně Šplechtové. Postupoval tedy se třemi výhrami a notně odřenýma ušima.
Hned v prvním vyřazovacím zápase však vyškolil doposud neporaženou Kateřinu Froňkovou a zajistil si tak účast ve čtvrtfinále. Poněkud trpkou chuť měl postup do play-off pro tři hráče Petank Clubu Praha. Klír, Vorel i Moos sice postoupili, los je ale postavil proti sobě, takže Moos vyřadil v šestnáctce Klíra, aby v osmičce podlehl Vorlovi, který si nakonec v semifinále nedokázal poradit s výborně hrajícím Josefem Kamarytem.
V druhém semifinále mezitím Jan Valenz vyřadil Miroslava Řehoře a vítěznou šňůru zakončil úspěšným finále. Zápas o třetí místo dopadl lépe pro Řehoře.
Výsledky:
1.
Jan Valenz (PK Osika)
2.
Josef Kamaryt (Club Rodamiento)
3.
Miroslav Řehoř (Frapeco)
Autor: Tomáš Klír
Stolínský mixér
Stolín – Na turnaji, který sliboval plno žen, tedy na Stolínském mixéru, se radovala po dvou letech místní dvojice Barbora Mallatová a Oldřich Mallat. V konkurenci především vrchlabských a polských dubletů zvítězila ve finále drtivě 13:1.
Stolínský mixér, který byl v průběhu vyvěšených propozic změněn z turnaje mixů na klasické dvojice, provázela velmi přátelská atmosféra. To však neznamená, že jsme neviděli mnoho kvalitních zápasů a dramatických obratů. Hráči zklamaní z proher si utíkali pro chutnou náplast v podobě kvalitních místních steaků, počasí až na půlhodinovou deštivou pauzu mělo po celý den sluneční paramentry.
Švýcara ovládla rodina Hájkovic, která se podělila o místa v prvních třech týmech a nepoznala hořkost prohry. Jen jednu výhru zde získala první nasazená dvojice Zátka-Mitková.
Nicméně pavouk KO, to už byla jiná písnička. Iveta a Dorota Hájkovy podlehla překvapivě nakonec nejúspěšnější vrchlabské dvojici dne Vajová-Maršík a štafetu rodinných týmů postupně přebírali Mallatovi. V osmičce byly vyřazeny dva silné polské dublety vedené Hubertem Maciejewskim a Jerzym Siarou, o což se postaraly ve vyrovnaných bitvách dvojice Milana Haška a Lukáše Jablonského.
Semifinále přichystalo nečekaný obrat, kdy vcelku poklidná jízda brněnské dvojice Hašek-Hejl starší skončila na stavu 10:0. Poté již trpělivou hrou bodovala pouze polská dvojice. Ve druhém semifinále Mallatovi vyřadili posledního mohykána Hájkovic rodiny Martina mladšího. Svůj nejlepší výkon si Oldřich s Barborou pošetřili na finále, které bylo rychlou záležitostí.
Výsledky:
1.
Barbora Mallatová (PEK Stolín)
Oldřich Mallat (PEK Stolín)
2.
Aurelia Libecki (Polsko)
Andrzej Libecki (Polsko)
3.
Milan Hašek (Slope Brno)
Pavel Hejl starší (PCBD Brno)
Autor: Daniel Bílek
5 Komentáře