Galanta- V uplynulém víkendu proběhl ve sportovním areálu Kaskády poblíž slovenské Galanty předposlední z letošních středoevropských turnajů trojic seriálu Centrope Cup. Že si trofej odvezou Slovinci bylo jasné již po odehrání obou semifinále, v nichž dva slovinské týmy porazily oba své polské soupeře. Na nejvyšší příčce  nakonec stanuli Dragan Antonijevič, Blaž Bonšek a Darinka Kujavec, když si ve finále poradili s Matevžem Dovžanem, Kajou Jamnik a Jožem Skrbinkem. Bronzovou příčku nad svými krajany vybojoval triplet Wojciecha Grzybowského.

Letošní slovenské Centrope se neslo ve znamení vzpomínky na zakladatele seriálu Centrope Cup Lubomíra Šedivého. Organizátoři oblékli trička s jeho portrétem a nápisem “A tebe o čo ide?” a turnaj přejmenovali na “Pohár L. Šedivého”. I bez toho by se ale zřejmě nenašel člověk, který by si na Luboše během víkendu alespoň jednou nevzpomněl, zvlášť když na neděli připadly jeho narozeniny.

Luboš byl duší slovenského pétanque, zakladatelem a doživotním “vrchným radným” klubu Slopak Bratislava a zároveň člověkem, který podle pamětníků “udělal na Slovensku pétanque”. Měl nadpřirozenou schopnost domluvit se bez znalosti cizích jazyků kdekoli a s kýmkoli na světě (byl nadšený cestovatel) a pokud možno se s ním také hned spřátelit. Centrope se stalo vedlejším produktem jeho vášně pro seznamování. Chtěl, aby se na turnaji setkali hráči z různých zemí. Podle svých vlastních slov chtěl také přilákal k pétanque “pekné baby”, proto slovenskou verzi turnaje koncipoval jako mixy.

Koule, co skákaly proklatě vysoko

Letošní ročník přivítal v rekreačním areálu hotelu Kaskády pětadevadesát trojic, které se první hrací den v pěti kolech švýcara utkaly o postup do K.O. 32. Večer se odehrálo i základní kolo play-off, šestnáct nejúspěšnějších týmů pak v turnaji pokračovalo v neděli. Pořadatelé byli nuceni omezit počet startujících oproti minulým ročníkům z důvodů probíhajících prací na hřištích u parkoviště. Nehrálo se též na legendárních hřištích u hráze, kde poměrně slušné procento dobře hozených koulí končilo díky šutrům v autu.

Rovnocennou náhradou se nicméně stalo tenisové hřiště s umělým povrchem posypaným štěrkem, kde si nejeden tým vylámal zuby na plase a střelcům skákaly koule proklatě vysoko. “Za celý život jsem nezahodil do autu tolik koulí jako v tomhle zápase,” posteskl si v polovině turnaje jeden z českých hráčů. Kvalitní hráč se ale musí popasovat se vším, proto zde nebudeme jmenovat.

Pořadatelé letos představili novinku v podobě možnosti sledovat výsledky online na stránce http://live.kpps.sk a to včetně vyřazovací části. Inspirací pro naše turnaje byla také digitální časomíra pro základní část s časovým limitem, která byla před léty vidět také na Vars Cupu.

S odřenýma ušima postoupil rekordní počet týmů

Z šestadvaceti českých tripletů se do vyřazovací části turnaje probojovalo sedm týmů, trojice Svobodová-Jakeš-Gratcl a Konečná-Srnský-T. Michálek dokonce bez jediné prohry. Naopak s pouhými třemi výhrami postupovalo rekordních patnáct týmů.

V prvním kole play-off se s turnajem rozloučili doposud suverénní Konečná-Srnský-T. Michálek, když jim výsledek švýcaru nemilosrdně přidělil za soupeře triplet ve složení I. Michálek-Mrázková-Grepl. Tým Iva Chmelaře zase nestačil na budoucí vítěze. Na další hrací den se tak připravovalo pět českých trojic. Mnozí z vypadnuvších využili možnosti přihlásit se na nedělní turnaj “Zbohom léto”. Radost si v něm udělal například Vladimír Brázda, který s ukrajinskou hráčkou Marianou Christinou Semeniv vybojoval druhé místo.

Bouřka a vydatný déšť přes celou noc významně ovlivnily nedělní průběh. Centrální hřiště a vozidlo Milana Kulhánka se totiž proměnila v koupaliště. KO16 se tak muselo přesunout na zmiňovaná nevyzpytatelná hřiště u hráze a Kulhánkův spolucestující Zdeněk Gröschl musel kvůli brzkému odjezdu vzdát zápas v šestnáctce s týmem Ivoše Michálka bez boje.

Těžkou chvilku si prožil pozdější vítězný tým, který se v dodatečném náhozu zachraňoval úspěšným plasem na poslední kouli, kterou pak slovenský soupeř natřikrát nedokázal vystřelit. Těžký povrch znamenal konečnou pro týmy Vojtěcha Lukáše a Jindřicha Kauci, takže ve čtvrtfinále reprezentovaly český a moravský pétanque pouze dva týmy.

Drama o českého zástupce v semifinále

Valšovičtí Svobodová-Jakeš-Gratcl v něm podlehli na limit týmu Sebastiana Domanuse v poměru 11:9. Skutečné drama si prožil tým Ivoše Michálka. V první části zápasu proti zkušené trojici Skrbinek-Jamnik-Dovžan totiž kolovsko-brněnští hráči dovolili soupeřům dostat kolíček až na osmičku, aniž sami jedinkrát bodovali.

Pak ale přeskupili síly a začalo se jim dařit, zatímco Slovinci naopak udělali několik chyb. Netrvalo dlouho a stav byl vyrovnaný. V zápalu boje si bohužel nikdo z hráčů nevšiml signálu ukončení časového limitu. Za stavu 12:10 pro Michálkův tým tak musela rozhodčí zápas zastavit a řešit neobvyklou situaci. Po dohodě s pořadatelem se nakonec hrály další dva náhozy. To se bohužel pro česko-moravskou trojici ukázalo jako nevýhoda. Soupeř se během přerušení vzpamatoval a hned v dalším náhozu dal potřebné tři body k vítězství. 

V semifinále se odehrály dva slovinsko-polské souboje, kde byl v obou případech úspěšnější národ z jihu. Slovincům se v Galantě tradičně daří, triplet Jamnik-Skrbinek-Dovžan zde vyhrál v letech 2016, 2015 (kde místo Dovžana hrál Oscar Sorio) a 2012, zatímco Dragan Antonijevič má titul z roku 2013 a nyní i z roku 2019, tentokrát s Blažem Bonšekem a Darinkou Kujavec.

Výsledky